Alois Jirásek (+ román Temno)

Alois Jirásek se narodil 23.8. 1851 v Hronově. Studoval historii, později se stal profesorem dějepisu v Litomyšli a v Praze. Na jeho tvorbu silně zapůsobily vzpomínky z dětství - např. bída pohorských tkalců a válka pruskorakouská r. 1866, kdy Náchodsko bylo součástí několika krvavých událostí. Ve svých dílech věrně kreslí nejen události, ale i povahy, pokud jsou historicky zjištěny. Stal se zakladatelem našeho historického realistického románu. Ve svojí tvorbě si oblíbil především velká historická období, ve kterých se projevovala síla českého lidu, vedeného velkou ideou - husitství, národní obrození se svobodou přesvědčení a sociálního osvobození, dále období pobělohorské. V roce 1917 se podílel na manifestu spisovatelů, kde se čeští spisovatelé prohlásili pro státní samostatnost. Zemřel v Praze 12.3. 1930.

Román Temno zobrazuje dobu pobělohorskou a jeho název se stal přímo označením této doby. Děj se odehrává v 1. třetině 18. století. Nastává germanizace a s ní je spojen úpadek české kultury. Stát uznává jen římskokatolickou víru a jinověrci jsou pronásledováni a trestáni. Jezuité mají v rukou školy, jejich prostřednictvím udržují lid v bídě, strachu a poslušnosti. Mladá generace je už katolická a odnárodnělá. Vše české je potlačováno, dochází k pálení knih páterem Koniášem. Román se odehrává na venkově, kde ještě žijí tajní čeští bratři. Mezi ně patří myslivec Machovec, který musí před prozrazením utéci do ciziny, protože přechovával zakázané české knihy. Jeho dcera Helenka Machovcová má být převychována v domě pražského sládka Březiny na pravověrnou katoličku. Tam se zamiluje do Jiřího Březiny. Jeho katolická rodina však tyto city neschvaluje. Pro Helenku si do Prahy přijíždí otec a odváží ji s sebou do ciziny, pryč z temných Čech. Dílo vrcholí scénou pražské slavnosti ke svatořečení Jana Nepomuckého, která v divácích vyvolává nejen obdiv, ale i ironii a pohrdání. Pochmurný závěr je v souladu s celkovým zaměřením románu, ve kterém autor sleduje hlavně vnitřní stav české společnosti a její morální krizi.

Dílo bylo napsáno v letech 1912 - 1915. Prvních 52 kapitol bylo otištěno v 30. ročníku Zlaté Prahy, kapitoly 52 - 76 až v 32. ročníku. Knižně vyšel román poprvé v dubnu 1915 u J. Otty jako 40. svazek autorových Sebraných spisů. Kniha byla vydaná do konce války ještě pětkrát a ve velkých nákladech

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5723