Autorem je Michal Soukup (migon@atlas.cz)
Referát/slohovou práci je možno uveřejnit pouze na stránkách www.maturita.cz jehož provozovatelé mají výhradní právo na distribuci na internetu.
Jakékoliv jiné využití kromě odevzdání ve škole či použití jako podkladů pro jiné práce bude bráno jako porušení autorských práv, které se na toto dílo vážou.
Tato práce byla hodnocena známkou 2. :-) .
PS: kontrolujte po mě pravopisné chyby jsem na CJ prase.
Vývoj MANAGEMENTU
Pojem management vznikl z anglického slova „to manage“, které je možné přeložit jako např.:
- vést,
- řídit,
- mít vedoucí funkci,
- vědět si rady,
- uspět či dosáhnout cíle,
- spravovat.
Jedna z definic managementu zní:
Management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly organizačních činností zaměřených na dosažení organizačních cílů.
První práce z oblasti teorie operačního managementu se objevují na počátku 20 stol. Tj. tzv. období označované jako
první etapa managementu neboli klasický management. Hlavní zásluhu na těchto manažerských teoriích v tomto období měla trojice:
- Frederick Winslow Taylor,
- Henry Fayol,
- Max Weber.
V USA byl management zaměřen na zvyšování výkonnosti výrobních jednotek, s důrazem na bezprostřední řízení výroby. V USA bylo totiž množství nekvalifikovaných zaměstnanců z řad přistěhovalců apod. Zaměstnanci však byli jen zaučeni a pak se rovnou zařazovali do pracovního procesu. Dobu na zaučení bylo nutné minimalizovat, proto byl výrobní proces rozmělněn na mnoho drobných úkonů.
Z toho vyplývá, že pracovník dělal jen jednoduchou činnost, kterou mohl rychle pochopit a dále se v ní zdokonalovat. Většina pracovníků měla nízké vzdělání, ti vzdělanější vytvářeli pro řadové pracovníky postupy a normy podle kterých posléze dělníci pracovali. Od podřízených se tak neočekávala žádná iniciativa, byla požadována pouze kázeň. Do organizace výroby bylo zavedeno plánování výroby, pracovní a výrobní dokumentace, evidence nákladů a výsledků práce, atd.
Mezi americké představitele klasického managementu patřili kromě výše jmenovaných patřily, manželé Gilbertovi, H. Emerson, H. Gentt, H. Ford a daší. Henry Fayol a Max Weber byli představiteli evropského proudu klasického managementu, který základy managementu obohatil o organizační uspořádání firem a správního řízení. Mezi české představitele klasického managementu patřil Tomáš Baťa.
K dalšímu rozvoji Managementu docházelo v letech 40 až 70. Teorii i praxi managementu v této době rozvíjely různé názorové proudy. Počátky těchto názorových proudů spadali do období klasického období managementu.
Sociální přístup zastávali Vilbredo Pareto což byl italský profesor a Elton Mayo. Přístup spočíval v hledání postavení a úlohy člověka v podniku. Tento přístup management upozornil na rozdíl mezi sociálními systémy a systémy technickými nebo mechanickými. Upozornila na člověka , který na rozdíl od stroje má své názory, zájmy, pocity, předsudky, které ovlivňují jeho chování. V tomto bodě jsou zřetelné základy psychologických přístupů. Tento názorový proud dále upozorňoval na neformální vztahy, atd. (jde o počátek sociologického přístupu).
Procesní přístupy vycházejí ze závěru prací H. Fayola. Jeho následovníci se snažili rozvinout správní řízení a systematicky se zabývali jednotlivými procesy, které manažeři při řízení vykonávají. Z jejich rozborů vychází názor, že vlastní aktivity manažerů lze rozdělit na řadu dílčích funkcí; neshody však do jisté míry panují v tom jak tyto funkce vymezit. Přínosem tohoto přístupu je oddělení manažerských funkcí od ostatních odborných činností. Zástupci tohoto přístupu byli L. Gulick a L. F. Urwick
V systémovém přístupu je usilováno o aplikaci koncepce funkční analýzy a obecné teorie systémů do oblasti řízení. Pro tento přístup je charakteristické komplexní nahlížení na objektivní realitu. Skutečnost je chápána jako nestejnorodý uspořádaný celek. Tento uspořádání je charakterizováno:
- strukturou
- chováním
Přínosem systémového přístupu je uznání vzájemné interakce různých vnitřních činitelů, tak i interakce systému s jeho okolím.
Chester I. Barnard je považována za zakladatele sociálně systémového přístupu.
Matematické přístupy managementu úzce souvisí s vojenskými operacemi koncem druhé světové války a v 50. a 60. letech byly aplikovány v managementu. Tento přístup chápe management jako čistě logickou záležitost, kterou lze transformovat do matematických modelů. Nevýhoda je však zřejmá, totiž při sestavování matematického modelu nelze obsáhnout všechny aspekty reality čímž se model mírně degraduje. Podle výsledků dosažených touto metodou se nedá ihned rozhodovat, ale slouží jako podpora pro rozhodování manažerů.
Empirické neboli pragmatické přístupy vyplývají ze zkušeností a praktických poznatků a jsou pojítkem různorodých názorů vycházejícím z postupů ověřených praxí. V tomto systému managementu jsou hojně využívány případové studie. Omezením těchto přístupů je , že shrnují dosavadní poznatky a většinou nepřináší nic nového. Z podnikové praxe vycházeli Alfred Sloan, který řídil General Motors a Peter Drucker.
Moderní přístupy managementu vycházejí z osvědčených metod s aplikací na nynější dobu.
Japonský management upoutal zájem zejména kvůli úspěšnosti Japonských výrobků na světových trzích. Hlavními důvody tohoto úspěchu moderního managementu je japonská morálka, disciplinovanost, pracovitost, schopnost využívat a rozvíjet zahraniční inovační náměty.
Dále pak je velice hleděno na podřízené a jejich názory, služebně starší pracovníci jsou odměňováni pracovním postupem případně zvýšením platu apod. I v tomto perfektním managementu jsou však rozporuplnosti jako například snaha o umožnění doživotního zaměstnání ve firmě. Taková věc může sice motivovat, ale také ukolébat zaměstnance představou „že to místo mají jisté“. Zaměstnanci v japonských firmách putují po několika, případně všech odděleních firmy což vede k nízké specializaci, na druhou stranu jsou takto vychovaní pracovníci všestrannější.
V současné době jsou znatelné trendy v moderní ekonomice tyto:
- orientace na okamžitou ziskovost
- zvyšování tržních podílů
- velice důležitou vlastností je snižování nákladů
- neustálá snaha zvyšovat produktivitu práce a tak celé firmy
- je kladen důraz na vysokou kvalitu výrobků příp. služeb
- zkracování časových limitů na:
o odpovědi na poptávky
o zkrácení dodacích lhůt
o skladovací cykly
o projektové a výrobní cykly.
V této době je kladeno více odpovědnosti na řadového pracovníka ten pak má manévrovací prostor pro uskutečnění svých nápadů a souvztažně s tím se cítí být realizován, tím je zvýšena jeho spokojenost.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6419