Vítězný oblouk
E. M. Remarque

Ilustrace: -
Překlad: Eva Pátková
Vydalo: Odeon
Vydání: páté
Náklad: 50 000 výtisků
Lit. žánr: román


Děj této knihy se odehrává v Paříži těsně před 2. světovou válkou. Hlavním hrdinou je německý lékař pod jménem Ravic, které si vymyslel, když emigroval do Francie. Jelikož je Ravic v Paříží ilegálně nesmí provozovat svoji lékařskou praxi, proto pracuje na „černo“ na soukromé klinice svého přítele Vebra. Operace provádí za jiné doktory, kteří bych jich sami nebyli schopni, ale za svoji činnost dostává nepatrnou částku. Kromě operací na klinice si přivydělává prohlídkami v nočních klubech, kde si našel mnoho přátel. Ravic bydlí v hotelu, který je výlučně pro emigranty jako je on, protože majitelka nevyžaduje pas ani jiné doklady.
Jednou, když se procházel po pařížských ulicích, potkal neznámou ženu, kterou nejprve považoval za prostitutku. Přivedl ji do svého hotelu a nechal ji u sebe přespat. Představila se mu jako Joan Madouvá a prozradila mu o smrti svého milence, který ještě stále ležel v posteli hotelového pokoje. Jelikož se stále z toho nemohla vzpamatovat Ravic ji pomohl vše potřebné zařídit s hoteliérem i pohřební službou. Také ji sehnal ubytování v jiném hotelu, Osirisu, který dobře znal a tímto to pro něj skončilo. Už netoužil po dalším shledání se záhadnou ženou, ale přesto si vzal lístek s jejím jménem a telefonním číslem. Brzy na tuto příhodu zapomněl a žil dál svým životem. Jednou mu ale přišel od ní balíček se soškou Madony. Morozov, jeho dobrý přítel, mu poradil, že by se s ní měl setkat. Ravic mu slíbil, že ji brzy navštíví. Zdála se mu něčím zvláštní a také měli něco společného. Každý z nich byl sám. Začali se stýkat častěji, Ravic ji zval do různých restaurací a „putyk,“ kde ji učí pít calvados, což je jablečná kořalka z Normandie, a jiný alkohol. Ravic ji sehnal s pomocí Morozova práci v nočním podniku, Šeherezádě, kde Morozov pracuje jako vrátný. Po nějaké době se do sebe zamilují a zvláště Joan považuje Ravika za svou životní lásku a nehodlá ho jen tak opustit. Neví však příliš o jeho minulosti, protože Ravic nerad mluví o sobě a jeho životě, ani o tom, že pokud by ho zatkla policie, byl by zavřen a následně vyhoštěn. Oba spolu tráví dlouhé noci, i když Ravic má na jejich vztah zvláštní názor. Mezitím se setkal se svou dávnou přítelkyní Kate Hegströmovou, kterou měl operovat, ale zjistil, že je smrtelně nemocná. Ze soucitu ji nechtěl říct pravdu. Když se Ravic znal už delší dobu s Joan odjeli spolu na riviéru. Krátce po návratu z riviéry jde Ravic po ulici, kde se stane neštěstí. Z lešení spadne dělník a má vážná zranění. Padající lešení zasáhne také kolemjdoucí ženu a rovněž ji vážně poraní. Ravic oběma poskytne první pomoc, ale zatím přijedou novináři a policie. Policie s ním chce vyplnit protokol a i přes jeho námitky ho odvedou na stanici. Zde jeden ze zvídavých policistů zjistí, že nemá žádné papíry a je v Paříži ilegálně. Ravic i přes pomoc Vebra, který kontaktuje doktora Duranta, aby využil svých vlivných přátel, je vyhoštěn do Švýcarska. Před převozem telefonuje ještě Joan, že musí odjet, ale nechce ji říct nic bližšího. Ale nevzdává se a po třech měsících se vrací do Švýcarska. První navštíví hotel Internacional, kde má stále svůj pokoj i věci, o které se mu postaral Morozov. Ten Ravikovi vylíčil, co vše se přihodilo za ty tři měsíce, co byl pryč. Ravic mu vypověděl, jak bylo ve Švýcarsku a nakonec se zeptal i na Joan. Morozov ale o ní už dlouho nic neslyšel. Zjistil jen, že už nějakou dobu nepracuje v Šeherezádě. Nečekal, že se s ní ještě někdy setká. Až jednou ji potkal v jednom baru v doprovodu cizích mužů. Setkali se, ale nic už nebylo jako dřív. I když se spolu začali zase vídat, Ravic ji podezíral, že ho podvádí. Nejednou to s ní chtěl skončit. Joan ho pozvala do svého nového bytu a přiznala mu, že má muže. Nechtěla ho kvůli Ravikovi opustit. Tvrdila, že pro ni toho hodně udělal, sehnal ji práci a pomáhal ji v dobách, kdy tu Ravic nebyl. Nechtěla se ale vzdát ani Ravika, protože ho stále milovala a dále za ním vytrvale chodila do jeho hotelového