Významný český básník a prozaik národního obrození se narodil v Bohdanči u Pardubic v roce 1806. V letech 1820 až 1826 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, kde byl jeho učitelem i Václav Kliment Klicpera. Již v mládí se zajímal o literaturu a divadlo a jeho zásluhou se hrálo české divadlo i v Bohdanči. V roce 1828 ukončil v Praze studium filozofie a plně se věnoval literatuře a střídavě pobýval v Bohdanči a v Praze. Ve 30.letech docházel vyučovat v rodině pána z Neuwirthů do domu U Zlatého slunce ve Valdštejnské ulici. Když v roce 1831 přijel Erben do Prahy, Josef Jaroslav Langer mu uveřejnil v Čechoslavu (Národní časopis k užitku i kratochvíli, vydáván Václavem Radomilem Krameriem, Praha, 1820 – 1825) báseň „Řevnický“, a tak byl Erben přijat do kruhu „ nové mládeže“, jak se říkalo třetí a poslední obrozenecké generaci. Od roku 1832 pobývá v Bohdanči, byl literárně a společensky činný, psal řadu politicko-vlasteneckých satirických básní. Od obrozeneckého vztahu k národní literatuře a folklóru přešel k nekonvenčnímu satirickému pohledu na vlasteneckou společnost. V jeho satirických skladbách Kopřivy, Bohdanecký rukopis(1839) i v prozaickém Dnu v Kocourkově(časopisecky 1832), v němž satirický obraz své doby podal jako napodobeninu Komenského Labyrintu, se dotýká autor soudobé literární tvorby, ale vysmívá se, zejména ve skladbě druhé, i nedostatkem národní společnosti a přízemním obzorům maloměsta. Langer stál svou tvorbou, zejména epickými Salankami (1830) a milostnou lyrikou českých krakováčků (časopisecky 1835), na rozhraní mezi staršími snahami o umělecké využití lidové poezie a tendencí romantické poezie k subjektivnosti-vycházející z básníkova vlastního citového nitra, čímž předznamenával vlnu poezie romantické, ztělesněné především v tvorbě Karla Hynka Máchy. Jeho dílo vyjadřuje vědomí nezbytnosti politického práva národů na sebeurčení (zejm.báseň České lesy).. Básnicky zpracovával náměty českých pohádek a bájí (o vodníkovi, zakleté panně, zkamenělém stádu atd.), překládal ruskou folklorní epiku, sbíral a popisoval lidové zvyky a obyčeje. Ve sběratelství a vydavatelství lidových písní, přísloví a pořekadel byl ovlivněn Čelakovským(Slovanské národní písně 1822-27, Mudrosloví národa slovanského 1852), ale jeho Ohlas písní českých podrobil kritice v níž odsoudil obecně rozšířené prostonárodní básnictví. Některé u básní českého Ohlasu prohlásil přímo za parodie lidové poezie.Umírá v roce 1846 a je pochován v Bohdanči.
České krakováčky - melodické verše, improvizované na různé náměty, které se i dnes občas uvádějí; příklad jednoho z krakováčků: „ Okolo Bohdanče hrázka vedle hrázky, chládek za chládečkem a samé procházky.".


Prameny:
Internet
Encyklopedický slovník, Odeon
Všeobecná encyklopedie Diderot, Diderot
Přehledné dějiny literatury I.-Bohuš Balajka a kolektiv, SPN
Česká literatura od počátků k dnešku-J. Lehár, A. Stich, J. Janáčková, J. Holý; nakl. Lidových novin

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6315