Autorem je Michal Soukup (migon@atlas.cz)
Referát/slohovou práci je možno uveřejnit pouze na stránkách www.maturita.cz jehož provozovatelé mají výhradní právo na distribuci na internetu.
Jakékoliv jiné využití kromě odevzdání ve škole či použití jako podkladů pro jiné práce bude bráno jako porušení autorských práv, které se na toto dílo vážou.
Tato práce byla psána jako maturitní slohová práce a byla hodnocena známkou 2. :-) .
PS: kontrolujte po mě pravopisné chyby jsem na CJ prase.


Na následujících řádcích se pokusím rozebrat úlohu knihy a internetu z hlediska společenského i technologického. Porovnám klasickou knihu s novými trendy v publikaci a šíření informací, jako je šíření informací pomocí internetu. Pokusím se také nastínit klady a zápory jednotlivých řešení a vyvodit z něho závěr, zda je možné, aby tyto nové trendy poslaly klasickou, papírovou, vázanou knihu, abych tak řekl do věčných lovišť.

Kniha. Každý si určitě při vyslovení tohoto slova vybaví tu svou. U mě, to jsou moje oblíbené Staré řecké báje a pověsti, velká a poměrně těžká kniha, za kterou jsem se mohl skoro schovat. Taková to osobní kniha měla a má pro každého nějaké své kouzlo, hezký papír, pěkné ilustrace, poutavý příběh nebo zajímavý obsah. Ta moje voněla, ano, byla to vůně papíru, která se mi líbila, tu vůni si dokážu vybavit ještě dnes. Je samozřejmé, že mě poutal i obsah jinak bych u knihy nevydržel, ale ta kniha mi prostě voněla.

V naší době, je knih řekl bych přebytek, ale to jen z globálního pohledu, protože nejde o to kolik jich je, ale kolik z nich je kvalitních. Pokud nebude těch nekvalitních většina, tak jich bude alespoň převaha. Je to také tím, že lidé si knih přestávají vážit. Knihy jsou poměrně levné a snadno dostupné. Tak proč s knížkou nezatopit, když se nedostává papíru na podpal? Ve středověku, ještě předtím než se Guttenberg dobře vyspal a vymyslel knihtisk se knihy psaly ručně, kniha se přepisovala i několik let, knihy tedy byly drahé a vzácné a také si je nemohl dovolit každý. Vzdělanost proto moc nekvetla a pokud chtěl někdo číst, musel se stát duchovním. Těžko by jste v té době našli, rolníka, jak si po celodenní dřině zalistuje v nějaké knize ať, už dobrodružné nebo naučné. Jednak neuměl pravděpodobně číst, jednak by si na knihu asi za celý život nevydělal a jednak byl asi tak unavený, že by na to ani neviděl. Po tom co J. Guttenberg vynalezl (vynalezl není správné slovo spíše bych řekl: „když se knihtisk rozšířil“) knihtisk nastal boom vzdělanosti. Větší vlnu vzdělanosti pak v historii nastartovala už jen žárovka a povinná školní docházka.

Internet. Tak teď se pravděpodobně nikomu neasocioval ten jedině jeho internet. Je to proto, že v podstatě není hmotný, když nepočítám dráty mezi jednotlivými počítači a různá technická zařízení. Jde o to, že většina lidí si při vyslovení tohoto slova vzpomene na pojmy, jako vévévé (obligátní www), zavináč, či křečovitě neosobní pojem informační dálnice. Jsem si takřka jist, že osmdesát lidí ze sta si vybaví přesně toto. Já osobně bych nemluvil pouze o internetu jako hrozbě pro klasickou knihu, i když forma sdělení má na internetu stejně tak jako v knize převážně textovou formu, zahrnul bych tam i jiné moderní formy prezentace informací jako jsou rádio, televize. Internet je velice mladé médium, služby poskytování informací pomocí tzv. www (World-Wide Web) existují teprve od roku 1990, kdy byly spuštěny na půdě výzkumného centra CERN v SRN. Od té doby se znatelně rozšířil a v mnohých kulturách zaujímá již neotřesitelné místo vedle žurnalistiky a literatury.
Přistupme tedy k porovnání samotné klasické knihy a internetu potažmo moderních forem prezentace informací. Je jisté, že na rozdíl od knihy má například televize nespornou výhodu v tom, že prezentace informací je poutavější a efektnější. Nevýhodou je naopak to, že informace prezentované v klasických médiích, jako je televize a rádio mají pomíjivý charakter tj. proběhnou a pokud je člověk aktuálně nevnímá, s největší pravděpodobností je propásl. Naproti tomu postavme knihu. Kniha, je v knihovně, ať už vlastní, nebo například městské a je možno se k ní kdykoliv vrátit a znovu si chtěné informace vyhledat. Internet je něco mezi klasickými médii a knihou. Informace jsou více méně statické, což znamená, že se k nim lze vrátit a znovu je vyhledat a to dokonce efektivněji než u klasické knihy. Nevýhodou internetu je vlastně jen nutnost vlastnit technické vybavení a být alespoň základně počítačově vzdělán. Jedním z největších zádrhelů je možná nerelevantnost informací nalezených na internetu, ale tento neduh se pomalu, ale jistě vytrácí, protože ti kdo poskytují kvalitní a relevantní informace na internetu přežijí, ti ostatní odpadají. Nespornou výhodou knihy je naopak to, že není nutné vlastnit speciální zařízení. Na získání informací z knihy stačí pouze oči, ale i to není nutné (Brailovo písmo), a znalost určitého písma kterým je publikace psána.

Klasickou knihu by možná mohla zabít, případně zatlačit do pozadí určitá elektronická zařízení, jako jsou kapesní počítače či dokonce elektronický papír. Na vývoj v této oblasti jsou vynakládány ročně obrovské částky. Mezi největšími investory je například firma Xerox. Pokud budou vývojáři úspěšní, dojde ke slučování zařízení, jako jsou mobilní telefony, kapesní počítače a internet. Pokud se naplní některé vize, je možné, že si do svého knihomobilopočítače nahrajete z internetu před snídaní aktuální noviny a například než půjdete z práce nahrajete si nové noviny s aktuálnějšími zprávami. Zařízení nebude rozhodně velké a případné stránky budou mít tloušťku jako současný kancelářský papír.

A jaké je moje resumé? Je jisté, že kniha jak ji známe s největší
pravděpodobností, dle mého názoru, nezanikne. Je to dáno už tím, že pro mnoho lidí jsou počítače případně elektronická zařízení nedostupná, vždyť ve většině světa je nedostatek. Kdyby přeci jen nastala doba, ve které by tato zařízení byla tak dostupná, nebo dokonce ještě levnější než klasický potištěný papír, určitě by se kniha dochovala, jako jedinečný nosič informace z hlediska historického. Podle mne si člověk vždy sedne s knihou raději než s nějakým počítačem a kdyby nastala doba, ve které by knihy byly tvořené elektronickým papírem, budou to vlastně zase knihy. Dříve byly knihy psané rukou na hrubý papír, později knihtiskem na papír ne o mnoho kvalitnější, nyní mohou být vytvořeny například přes počítač z tiskárny na pěkný bílý papír a do budoucna možná na papír elektronický. Jedinou pravdou však je, že nezáleží na jakém médiu je kniha prezentována, ale jaký má obsah a kvalitu.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6412