pokoje. Ravic, aby vzbudil v Joan žárlivost, se stále častěji setkával s Kate Hegströmovou. Kate věděla, že umírá. Jednou když Ravic jako obvykle kouřil své oblíbené cigarety a pil calvados v kavárně pod Vítězným oblokem, spatřil Haakeho, nacistu, který ho za 1. světové války, z mnoha dalšími obětmi, vyslýchal a mučil. Sledoval ho, ale znenadání přišla Joan a přisedla si k němu. Aby se neprozradil musel ji hrubě odmítnout. Znenadání si k němu von Haake přisedl a začal se vyptávat na různé věci. Ravic se obával, že ho poznal, ale z jejich rozhovoru brzy vyplynulo, že Haake nemá ani tušení s kým mluví. Oba se dohodli, že se setkají za dva týdny, neboť Haake musel odjet zpět do Německa. Ravic se schůzkou souhlasil, protože to byla dobrá příležitost k pomstě. Následujících 14 dní je snad nejdelších v jeho životě. Setkal se ještě několikrát s Joan, protože si myslel, že to může být i naposled, co se vidí, ale před ní mlčel. Celou dobu s Morozovem plánoval Haakeho vraždu. Několik dní před jeho příjezdem z Německa se Ravic přestěhoval do honosnějšího hotelu, který mu udal jako svoji adresu. Den, kdy měl Haake přijet, strávil Ravic celý v hotelu a nedočkavě čekal na jeho telefon. Ten se ale neozval ani během dvou dalších dní. Když už ztrácel naději, zašel do jednoho nočního klubu a k jeho obrovskému údivu tam spatřil Haakeho. Opatrně mluvil s majitelkou a pak, aby ho neviděl, vyšel ven. Po nějaké době čekání Haake konečně vyšel před klub. Chtěl si vzít taxíka, ale Ravic byl rychlejší a zastavil těsně před ním. Nabídl mu, že ho sveze. Cestou se ale domluvili, že navštíví ještě jeden prvotřídní klub. Ravic ale konečně využil situace a zavezl ho do Bouloňského lesíka. Cestou ale Haake usnul, a když se probudil, chtěl jet zpátky. Ravic ho i přesto zavezl do lesíka. Tam ho omráčil několika ranami těžkým klíčem. Na zem spadl revolver. Haakův revolver. Ravic ho hodil na zadní sedačku. Uchopil Haaka a s velkou námahou ho naložil do kufru. Odvezl ho do lesa za Paříž, kde otevřel kufr, podíval se na jeho stále žijící tělo, stiskl prsty silně kolem jeho hrdla a bylo po všem. Tělo nejprve zohavil, aby nebyla možná identifikace a zahrabal. Zničil všechny jeho doklady a vrátil se do Paříže. Tam vše oznámil Morozovi. Ravic však necítil velkou úlevu, a to proto, že si jeho smrt představoval jinak. Chtěl, aby Haake trpěl, aby trpěl jako všichni ostatní, které mučil. Namísto toho Haake nevěděl ani kdo a proč ho zabil. Po několika dnech zazvonil uprostřed noci telefon. Ravic ho s nechutí zvedl. Ozval se tichý hlas Joan. Žádala ho, aby rychle přišel. Stačil jen říct, že to mezi nimi skončilo a rychle zavěsil. Ihned poté telefon zvonil ještě několikrát, ale marně, Ravic se ani neobtěžoval zvednout z křesla. Potom někdo zaklepal na dveře pokoje. Byl to muž, s kterým Joan žila. Potřeboval nutně Ravika jako doktora, protože nešťastnou náhodou postřelil Joan. Ravic ze sebe rychle shodil koupací plášť a nasedl s ním do auta. Celou cestu ho nabádal, aby jel rychleji a rychleji. To ve tmě a bez reflektorů nebylo možné. Když konečně přijeli do Joanina hotelu, spatřil ji, jak leží na pohovce s prostřeleným krkem. Volala ho a prosila, jak ji pomůže. Nechtěla cítit žádnou bolest. Ravic ji prohlédl a jen konstatoval, že ji musí převést na kliniku. Po komplikovaném převozu ji společně s doktorem Vebrem operoval, ale nedalo se nic dělat. Joan několikrát probrala, ale sama věděla, že její smrt se nemilosrdně blíží. Před její smrtí si oba řekli, že se stále milují. Poté dostala velké křeče a prosila Ravika, jak vše ukončí. Ten jí píchl injekci, kterou už měl dopředu připravenou. Joan zemřela. Když šel oznámit smrt Joan Vebrovi, uviděl ranní noviny, ve kterých byl tučným písmem vytištěn titulek „Německo napadlo Polsko.“ Nebylo pochyb. Druhá světová válka právě začala. Ravic se vrátil do svého hotelu, který již byl plný policistů, kteří dostali anonymní udání, že zde majitelka hotelu skrývá uprchlíky. Ravic to tušil a nejnutnější věci měl už sbalené. Všichni nájemníci, včetně Ravika, byli odvezeni na neznámé místo.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5192