11. REALIZMUS

Převládl v literatuře 2. pol. 19. stol. (z lat. realis = věcný, skutečný; realita = skutečnost); vliv rozvoje přírodních a technických věd, filozofie (zvl. pozitivizmus = skutečné je to, co lze dokázat smysly, tedy pozitivně, Auguste Comte), prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách), snaha uplatnit tytéž vědecké postupy i v literatuře, literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti. Rozmach přírodních věd a techniky. Anglie se stala středem všeho dění. Víra v lidský rozum a poznání. Autor musel studovat a poznat jev a teprve potom o něm mohl něco napsat.
1848 – revoluční rok, který změnil Evropu
Vzestup průmyslu, rozvoj železnic, rozmach přírodních a technických věd, pozitivizmus, evolucionismus, vznik sociologie.
Positivismus = nový filozofický směr – skutečné je jenom to, co může člověk poznat svými smysly a svou zkušeností – odrazilo se to v literatuře, tzn. autor mohl vytvořit dílo až po poznání a nastudování faktů.
Znaky:
1) pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
2) typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné), literární hrdina se proměňuje, vyvíjí, někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
3) objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
4) kritika nedostatků ve společnosti (odtud název kritický realizmus)
5) román je analýzou skutečnosti, oslabuje se sevřený děj
6) nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy, apod.
7) hrdina je typický představitel své společ. vrstvy, postavy nejsou stále stejné – jejich myšlení se mění
8) autor stojí stranou jako nezúčastněný pozorovatel.

ROMÁN = obsáhlý životní příběh více lidí, většinou vícedílný prozaický epický žánr;
- je delší, jeho fabule (dějový půdorys díla) se rozvětvuje několika směry, zachycuje různá společenská prostředí a osudy mnoha postav. Vedle hlavního děje obsahuje řadu epizod, proniká do duševního světa hrdinů, kteří se vyvíjejí, zachycuje problematiku národa či společenské (sociální) třídy.
ROMÁNOVÝ CYKLUS (EPOPEJ) = rozsáhlé prozaické dílo, široký časový a společenský záběr
= klade důraz na pravdivé a realistické zobrazení skutečnosti
= autor studuje fakta
ROMANETO = prozaický útvar menšího rozsahu než román
= dějová zápletka je často velmi složitá
= čtenář je udržován v dramatickém napětí
= vypravěč s hrdinou se ocitá ve výjimečných situacích
= záhada vypadá jako nadpřirozený jev – nakonec se vysvětluje rozumem
FEJETON= žurnalistický útvar, krátký novinový článek, vyjadřující se k aktuálním otázkám a
problémům
KRONIKÁŘSKÁ KOMPOZICE = události jsou zachyceny chronologicky
RETROSPEKTIVNÍ KOMPOZICE = vrací se k událostem které se uskutečnily dřív - vzpomíná

Realismus ve výtvarném umění
francouzští malíři: G. Coubert,
H. Daumier - francouzský malíř, grafik, sochař a karikaturista;
- předchůdce moderního realismu
- maloval výjevy z denního života, věnoval se i tvorbě plastiky (Ratapoil).
ruský malíř: I. Repin - Autor historických kompozic, realisticky podaných obrazů se sociální tematikou a
psychologicky propracovaných portrétů.
čeští malíři: Karel Purkyně - syn Jana Evangelisty Purkyně, příroda, lovecká tématika, portréty
Antonín Chitussi,
Realismus v hudbě
Francie: G. Bizet
Itálie: G. Verdi – národně osvobozenecké boje à dramatické polohy à témata sociální à pokus o vytvoření velké opery francouzského typuà využívá shakespearovské náměty
G. Puccini – exotické náměty, melodika, operní a komorní díla, slavnostní mše
NATURALIZMUS
(60. léta 19. století až počátek 20. století)
Krajní směr realizmu, aplikuje teorii dědičnosti nebo determinaci prostředím na literaturu Þ člověk je omezen svou biologickou podstatou, zobrazen jako výsledek vlivu prostředí a dědičnosti, lat. natura = příroda.

