…je hrdinská epika. Vznikla kolem roku 1100 ve Francii, zapsána však byla až ve 12. století. Nebyla určena k četbě, ale byla recitována s doprovodem hudby. V češtině se těm, kteří ji recitovali, říkalo žakéři. Autorem je neznámý Francouz. Skládá se ze 4002 veršů a 291 strof.
Vypráví o válce mezi Francouzi – křesťany a Araby – pohany, přesně o jejich střetu v Pyrenejích. Král Francie - Karel Veliký dobyl většinu Španělska krom města Zaragozy, kde vládne král Marsilius. Marsilius se bál porážky od Karlova vojska, radil se tedy se svými rytíři o tom, co udělají. Blancandrin mu poradil, ať na to jde lstí. Ať pošle ke Karlovi posly s mnoha dary a se zprávou, že se vzdávají, že přijmou křesťanského Boha za svého a že mu jako důkaz pošlou několik rukojmích. Karel s armádou se pak bude vracet do Cách a Marsilius na ně nepřipravené zezadu zaútočí.
Když Karel vyslechl Marsiliovy posly, nevěděl, co dělat. Hrabě Roland Arabům nevěřil a chtěl s nimi válčit. Ganelon - Rolandův otčím řekl, ať pošlou do Zaragozy posla pro rukojmí, odmítal názor, že by Marsilius lhal. Karel se nakonec rozhodnul uposlechnout Ganelonovy rady, ale nevěděl, koho poslat k Marsilovi. Nabízel se Roland i další, ale král je odmítnul, protože se o ně příliš bál. Roland navrhl, ať pošle Ganelona. Chtěl mu tak prokázat čest, ale Ganelon to pochopil jako útok na svou osobu a slíbil Rolandovi pomstu.
Rozjel se tedy s Blancadrinem ke králi Marsilovi. Pomstychtivý Ganelon poradí Saracénskému králi: ať pošle Francouzům bohaté dary a spoustu rukojmích. Pak že se Francouzi otočí a pojedou do své země a až se tak stane, ať se svým vojskem zaútočí na zadní voj, kde bude i Roland. Až zabijí Rolanda, Karel i celý zbytek armády bude tak zdrcen, že nebude problém je porazit. Marsilius nadšeně souhlasí.
Karel je šťasten, že válka končí a chystá se na cestu do své vlasti. Saracénské vojsko už v lesích a za kopci čeká, až bude moci zaútočit. Když se Karel ptá, kdo bude velet v zadním voji, Ganelon okamžitě navrhne Rolanda a ten se nebrání. Karel z toho není nadšen, ale souhlasí. Zatímco dvanáct pérů s Rolandem a vojskem hlídá soutěsku, Karel pokračuje v cestě do Francie, ale má strach o život Rolanda a ostatních, protože ho v noci trápily zlé sny.
Rolandovo vojsko už vidí blížící se Saracény. Olivier – věrný Rolandův přítel naléhá, aby zatroubil na roh a přivolal na pomoc císařovo vojsko, ale Roland nechce pošpinit čest svého rodu a nezatroubí, i když vidí, že Saracénů je mnohonásobně víc. Ze začátku se bitva jeví pro Francouze dobře. Pak přijede samotný král Marsilius s dalším vojskem. Se smrtí prvního z Karlových pérů se vše obrací. Když je jasné, že Francouzi bitvu prohrají, Roland se rozhodne zatroubit na svůj roh – Olifant, přivolat tak císařovo vojsko, aby pobyli Pohany a pomstili jejich smrt. Saracéni slyší dující polnice Karlova vracejícího se vojska a dostávají strach. Vidí, že Roland s arcibiskupem jsou poslední z Francouzů naživu a jsou zranění a bez koně. Nechají je tedy být a prchají před císařem do své země. Arcibiskup umírá. Roland těžce zraněn z posledních sil prosí Boha o milost, lituje všech svých hříchů a prosí ho, aby ochránil jeho duši. Nakonec andělé odnášejí jeho duši do ráje. Roland je mrtev.
Karel přijíždí do soutěsky, kde nachází všechny mrtvé. S armádou vyjede za Saráceny, aby pomstil smrt Rolandovu i všech ostatních. Pobije je do jednoho.
Marsilovi jde na pomoc další armáda, ale ani ta se Karlovu vojsku neubrání. Ten se vítězně vrací do Cách. Když se Rolandova snoubenka dozví o jeho smrti, okamžitě padne mrtva k zemi. Soubojem dvou baronů se rozhodne o tom, že Ganelon je vinen zradou. On a jeho příbuzní jsou přivázáni ke koním, kteří je za sebou táhnou po zemi. Ganelon je potrestán. Marsilova vdova, kterou zajali, se nechá pokřtít. Dílo končí tím, že se Karlovi zjeví anděl a přikáže mu, aby povolal svá vojska, protože křesťané opět potřebují jeho pomoc, ale Karel je znaven, trhá si vousy a zvolá: „Bože, jak trudný život je mi dopřán!“
Hlavním tématem díla je střet Arabů a Francouzů a Rolandův osud. Uspořádání v čase je chronologické. Píseň o Rolandovi patří do tzv. Královského cyklu, který vypráví o Karlu Velikém. Tento cyklus patří mezi –šanson d´žest- písně o činech. Pochází ze starofrancouzského originálu – O věrnosti pána a vazala. Píseň se inspiruje biblí, liturgickými texty tj. Rolandovo pokání a dokonce Isidorem ze Sevilly. Příběh Rolandův byl znám i ve středověkých Čechách, svědčí o tom zmínka v Dalimilově kronice z poč. 14.st. Obsahuje monology i dialogy. Autor se nesnaží posluchače překvapit – o tom, že Roland zemře se dozvídáme dřív, něž se tak stane.
Roland je statečný, čestný, věrný své víře a svému králi, příliš hrdý a nedostává se mu rozvahy. Jeho nejlepší přítel Olivier, který mu radil, aby zatroubil na Olifant je moudrý, rozvážný a ušlechtilý. Karel je statečný, miluje Francii, ale už je unavený z věčných bitev, rozmlouvá s Bohem prostřednictvím andělů.
Podle mého názoru – je to dojemná knížka o smrti hrdiny, kterého všichni milovali, děj je celkem zajímavý, ale moc zdlouhavý.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6006