Židovské svátky
Židé mají jiné počítání letopočtu. Pro židy je určující fáze měsíce. Jejich rok začíná v září našeho kalendáře. S pomocí měs. fází se jednotlivá období odhadovala již ve starověku. Proto mnoho svátku připadá na 15. den či úplněk. Existuje však i základní symetrie s naším kalendářem = Velikonoce a Pesach.
Pro židy je nyní rok 5763.
Křesťané Židé
počet dnů v měsíci 30 a 31 29 a 30
přestupný je měsíc – únor (28 a 29 dní) rok – adar II.

Židé si osvojili pozdní babylonský kalendář v době bab. zajetí. Odtud i názvy měsíců.
nisan 1. měsíc duben
ijar 2. měsíc květen
av 5. měsíc srpen
tišri 7. měsíc říjen
kislev 9. měsíc prosinec
šebat 11. měsíc únor
adar 12. měsíc březen

Některé svátky jsou původně rolnické: Pesach – dozrávání ječmene
Šavu‘ ot – Svátek týdnů – sklizeň prvních plodů
Sukot – Svátek stanů – sklizeň úrody
rabínské svátky – biblická tradice: Chanuka – Svátek světel
- podle farizejské tradice se první den slaví 2 dny a poslední den také 2 dny – kořeny v problému, jak oznámit kmenům v diaspoře začátek měsíce. V komunitách mimo Izrael je to běžné dodnes s výjimkou reformních Židů.

PESACH
- devátého nisanu, trvá týden
- od 2. dne se počítá 40 dní – pak začíná Šavu’ot
- je výrazem společné radosti
- připomíná desátou ránu na Egypt. Byly ušetřeny jen domy lidí, kteří se odvolali na Boha, kteří si uvědomili otroctví a chtěli se z něj vymanit.
- slaví se rodinným jídlem a recitací pesachové hagady
- seder – velikonoční stolování, které probíhá podle staré římské tradice, servírují se tradiční a symbolická jídla na ozdobném talíři, který je dělen na několik částí. Na lemu talíře je znázorněn život Mojžíše (jeho odchod z Egypta etc.). Talíř je dále dělen na několik částí. Do každé se dá symbolický pokrm à křen = otroctví, kost = obětovaný beránek etc.; dále se jí nekvašený chléb a vajíčka
- pesachová symbolika vysvobození z otroctví inspirovala také další slavné činy: slavení Pesachu ve varšavském ghettu a koncentračních táborech za 2. světové války à využití mýtu k jednání proti proudu dějin, odpor brutality
- pesach = překročení

ŠAVU’OT
- svátek týdnů
- slaví se dva dny
- odvíjí se od zjevení na hoře Sinaj
- 10 přikázání platí pro všechny stejně
TIŠA BE – AV
- slaví se devátého avu
- rolnický svátek - drží se půst
- památka na zničení 1. a 2. Chrámu, vyhnání ze Španělska v roce 1492, hrůza holocaustu

VYSOKÉ SVÁTKY

- jsou celkem 3, někdy se označují jako Hrozné dny
ROŠ HA – ŠANA
- roš = hlava ha = ur. člen šana = rok à nový rok
- 1. vysoký svátek
- dvoudenní
- začátek tišri
- společná modlitba a oslava výročí počátku světa
- návštěvy hrobů předků
- jablka do medu – modlitba za rok sladké obnovy
- zvyk kupovat si nové šaty – nový duchovní stav, naděje
- dospělý muži – svrchní oděv bílý na znamení touhy po čistotě a duchovním znovuzrození

JOM KIPUR
- Den smíření, Hrozný den
- 2. vysoký svátek
- po deseti dnech od Roš ha-šana à desátého tišri
- jeden z nejšťastnějších dnů v roce – dostávají odpuštění, všechny duše jsou si rovny
- 5 zákazů: půst, používání kosmetických a toaletních přípravků, mytí těla (kromě prstů a očí), nošení kožené obuvi, práce + další zákazy jako o šabatu
- půst se drží do setmění následujícího dne
- šabat šabaton = sobota sobot
- v předvečer Jom Kipur poprosit známé a rodinu o odpuštění
- těsně před začátkem půstu jíst slavnostní jídlo
- vrchol Vysokých svátků
- člověk je vysvobozen od všech materiálních starostí, den má být věnován modlitbám
- rabín nosí kitl – bílý plášť – rovnost všech lidí

SUKOT
- Svátek stanů, Hoša’na raba
- 3. vysoký svátek
- patnáctý tišri
- slaví se sedm dní
- osmý den je shromáždění
- suka = přístřešek, stan
- stan – 3 stěny z látky, střech a chvojí ( v Egyptě z palmových listů)
- v synagoze se konají modlitby za déšť, rabín třese s lulavem ( složený palmový list cca1,5 m vysoký) a drží etrog ( citrusový plod), troubí se na šofar (beraní roh)

CHANUKA
- nepatří do vysokých svátků
- 25. kislev
- rabínský svátek, souvisí se slun. obřady zimního slunovratu
- Svátek světel
- připomínka znovuzasvěcení chrámu v Jeruzalémě
- slaví se 8 dní, rozsvěcí se každý den jedno rameno menory. Menorah = židovský devítiramenný svícen (8 ramen do stran, 4 vlevo + 4 vpravo, 1 rameno vpředu)
- chanuka = zasvěcení

PURIM
- 14. adar
- v Jeruzalémě 15. adar
- svátek v pravém slova smyslu, mají hodně pít (hlavně alkohol) a jíst, zapomenout na rozum a oslavovat
- tradice pochází z období počátku diaspory
- Perský král Achašveroš chtěl, aby před něj jeho manželka předstoupila nahá, jen v královské koruně. Ta odmítla a král ji zapudil. Když hledal novou manželku, potkal Ester. Vzal si ji, ale nesměl vědět, že je židovka. Ester tajně pomáhala židům, ale to se nelíbilo král. správci Hamánovi. Hodil purim = los, který den má král zakročit proti židům. Ester se to dozvěděla od svého strýce Mordechaje. Před krále ale nesměla předstoupit, král si ji musel zavolat. Přemluvila ho, aby si ji dal zavolat a přemluvila ho, aby žida zachránil. On už nemohl vzít zpět rozkaz, který udělil Hamánovi. Dal tedy židům možnost bránit se. Tento příběh je popsán v Knize Ester.

SIMCHAT TÓRA
- Den radosti ze zákona
- slaví se 8. den Sukotu
uzavírá se celoroční čtení Tóry

TU BI – ŠVAT
- 15. šebat
- Nový rok stromů

HOLOCAUST
- 27. nisan
- následuje výročí žid. hrdinství za 2. světové války

DEN NEZÁVISLOSTI
- pátý ijar
- památka vytvoření státu Izrael v roce 1948

ŠABAT
- největší svátek
- začíná každý pátek po setmění a slaví se do sobotního večera
- nesmí se pracovat, rozdělávat oheň, používat el. spotřebiče ( jen lednička), obchodovat
- nosí se bílé šaty, studium Tóry, pojídají se chala – šabatové chleby, pletené bochánky
- šabat je v sobotu, ale má stejný význam jako neděle pro křesťany, židé začínají týden nedělí ( my v pondělí), pro ně je tedy sobota = šabat posledním dnem v týdnu


rabín = hebrejsky „můj učitel“, právní a duchovní vůdce komunity, titul získává po usilovném studování žid. pramenů a Tóry

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5902