Émile Zola (1840 – 1902)
- otec mu brzy zemřel, a tak se v mládí potýkal s bídou
- 2x se neúspěšně pokusil o složení maturity
Zakladatelem naturalismu:
- popisuje otevřeně nejstrašnější stránky lidského života
- zobrazuje člověka jako obět společnosti a živočišných pudů – člověk je jako otrok alkoholismu
- život člověka je určován prostředím a dědičností a tak potlačují jeho vůli a snahu žít normálním životem
Dílo: Zabiják (1877) – román s podtitulem: Román pařížských mravů
venkovská dívka Gervaisa [žervéza] je pradlena živící rodinu. Žije se svým druhem
Lantierem, se kterým má 2 děti – Klaudiusa a Štěpána. Lantier ji ale obere o všechen majetek, který si vydělá v prádelně, podvede ji a opustí. Zanedlouho se o Gervaisu začne zajímat klempíř Coupeau [kupó], který se jí dvoří a nakonec ji přemluví k sňatku. Vedou šťastný život a později se jim narodí dcera Nana. Gervaisa si zřídí vlastní prádelnu, Coupeau také pracuje a všechny vydělané peníze si ukládají na horší časy. Jednou ale Coupeau spadne ze střechy a na jeho léčení v nemocnici padnou všechny peníze. Gervaisa vydělává sama, živí celou rodinu, Coupeau zahálí, nechodí do práce, ale do hospody a zde za alkohol utrácí všechny peníze a zahání v alkoholu pocit prázdnoty. Jednou se vrátí bývalý druh Lantier, vetře se do jejich rodiny, přistěhuje se k nim a dokonce podvádí Coupeaua s Gervaisou. Když jim dojdou peníze, protože Gervaisa je nepořádná a má špatnou pověst, musí prodat prádelnu, aby nezkrachovala. Lantier odejde a rodina se přestěhuje do činžáku pro chudé a žije v bídě. Gervaisa propadne jako Coupeau alkoholu, který jí umožní zapomenout na trápení a beznaděj života. Coupeau zanedlouho umírá bolestivou smrtí – upije se k smrti- má vidiny. Gervaisa také končí tragicky – zemře pod schody, ale smrt je pro ni vysvobozením. Synové Klaudius a Štěpán toho nejsou svědky, protože jsou ve škole a dcera Nana se stane prostitutkou. O jejích osudech pojednává další Zolova kniha Nana.
Gervaisa - chtěla mít šťastnou rodinu, ale stala se obětí prostředí a alkoholu, aniž by chtěla
- hrdinka se v románu rozvíjí a její život je popisován až k úpadku a tragickému konci
- proti tomuto románu byl velký protest
- román líčí zhoubný vliv alkoholu = „zabiják“ na osudy lidí
odehrává se v 19. století v nejnižší pařížské vrstvě obyvatel
V románu jsou detailní popisy dopadu alkoholismu, který je pro člověka skutečným zabijákem.
Další romány: Břicho Paříže, Peníze, Štěstí Rougonů, Germinal, Tereza Raquinová, Lidská bestie


Guy de Maupassant (1850 – 1893)
- francouzský mistr naturalistické novely a pesimistických románů
- mistr umělecké zkratky – na malé ploše novely nebo povídky dovede přiblížit čtenáři atmosféru a vystihnut psychologii svých hrdinů
- Podkladem k psychologicky zaměřené tvorbě jsou autorovy životní zkušenosti, které mají dílu zaručit objektivnost a pravdivost a zároveň zpětně působit na autora a jeho zodpovědnost za vlastní život. Romány a povídky tematicky sledují jednotlivé etapy autorova života.
- Romány a povídky se orientují zejm. na naturalisticky pojímané erotické vztahy a kritiku tehdejší francouzské společnosti.
Kulička (1880) – povídka
- o prostitutce, která za prusko-francouzské války projeví své vlastenectví a větší morální hodnoty než společnost, která jí opovrhuje
Miláček (1885) – román
- fr. voják Georges se z chudého člověka dokáže propracovat k významnému postavení ve společnosti díky své bezohlednosti, ale také s pomocí svého šarmu, kterým dokázal okouzlit zejména vlivné ženy.
Kniha je dokonalým obrazem dobových poměrů i nadčasovým popisemkariérismu. Román má autobiograficképrvky a vyniká dějovým spádem, výstižnými charakteristikamipostav, detailním líčením prostředí a natural. důrazem na biologickou stránku lidských vztahů.
Další romány: Příběh jednoho života, Mont-Oriol, Petr a Jan, Silná jako smrt, Naše srdce
PŘEDSTAVITELÉ SVĚTOVÉHO REALIZMU

Francouzský realizmus


Honoré de Balzac ( 1799 – 1850 )
- pocházel z chudé venkovské rodiny
- zprvu psal dobrodružné „černé“ romány, ale později je zavrhl
- vystudoval práva, chtěl být nakladatelem a tiskařem, nakladatelství zkrachovalo, vydělával peníze psaním, aby mohl splatit dluhy, těžce onemocněl, umírá – upracoval se k smrti (kafe)
- vytvořil cyklus románů Lidská Komedie(nejrůznější postavy, kolem 100 románů a povídek), kde chtěl zobrazit fr. společnost 1. pol. 19. stol.

Základní romány : Evženie Grandetová (1833)
- děj se odehrává ve Francii v 18. st. v městečku Saumur [somýr]
- bednář Felix Grandet se ožení a získá tak velký majetek, mají jednu dceru Evženii
- přátelí se s rodinou Cruchotovou a Grassisovou = mají synové a chtějí je oženit s Evženií
- otec Grandet = je lakomý a hamižný, peníze jsou pro něj jediné štěstí, tají majetek rodiny,drží je ve vědomí, že jsou chudáci
Děj: začíná oslavou Evženiiných narozenin, kam nečekaně přijíždí její bratranec Karel, který potřebuje peníze na cestu do Indie (zemřel mu otec). Evženie se o něj stará a zamiluje se do něho. Dá mu našetřené zlato na cestu, píšou si dlouhé dopisy. Když otec zjistí, že dala zlato Karlovi, rozzlobí se na ni a poručí jí, aby se zavřela ve svém pokoji a služebné Velké Nanon přikázal, aby ji tam nosila jen chléb a vodu. Evženiina matka je těžce nemocná, umírá a prosí manžela, aby Evženii odpustil. Ten ji odpustí až po její smrti jen proto, že chce získat podíl peněz, které Evženie zdědila po matce. Když otec umírá, seznámí ji s majetkem a Evženie se stává po jeho smrti velmi bohatou. Karel ji napíše, že si bere jinou ženu (nemiluje ji – bere si ji pro peníze a postavení) a prosí za odpuštění. Evženie je nešťastná a provdá se za starého Cruchota, kterého nemiluje. Po jeho smrti se věnuje dobročinným účelům.
Kritizuje společnosti, která se přátelí podle peněz a postavení (peníze kazí lidi) a nebere na vědomí lásku a opravdové přátelství. Zhoubná moc peněz a špatný vliv na lidský charakter.
Peníze jsou vším a lidské city nehrají žádnou roli. Lidé jednají v duchu své společenské třídy.

