Karel Veliký

Papežství a Říše – to jsou dvě kulisy scény, na níž se odvíjela středověká historie Evropy. Kdo se příliš z blízka soustředí na předváděný děj a hlavní i vedlejší aktéry, kteří v něm vystupují, tomu by se mohlo stát, že je přestane vnímat. Kdo, ale sleduje dění z dáli a vidí celé jeviště, tomu nemůže uniknout, že každý pohyb a každý čin je podmíněn hrozivou přítomností. Nelze načrtnout dějiny kterékoliv země křestanského západu a nedovolávat se při tom neustále těchto dvou všeobecně platných kultur.

Jeden z nejsilnějších a největších germánských kmenů, který se objevil v západní Evropě v souvislosti s pádem římské říše, byli Frankové. Roku 485 spojil všechny Franky pod svou vládu franský král Chlodvík. Byl to první germánský král, který přijal křesťanství. Po Chlodvíkově smrti si jeho království rozdělili jeho tři synové. Dvě století trvalo, než byli Frankové opět sjednoceni pod silným vůdcem. Jmenoval se Karel Martel a byl vlivným vysokým úředníkem slabého a neschopného franského krále. Martelův syn Pipin Krátký byl majordomem franského krále Childericha, nábožensky založeného muže, jehož toužebným snem bylo vstoupit do kláštera. Po usilovném jednáním s papežem a po získání podpory klíčových příslušníku šlechty splnil Pipin Childerichovi jeho přání. Roku 751 se stal s požehnáním církve bývalý dvorský úředník Pipin III. Krátkým králem Franků.

Roku 768 Pipin Krátký zemřel a říši si rozdělili jeho dva synové – Karel a Karloman. Po třech letech Karloman zemřel a vlády se ujal Karel, později zvaný Veliký / latinsky Carolus Magnus/.

„Skoro dva metry vysoký“tak popisoval středověký autor Karla Velikého. Významný středověký panovník nazývaný už svými součastníky Veliký. Po celou dobu své vlády neustále vedl války a podnikal tažení proti kmenům, které si dosud nepodrobil. Za jeho vlády Frankové vládli největší evropské říši od pádu Říma. Franská moc sahala os Severního moře k Pyrenejím a do severní Itálie. Karel Veliký udělal více než kterýkoliv jiný jedinec, aby pozvedl západní Evropu z jejího temného období a přivedl ji na cestu k jasnému světlu renesance. Na rozdíl od ostatních germánských vládců podporoval umění a vzdělání. Na jeho příkaz byly otvírány školy v klášterech, konventech a v kostelech po celém království. První z nich byla zřízena na královském hradě a vedl ji vynikající dvorní učenec Alkuin, který na rozkaz Karla Velikého sbíral a ochraňoval písemnosti starých řeckých a římských myslitelů. Karlův zájem o dějiny, literaturu a filosofii pomohl zachránit poznání pro mnohé další generace. A to vše vyšlo od člověka, který se sotva uměl podepsat!

Roku 788 táhl na Pyrenejský poloostrov, kde nebyl úspěšný. Zde zasáhl do rozbrojů mezi Araby, byl však zastaven u Zaragozy a na zpáteční cestě přepadli jeho zadní voj vedený Rolandem krestanští baskové a pobili ho.

Roku 799 byl v Itálii napaden davem lidí papež Lev III. Skupina Karlových rytířů ho zachránila a dopravila ho v pořádku do paláce. O Vánocích roku 800 přijal Karel Veliký z rukou papeže Lva III. korunu, byl korunován na „císaře Svaté říše římské“


Roku 801 dobyl Barcelonu, rozšířil Franské území až k Erbu a zajistil je založením španělské marky, jež byla součástí jím zřízeného akvitánského království. /králem byl jeho syn Ludvík I. Pobožný/. Mnoho válek vedl na východě, především 772 – 804 se Sasy, které si podrobil. Roku 788 připojil Bavorsko, 791 – 803 vyvrátil s pomocí Slovanů z Korutan avarskou říši, bojoval s Polabskými Slovany i Dány. Usiloval dokonce o sňatek s císařovnou Eiréne, ale zabránilo mu v tom její svržení.

Vztah Karla Velikého k Byzanci byl značně komplikovaný. 803 vypukla mezi oběma říšemi válka, která skončila 812 uznáním Karla Velikého za císaře západního křesťanstva.

Za třicetileté Karlovy vlády udržela jeho síla , diplomacie a vojenská zkušenost zemi bez útoků zvenčí a vnitřních svárů. Nakonec ale umírají i velcí muži. „ Zhroucená říše přišla o svůj lesk, ale i o své jméno“ napsal tehdy jáhen Florus „ Nekonají se žádná shromáždění, zákony se nevydávají a je zbytečné, tam kde není dvora přišel velvyslanec. Co nyní bude z národy u Dunaje, Rýna, Loiry a Pádu ?“

Říše se rozpadla , protože Karlovi vnuci bojovali o moc a vystavili tak země, jež se tak obtížně sjednocovaly, novému nebezpečí, kterým byl barbarský kmen Vikingů.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=948