Otec Goriot (1835)
- hl. hrdina otec Goriot žil v penzionu v chudé čtvrti Paříže. Byl to bývalý výrobce nudlí a měl velký majetek. Po smrti své manželky věnuje všechnu svou lásku svým dvěma dcerám Delfíně a Anastázii. Ty se brzy provdaly ( D- bankéře, A- hrabě) a zdědily velké jmění. Žily v lepší společnosti a otec jim začal překážet. Zeťové jim zakázali se s otcem stýkat. Otec se seznámil s chudým studentem Evženem Rastignakem [rastyňakem], který je ctižádostivý, má hodně ideálů a plánů do budoucnosti, dobrá předsevzetí, ale je jen chudý šlechtic – nemá šanci je uskutečnit. Vzdá se morálních zásad a stane se milencem Delfiny. Jejím prostřednictvím se však chtěl dostat do vyšší společnosti. Otec koupil pro Evžena byt. Dostal mozkovou mrtvici a zemřel. Pře smrtí si uvědomí, jaká byla chyba dát dcerám všechny peníze věnem a touží stále po jejich přízni: „Za peníze je všechno, i dcery.“ Pohřeb se konal ze sbírky studentů. Dcery se pohřbu nezúčastnily. Evžen nad hrobem vyhlašuje válku společnosti, ale nakonec odejde k Delfíně na večeři.
OTEC GORIOT – zbohatlík, miloval nadevše své dcery, žil skromně a později litoval toho, že
jim dal všechny peníze a ony si ho přestali vážit
DCERY – nevděčné , zkažené společností
EVŽEN RASTIGNAC – sympatický, má ideály a cíle, pocházel ze zchudlé venkovské šlechtické rodiny
odsuzuje společnost, vidí krutost peněz chce se do této společnosti dostat,
a po smrti otce Goriota jí vyhlašuje válku do vyšší vrstvy prostřednictvím
říká, že proti ní bude bojovat Delfíny
Balzac kritizuje chudobu v penzionech a opět také kritizuje společnost, její krutost a touhu po penězích.

Ztracené iluze (1837 – 1843)
- dílo sleduje souběžně historii Luciena Rubempré, venkovského básníka, který v Paříži poznává rub umělecké slávy – úspěch uměleckého díla je závislý na zájmech kliky, již umělec slouží, o talentech rozhodují nakladatelé, prodejnost vládne i v divadelním světě. Hrdina je postaven před rozhodnutí: žít čestně, ale odříkavě, nebo se zaprodat a dosáhnout úspěchu. Lucien se dává na cestu žurnalisty, má úspěchy, ale nakonec padá do léčky, kterou mu připravili nepřátelé. Jeho protikladem v románu je vynálezce David Séchard. Na rozdíl od poněkud zženštilého Luciena je Séchard rozvážný a morálně pevný. Věří, že svou prací dosáhne významného postavení. Jeho vynálezu však využije zámožný podnikatel a Séchard je nakonec rád, když zachrání holý život.




Gustav Flaubert (1821 – 1880)
- syn lékaře
- studoval práva, ale věnoval se hlavně literatuře
- zachycoval lidské vášně a citlivé vztahy
- byl obžalován a souzen za román Paní Bovaryová

Romány : Paní Bovaryová (1856)
- román má tři části
- je psán podle skutečné události – podle příběhu v novinovém článku
Karel Bovary po smrti své první ženy se zamiluje do Emy a žádá ji o ruku. Ema jeho nabídku příjme, ale ztrácí své iluze o romantické lásce. Žije nudný život, nic ji netěší. Pomocník lékárníka Homeise Justin je tajným ctitelem Emy. Ema chodí za lichvářem Lheureuxem a nakupuje u něj na dluh, aniž by o tom Karel věděl. Zamiluje se do Leona, ale ten radši odjede do Paříže, aby nerozbil její manželství. Ema se tedy zamiluje do Rudolfa, který žije mládeneckým životem, má panství a chtějí spolu utéci. Rudolf ji však opouští. Ema morálně upadá, ale opět se setkává s Leonem. Opět se do sebe zamilují, Ema si ho vydržuje. Ema propadá do spáru Lheureuxe, panství jde do exekuce a ona se otráví arzenikem. Pan Bovary se dovídá o dluzích, prodává jmění, aby je splatil a brzy vyčerpáním umírá.
Ema – romantička, určité představy, chce prožít lásku, je zklamána
Karel – lékař, má ji rád, i když se dozvídá pravdu, nepřestává ji milovat, je hodný, ale na druhé straně je nudný, mlčenlivý a život s ním je jednoduchý a nelehký.
Bovarysmus = útěk do snů od skutečnosti (podle paní Bovaryové, stává se typem literární
hrdinky), románová představa

Citová výchova (1869)
- odehrává se v pol. min. století v Paříži na venkově
- román o ztrátě iluzích
- hl. hrdinou je mladý Frederic Moreau
Frederic je bohatý a žije v přepychu, ale nepřináší mu to uspokojení. Navštěvuje své přátelé – Arnoux, kteří jsou majitelé továrny. Utrácejí spoustu peněz, dostanou se do finančních potíží a hledají pomoc u bankéře. Pí. Arnouxová navrhuje Fredericovi milostný poměr (potřebuje půjčku a aby se F. přimluvil u bankéře Dambreause [dambréze]). Dostane půjčku a Frederica opouští. Frederic zjistí , že lásku jen předstírala, a hledá útěchu v jiných milostných vztazích, přebere milenku pana Armuse – Rossanetu.
Frederik – je typ představitele, který snil a hledal uspokojení ve snech. Jednání Frederika je vedeno touhou po penězích. Bohatství mu ale nepřináší uspokojení a tak se vrhá do dalších milostných dobrodružství – bovarysmus
Další dílo: Salambo – hist. román ze života starověkého Kartága



Jules Verne
- francouzský prozaik a dramatik.
- Jeho poutavé a dobrodružné romány, v nichž vyjádřil víru v technický pokrok a uplatnil výjimečnou schopnost předvídat mnohé z později uskutečněných vynálezů, z něho záhy učinily oblíbeného a nejpřekládanějšího francouzského autora.
- Založil tradici vědecko-fantastického románu.
Cesta do středu země, Dvacet tisíc mil pod mořem
Tajemný hrad v Karpatech, Ocelové město
Dva roky prázdnin Cesta kolem světa za 80 dní
Tajuplný ostrov



Anglický realizmus


Charles Dickens (1812 – 1870)
- jeho otec byl úředník, zadlužil se a z celou rodinou se dostal do vězení pro dlužníky
- Charles musel už od 12 let pracovat v továrně na výrobu leštidel bot
- chudá rodina, špatné prostředí a podmínky pro život
- ovlivnilo ho to a proto píše o osudech nešťastných dětí bez domova a rodiny, které se musejí na vlastní pěst probíjet životem
- s láskou a pochopením sleduje růst svých mladých hrdinů, do jejichž osudu nejednou promítá vlastní trpké zkušenosti (autobiografické rysy)

Oliver Twist (1838) - román
- do sirotčince se dostane zubožená žena, která porodí chlapce a dá mu jméno Oliver. Při porodu však zemře a Oliver zůstane do svých 10 let v sirotčinci, kde má neustálé problémy. Utíká do Londýna a na cestě potká Ferinu Lišáka, který ho zavede do zločinecké bandy, kterou vede Fagin. Ten ho učí krást. Při jedné z menších krádeží je zatčen, jeho vina se však neprokáže, ale muž, který byl okraden (pan Brownlow) si Olivera bere k sobě. Fagin se bojí vyzrazení, a tak posílá Sikese a Monkse, aby Olivera přivedli zpět. Jdou loupit k paní Maylieové a tam je Oliver postřelen. Paní Maylieová se ho ujme a Oliver u ní žije spokojeným životem. Nancy však vyslechne rozhovor Fagina a Monkse a zjistí, že Monks je Oliverův nevlastní bratr a chce získat jeho majetek. Sikes Nancy zabije. Na základě Nancyny pomoci Oliver zjistí, že Róza je sestra jeho matky čili teta a pan Brownlow přítel Oliverova otce. Ten ho adoptuje a Oliver se stává dědicem.
Malá Doritka - román
David Copperfield – román, měl ještě horší podmínky k životu než O. Twist
- romány o osudech dětí

Kronika Pickwickova klubu(1836 - 1837) - román
- Dickens ji začal psát na objednávku nakladatele, proslavila ho a získala mu mimořádnou popularitu
- píše o 4 bohatých gentlemanech viktoriánské Anglie:
1) pan Pickwick – bohatý, tráví čas bádáním
2) pan Sontgrass – básník, snílek
3) Tracy Tupman – sportovec
4) Nathaniel Winkler – smolař
+ Samuel Weller – Pickwickův sluha
Rámec – členové cestují po Anglii a do Londýna do klubu zasílají dopisy (listy) o svých zážitcích
ústy Pickwickovců popisuje:
kritika soudců, úřadů
idylický obraz Anglie kritika poměrů ve vězení pro dlužníky
humoristicky (Pickwick se tam dostává omylem),
kritika sociálních poměrů (práce dětí v
továrnách, bída londýnských předměstí)
O těchto věcech neměl ani jeden z nich ani tušení. O svých zážitcích posílají do Londýna zápisy – sluhovi. Např. ve vězení jsou vězni závislí na milodarech a nemají ani na zaplacení jídla – ta nejchudší
- zpočátku si mysleli, že je to země blahobytu, mocenství, šťastného života, země plná krás
Kritika je ostrá, satirická a ironická. Sžíravý humor ústy pana Wellera.
Dickens ukazuje satirický a ironický pohled na Anglii a ústy Samuela Wellera (obyčejná postava, mluví lidovým jazykem) často vyjadřuje kritiku.

Nadějné vyhlídky (1861) – román
Hl. postava Pip – sirotek, má neradostné dětství, učí se u kováře Joa, který je na něj hodný a má ho rád. Pip má jet do Londýna a Joe se s ním nerad loučí. Pip si myslí, že mu peníze chce dát bohatá paní Hawishamová. Má dceru Estell, která se Pipovi líbí a aby se k ní přiblížil, snaží se dostat do vyšší společnosti. To se mu nepodaří a zjišťuje, že peníze, které dostal byly od trestance, kterému nevědomky pomohl.
Pip představuje hrdinu, který je ochotný opustit toho, kdo ho má rád jen proto, aby získal majetek
Dickens opět ukazuje jednání lidí ovlivněné touhou po majetku a penězích.


Charlotta Brontëová
- měla hodně sourozenců (sestra Emily)
- otec byl venkovský farář, žili v záp. Yorkshiru (hrabství),
- nádherná krajina, vřesoviště – popisuje to ve svých knihách
román: Jana Eyrová
Jana vyrůstá v rodině své tety a potom je poslána do školy. V 18 si podá inzerát a stane se vychovatelkou na Thornfieldu. Zamiluje se do pana Rochestra a chtějí se vzít. V den obřadu Jana zjistí, že Rochester je již ženatý (šílená Berta Masonová). Odchází od něj a ujme se jí farář Rivers se sestrami. Taky si ji chce vzít, ale ona ho odmítne a začne hledat Rochestera. Jeo sídlo najde vyhořelé a při zachraňování manželky Rochester oslepl a přišel o ruku. I přes jeho zranění s ním Jana zůstane, vezme si ho, založí rodinu. Rochester začne za 10 let vidět na jedno oko.



Emily Brontëová
- sestra Charlotty
Na větrné hůrce (1847)
- děj zasazen do západního Yorkshiru, kde s celou rodinou žila
- hl. hrdina Heathcliff
Otec ho přivede domů jako utečence, nalezence. Vyrůstá v jeho rodině s dcerami, nejbližší si je s Kateřinou Earnshawovou. Chtějí se vzít, ale Kateřina je poslána na výchovu a když se vrátí, už Heathcliffa nechce a provdá se za jiného muže. Kateřina však při porodu umírá – narodí se jí holčička Kateřina. Heathcliff odejde do ciziny, vydělá si hodně peněz a koupí větrnou hůrku. Pak se ožení , ale svoji ženu utýrá k smrti. Za 18 let Heathcliff donutí mladou Kateřinu, aby si vzala jeho syna. Syn zemře a Heathcliff Kateřinu týrá. Po Heathcliffově smrti si Kateřina vezme svého bratrance.
Příběh je vyprávěn služebnou z panství Drozdof (panství manžela Kateřiny Earnshawové) pánovi, který tam přijel.



William Makepeace Thackeray [sekeri], * 18. 7. 1811, † 24. 12. 1863,
- anglický prozaik.
- Významný viktoriánský romanopisec a satirik, karikaturista, ilustrátor a novinář.
- Autor = satirických studií o životě a mravech londýnské společnosti - Kniha o snobech
= parodií příběhů o zločincích
= cestopisných črt a humorných povídek.
Trh marnosti - jeho první román,
- je panoramatickým portrétem vyšší anglické společnosti začátku 20. stol.
- zesměšňuje necitelnost, snobskou povýšenost a pokrytectví této společnosti



Sir Arthur Conan Doyle
- anglický spisovatel.
- Autor románů a povídek s geniálním detektivem - příběhy Sherlocka Holmese,
- který je mistrem logické dedukce, a jeho bodrý přítel dr. Watsonem,
- např. Studie v šarlatové, Pes baskervillský,
- Psal též historické romány a sci-fi



Ruský realizmus

- v Rusku v této době vládne nevolnictví – nevolníci = mužíci, museli pracovat na půdě pána, nemohli se ženit, vdávat, stěhovat se bez souhlasu pána
- byli utiskováni, byli pánovým majetkem
- nevolnictví bylo v Rusku zrušeno v r. 1861 a můžeme ho přirovnávat ke zrušení otroctví v Americe v r. 1863
- bohatství šlechticů se počítalo podle počtu duší = nevolníků


Lev NikolajeviČ Tolstoj (1828 – 1910)
- pocházel ze šlechtické rodiny
- studoval jazyky a práva – nedokončil
- zúčastnil se krymské války ( Rusko Turecko)
- cestoval po Evropě
- na svém panství – Jasná Poljana – založil školu, kde vyučoval děti svých nevolníků
- sdílel názor Chelčického neprotivit se zlu násilím
Romány: Anna Karenina (1873 – 1877) - společenský román
- děj se odehrává ve 2. pol. 19. st. v Rusku ve vyšších vrstvách společnosti
Rodinná krize Štěpána a Darjy [= dolli] Oblonských. Štěpán byl Dolli nevěrný, a tak od něho chce i se svými dětmi odejít. Štěpán požádá o pomoc svojí sestru Annu. Je to velmi půvabná, mladá dáma. Dá je opět dohromady. Dolli seznámí Annu se svou sestru Kitty. Ta ji pozve na ples. Kitty doufá, že ji Vronsky požádá o ruku. Vronsky se však zamiluje do Anny. Kitty si chce vzít Levin, ale ona ho odmítá.
Alexej Vronsky – žije v Moskvě, mladý, pohledný muž. Anna má však už manžela Alexeje Alexandroviče Karenina, který je o 20 let starší a mají spolu syna Sergeje. Anna si ho nejdříve vážila, ale zjišťuje, že ho nikdy nemilovala a protože miluje Vronskeho a je s ním těhotná, manžela i syna opouští. Anna měla těžký porod (dcera), bojí se, že umře a tak prosí Vronskeho o odpuštění. Vronsky se pokusí o sebevraždu – neúspěšně. Anna se uzdraví a odjíždějí spolu do Evropy. Kitty si vezme Levina a jsou spolu šťastni. Anna žárlí na Vronskeho, jeho to mrzí. Anna je opovrhována společností, že žije s jiným mužem a má s ním nemanželské dítě. Kdyby byla jen milenkou, tajně by to tolerovali, protože každý měl milenku, ale takto ji společnost zavrhla. Anna spáchá sebevraždu – skočí pod vlak. Vronsky vstupuje do armády.
Paralela:
nešťastné manželství – Anna + Vronsky
šťastné manželství – Kitty + Levin
Postavy:
Štěpán Árkadjevič Oblonsky + Darja Alexandrovna Oblonska (Dolli) = manželé
sestra Štěpána – Anna Karenina + Alexej Alexandrovič Karenin = manželé – syn Sergej
nejmladší sestra Dolli–Kateřina Ščerbacká(Kitty) + Konstantin Dimitrijevič Levin = manželé
Román zobrazuje dva milostné a rodinné osudy: ničivý vliv vášnivé lásky provdané Anny Kareninové k Vronskému, jež skončí Anninou sebevraždou, a jako protiklad milostné štěstí manželů Levinových. Román vyniká hlubokou psychologickou analýzou citových a duševních stavů.
Tolstoj v tomto díle kritizuje dvojí morálku společnosti a pokrytectví.
Vojna a mír (1869) – románová epopej
1. a 2. díl = líčí události 1805 – 1807 – bitva u Slavkova (Bolkonský zraněn), válka Napoleona v Rakousku
3. a 4. díl = 1807 – 1820 – tažení Napoleona do Ruska, vyplenění Moskvy, líčí osudy ruské šlechty, tajné spolky proti samoděržaví (= ruskému absolutismu)
ukázka: detailní líčení bitvy u Borodina, velmi barvité, hl. postavy – Kutuzov, Andrej Bolkonský, Bolkonský byl statečný, ušlechtilý, udatný a vedl svůj pluk na steč v čele s praporem – padl
Andrej Bolkonský: prochází těžkými životními situacemi (umírá mu žena, těžce zraněn, splnil své společ. cíle)
historické postavy: Napoleon, Kutuzov
další postavy: Nataša Rostovová – mladá dívka ze šlechtické rodiny, autor u ní popisuje dobu dospívání, dozrávání (celé citové), má 3 lásky:
1) Anatolij Kuragin – velké vzplanutí, vášnivý vztah, nevdá se za něj
2) Andrej Bolkonský – vztah úcty, Nataša je zamilovaná, ale jejich sňatek jim překazí smrt Bolkonského
3) Pierre Bezuchov – starší muž, vezmi si ji, provází nás všemi díly, aristokratický intelektuál, vnitřně rozpolcený, veliké cíle – na splnění má slabou vůli, přemýšlí o tom, jak změnit postavení chudých, hledá smysl života: nesobecká práce pro druhé, chtěl pomáhat; je mluvčím autora, nachází uspokojení ve sňatku z rozumu, je spokojený i Nataša, bere si ji už jako zralou ženu
románová epopej = rozsáhlé prozaické dílo, široký časový záběr, široký společenský záběr,
důraz na (realistické) pravdivost
Další díla: Dětství, Chlapectví, Jinošství – trilogie
Sevastopolské povídky, Vzkříšení ….


Ivan SergejeviČ TurgenĚv (1818 – 1889)
- pocházel z bohaté statkářské rodiny, také pocítil krutý útlak nevolníků
Lovcovy zápisky (1852)
- soubor povídek, společné téma
- vypravěč je lovec, který prochází středoruskou krajinou
Běžinova louka
Zabloudil v lese a přidružil se k dětem, které hlídaly koně a u ohníčku si vyprávějí příhody, zážitky (o skřítkovi v továrně na papír)
- ukazuje krutý a těžký život dětí
Šafář
Vypráví o statkáři Árkadeji Pavlovičovi, který se vydal na obhlídku části svého panství, kterou spravoval šafář Sofron – žádné problémy s daněmi. Na jedné procházce se setkává se starcem, který mu poví o krutém vymáhání daní od sedláků, musejí u Sofrona pracovat jako nádeníci, protože jsou u něho zadluženi, a o velmi nešetrném zacházení s nevolníky i se sedláky.
šafář = správce určitého území – na venkovských panstvích
Turgeněv ostře kritizoval statkáře a za to byl poslán do vyhnanství
črta = je prozaický žánr menšího rozsahu s jednoduchou fabulí a uvolněnou kompozicí,
zápletka nemá dramatičnost, syžet je budován jako řetěz scén, výjevů ze života a pozorování vypravěče, u nás byla nazývána Obraz ze života


Nikolaj VasiljeviČ Gogol (1809 – 1852)
Revizor (1836) – drama
- satirická komedie o 5 jednáních
- děj se odehrává v zapadlém provinčním městečku
Gogol ukazuje ubohost maloměstských činitelů, kteří se chovají pokorně k podvodníkovi.
satira = zesměšnění, kritika humorem
Mrtvé duše (1841) - román
- vrchol Gogolova prozaického umění
- první díl vydal, druhý po několika přepracováních spálil
- velký ohlas čtenářů
Román otevřeně ukazuje prohnilost společenského zřízení, mravní úpadek statkářské vrstvy, prodejnost úřednického aparátu, všechny nemoci Ruska za carského absolutismu.
Další díla: Večery na dědince nedaleko Dikaňky – povídky, Taras Bulba – romantická povídka…


Fjodor MichajloviČ Dostojevskij (1821 – 1881)
- světový spisovatel ruského realizmu
- pocházel ze šlechtické rodiny
- začal psát asi ve 20 letech
- účastnil se pokrokového hnutí Petraševců – odsouzen k smrti, milost dostal až na popravišti
- byl ve vyhnanství na Sibiři
- ve svých dílech kriticky zobrazoval rozpory doby
PETRAŠEVCI – hnutí utopických socialistů, tajný socialistický spolek, chtěl zlepšit postavení pracujícího člověka, usilovali o nastolení rovnosti lidí (zabavit majetek podnikatelů – zestátnit ho)
Zločin a trest (1866) – psychologický román
hl. postava Radion R. Raskolnikov
Raskolnikov zavraždí lichvářku pro peníze, žije v Petrohradu, studuje práva, musí je přerušit kvůli nedostatku financí. Jeho sestra Duňa se chce provdat za P. P. Lužiňova, aby pomohla rodině. Raskolnikov se zhroutí. Navštíví ho starý přítel Ramuzichin, stará se o něho, koupí mu oblečení, zaplatí činži. Do Petrohradu přijíždí matka a Duňa, aby si vzala Lužiňova, ale zamiluje se do Ramuzichina a vezmou se. Raskolnikov je náladový, má rozpolcenou osobnost, toulá se po Petrohradě a seznámí se s Marmeladovem (notorický opilec), má dceru Sonju, která je prostitutka, se vším se dokáže vyrovnat. Sonja má na Raskolnikova veliký vliv, on se jí ke všemu přizná a svádí obrovský vnitřní boj. Nakonec jde na policii a přizná se. Je odsouzen k mírnému trestu – 8 let nucených prací za dobré skutky (pomohl topícímu se chlapci, zachránil děti z hořícího domu). Sonja s ním odjíždí na Sibiř. Chce tam také odčinit zlé skutky. Raskolnikov nachází ve vězení rovnováhu. Po propuštění chtějí začít nový život. Sonja si vezme Raskolnikova.
hl. myšlenka: za každým zločinem musí následovat trest
Raskolnikov dělí společnost na 2 skupiny:
podřízená většina – musí pracovat, plnit příkazy, poslouchat
vládnoucí menšina – má právo uskutečnit své plány a záměry i za cenu zločinu – práva do vyšší společnosti, Raskolnikov se sem počítá

ZÁPORNÉ HODNOTY KLADNÉ HODNOTY
zabil lichvářku náprava, odčinění, přizná se,
odpyká si trest, je s ním smířen,
dobré skutky
Bratři Karamazovi (1879 – 1880) – román
- poslední nedokon. román, ukončuje vývoj filozoficko-náboženských a společensko-histor. názorů
- líčí osudy rodiny Karamazovových, otce Fjodora Pavloviče a jeho čtyř synů: Dmitrije, Ivana, Aljoši a nemanželského syna Smerďakova
Starý Karamazov je člověk pochybných mravních hodnot, opilec a zhýralec. Nejstarší syn Dmitrij se mu hodně podobá, ale ještě se před ním neuzavřela možnost nápravy; Ivan představuje typ přemýšlivého člověka, který dospívá ve svém suchém racionalizmu k odmítnutí tradičního náboženství a boží existence. Nejmladší Aljoša hledá zoufale víru, která by jej zachránila před mravním úpadkem. Smerďakov, sveden Ivanovými názory, že Bůh není, a že je tudíž všechno dovoleno, zabije starého Karamazova a je dohnán výčitkami svědomí k sebevraždě. Do úst Ivanových vkládá Dostojevskij překrásnou legendu o Velkém inkvizitorovi – vyvrcholení autorových náboženských a filozofických názorů a zároveň ostrou kritikou církve.
Další díla: Chudí lidé, Zápisky z mrtvého domu, Běsi, Idiot …


Anton PavloviČ Čechov (1860 – 1904)
- stal se mistrem krátké sevřené povídky s velmi oproštěnou fabulí (Pokoj č. 6, Step)
- Čechov zobrazuje nejčastěji průměrné lidi, jejich denní, zdánlivě všední konflikty, tragiku i komiku jejich prožitků
- výsledný čtenářský dojem je melancholický smutek, který vane z jeho povídek i divadelních her, a to i ze zdánlivě veselých situací
- Čechovy divadelní hry znamenají přechod k modernímu dramatu 20. století, dotýkají se životního smyslu ruské inteligence v dusných předrevolučních poměrech Ruska
- nový dramatický výraz vyplývá z výrazného lyrizmu, potlačení vnější dějovosti a zaměření na psychologická dramata jednotlivých hrdinů
Hry: Racek (1896), Strýček Váňa (1897), Tři sestry (1900), Višňový sad (1903 - 1904), Ivanov
Povídky: Drama na lovu, Dáma s psíkem, Pavilon č. 6 …..

Polský realizmus

Henryk Sienkiewicz (1846 – 1916)
- historická témata: Quo vadis (Kam kráčíš)(1896) – historický román
- období vlády Neronovy (54 – 68) – 1. st. n. l.
- období úpadku římské říše
- počátek křesťanství – pronásledování křesťanů
- Nero – krutý vládce, šílený, nechal zapálit Řím
skutečné postavy: básník Petronius, císař Neron
milostný příběh Vinicia a Lygie
konzulové – vysocí úředníci
tribunové – mluvčí lidu, (dneska poslanec, senátor)
ukázka z 3. dílu: Nero zapálil Řím a lid volá po pomstě. Vinicius pochází z vážené rodiny konzulů a zvažuje, zde se má postavit do čela povstání proti Neronovi. Rozhodne se však nejdříve zachránit Lygii, ale zjišťuje, že ulice, ve které bydlí, je již v plamenech.
hl. myšlenka: zabývá se otázkou jednotlivce v dějinách
Křižáci (1897 –1900) - román
- námět čerpán z období válek Poláků proti německým křižákům na počátku 15. století
- spanilé jízdy – do zahraničí šířili husitské myšlenky
- skutečná historická událost – bitva u Grünwaldu r. 1410
Děj: Zbyšek z Bogdaňce – mladý šlechtic - je zamilován do Danušky - dcery Juranda ze Spychova. Juranda vede boj proti křižákům. Ti, aby ho dostali, unesou dceru Danušku a nakonec ona i Juranda jejich rukou zahynou. Zbyšek se ji snaží osvobodit, po její smrti bojuje ve vítězné polsko-litevské bitvě u Grünwaldu r. 1410
ukázka: Zradou křižáka Danvelda při soudu podléhá Juranda přesile. Je zabit, ale Danvelda
zabije

Norský realizmus

Henrik Ibsen (1828 – 1906)
- nejznámější norský dramatik
- syn obchodníka, ředitel městského divadla
- psal drama z ruské národní historie
norské dějiny – drama Peer Gynt, Divoká kachna
Nora (1879) – společenské drama
- zabývá se postavením hrdinů ve společnosti
- 3 aktová hra o vánočních svátcích v bytě ředitele Národní banky Tornvalda Helmera
Ibsen popisuje analýzu hl. postav, rozebírá pocity, Nora vyčítá Helmerovi, že s ní celý život zacházel jak s dítětem, kritizuje postavení žen v tehdejší společnosti, řeší nadčasovou otázku emancipace žen


Slovenský realizmus

Pavol Országh Hviezdoslav (1849 –1921)
Hájnikova žena (1884) – lyrickoepická skladba
- částečně děj a částečně lyrické prvky
- popisuje krásy slovenské přírody
- oslovuje neživé předměty (přírodu) a zároveň je personifikuje – apostrofa
Mladý záletný majitel panství Artuš Villáni obtěžuje v hájovně hezkou Hanku, ženu hájnika Michala Čajky. Hanka se brání a Artuše zabije. Miško z lásky ke své ženě bere vinu na sebe. U soudu se ale Hanka přizná ke svému činu, Michal je osvobozen. Později se mu náhodou podaří zachránit život Artušovu otci a ten mu odpustí. Michal se vrátí do hájovny a začne s uzdravenou Hankou znovu šťastně žít.


Martin KukuČín (1860 – 1928)
- vlastním jménem Matej Bencúr
Drobné novely: Neprebudený (1886)
Mladé letá (1889)
V rozsáhlejších románech čerpal látku ze svých dlouholetých pobytů v Chorvatsku nebo v Jižní Americe.
Dom v stráni (1903 – 1904) – román
- zabývá se poměrem chorvatských zemanů
Mať volá (1926 – 1927) – pětisvazkový román
- dotýká se společenské a morální problematiky chorvatské emigrace v Americe




Dánský realismus

Hans Christian Andersen
- největší pohádkář všech dob. Ve svých pohádkách chtěl vyznat z veliké lásky k dětem, ke všemu dobrému a krásnému, jako by se chtěl co nejvíc přiblížit dětskému světu snů a fantazie, ale zároveň promítnout do svých příběhů něco z vlastních prožitků, ze vzpomínek na své dětství. Andersenovy pohádky jsou obestřeny zvláštní poezií, ale skrývají v sobě i hlubokou životní moudrost, vítězí zde dobro nad zlem, skromnost nad pýchou a láska nad chladnou vypočítavostí či nenávistí. Vyznává se zde nejen z lásky k lidem, ale také k přírodě, ke zvířatům, různým pohádkovým bytostem i k nejprostším věcem.
Pohádky: Sněhová královna, Pastýřka a kominíček, Sněhulák, Ošklivé kachňátko, Holčička se sirkami, Slavík …

Německý realismus

Karl May
Dílo: Vinnetou – dobrodružství indiána Vinnetoua, zbratření s bílým Old Shatterhandem.
Další postavy: Sam howgh Hawkens, Dick Stone, Will Parker …
- zfilmováno – Piere Brisse
Další dílo: Syn lovce medvědů


Americký realismus

Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6362