Když začaly počátky Sítě sítí nikdo netušil, jak tato počítačová síť ovlivní nejen celý svět, ale i mnohé jednotlivce. V 50. letech kdy se začaly stavět základy Internetu, nikdo z jejich zakladatelů netušil, co vlastně tvoří. Byl to vlastně jen takový pokus spojit několik univerzit ve Spojených státech, podporovaný armádou Spojených států. Měla tedy přispět k rozvoji vědy a výzkumu, ale měla také za úkol ověřit jednu zajímavou technickou myšlenku, která dosud nebyla ověřena - možnost fungování přenosové sítě na principu přepojování paketů. Současně s tím měla dát odpověď na otázku, zda je možné vybudovat počítačovou síť, která přežije i atomový úder a bude fungovat i v situaci, kdy některé její součásti jsou zničeny.
Tento pokus se plně vydařil. Došlo ke spojení univerzit a splnění požadavků kladených na toto spojení. Původně se předpokládalo, že tímto vlastně všechno skončí. Avšak nestalo se tak. Síť rostla dál, na její základ se začaly připojovat další sítě a došlo k propojování sítí v jednotlivých státech a kontinentech. Až propojila celý svět do jedné velké pavučiny.
Dalším impulsem k rozvoji Internetu byla služba WWW. Ta byla vyvinuta ve švýcarském středisku CERN, pro potřeby komunity fyziků vysokých energií. Vznikla jako řešení umožňující sdílet informace textového charakteru, a vyvinuté pro potřeby relativně uzavřené komunity fyziků. Byla ovšem tak vypracována až ji začali používat všichni uživatelé Internetu. V posledních několika letech se Internet rozrostl až k nám. K nám do malé republiky a umožnil tak mnoha lidem spojit se světem.
Ovšem rozrůstání Internetu nepřináší jenom samé dobré věci, ale začínají se projevovat i některé stinné stránky, ale o nich něco později.
Mezi klady bych zařadil možnost spojení se světem velmi jednoduchým způsobem, aniž by člověk opustil svůj byt či pracoviště. Vlastně Internet začal velmi sbližovat lidi na celém světě. Pomohl jim poznávat jiné kraje, jiné národy, jejich zvyky, problémy, ale také řešení těchto různých problémů a napomoct tak řešit tyto problémy jinde stejnými způsoby. Umožnil vlastně poznání jednotlivých lidí mezi sebou. Zajistil spojení a setkání lidí kteří by se za normálních okolností spolu nikdy nesetkali. Nabídl možnost lidem dostat se k různým informacím, které lze velmi jednoduchým způsobem najít. Dal možnost lidem volného vzdělávání sebe sama. Nejsou nuceni docházet do různých knihoven a studoven, ale v klidu domova mohou studovat i věci, ke kterým by se normální cestou pravděpodobně nemohli dostat. Internet lze v dnešní době považovat za velkého konkurenta klasických masmédií – televize a novin. Což se plně ukázalo u některých událostech ve světě a hlavně ve Spojených státech, v případě jejich prezidenta, kdy veškeré informace byly nejdříve publikovány na Internetu s tím, že takto se nejrychleji dostanou mezi lidi. Již se nespoléhají na klasické šiřitele informací jako je televize či noviny, ale dávají přednost novému šiřiteli informací. Pro mnohé lidi se stává Internet jediným nositelem informací. Také některé státní instituce, i u nás, dávají přednost publikovat své informace pomocí Internetu. Ale nejen vládní instituce, také známá kulturní centra, jako například muzea, galerie i jiné kulturní střediska prezentují své práce a své exponáty na Internetu, člověk nikam nemusí jít, platit vstupné a může se seznámit s díly nejlepších umělců kteří žili, pomocí svého počítače. Pro mnohé postižené lidi je Internet jediným možným pojítkem s okolním světem, umožní jim plně se zapojit do života zdravých lidí. Poskytuje jim možnost komunikovat s ostatními lidmi, s celým světem. Může je plně zaměstnat, dát jim práci, protože se počítače dají velmi jednoduše přizpůsobit postiženým lidem a tak jim umožnit plně využít svých schopností a možností.
Internet se neustále rozšiřuje, denně se připojují stovky, ba i tisíce počítačů. Dochází ke globalizaci sítě. Za nějaký čas, snad v každé domácnosti bude počítač s připojením na Internet. Některé firmy vyrábějící spotřební elektroniku, spojují několik svých výrobků v jedno, a tak vzniká televize s možností připojení na Internet, takže vše vlastně směruje k tomu, aby se Internet dostal do každé domácnosti a do každé kanceláře, aby všichni lidé byli připojeni na Internet. Dojde k oslabení takové velmoci jakou jistě tisk dneska je. Co se potom bude dít, to si asi nikdo nedokáže představit.
Ovšem nejen dobré věci Internet sebou přinesl, přinesl i některé špatné věci. Na Internetu lze získat některé informace, které by měli být normálním lidem spíše nepřístupné, než volně přístupné a jednoduše získatelné jako např. jak si vyrobit atomovou bombu, šíření pornografie a to nejen te dětské, ale i dospělé. Což je hrozné, hlavně problémy s dětskou pornografií. Není to důstojné člověka takto zneužívat malé děti.
Ale také současně vlastně lidi od sebe odděluje a způsobuje jejich osamění. Lidé na jedné straně sítě necítí potřebu fyzického setkání s člověkem na druhé straně. Již nepotřebuje znát jeho tvář, stačí když znají jeho elektronickou adresu, nebo místo kde jej mohou najít. Vznikají tzv. lásky na první řádek, kdy se lidé nepotřebují vidět, dosáhnout fyzického spojení, ale budou se milovat elektronicky. Může vzniknout společnost lidí, kteří nebudou schopni a moci se setkávat s jinými lidmi jinak než pomocí počítače. Ty totiž dokáží již plně simulovat umělé prostředí a vytvářet tak umělou realitu. Ta jistě bude krásnější a příjemnější než ta dnešní a pravděpodobně ta budoucí. Spousta lidí před tímto varuje. Vznikají různá díla, která ukazují jak naše společnost, která bude stavět pouze na informacích může vypadat. Vznikla tak některá filmová díla jako Trávníkář, Síť a mnohé jiné další. Je to vlastně varování umělců před vznikem takovéto společnosti. A my jsme opravdu na prahu, počátku takovéto informační společnosti. Kdy vlastně celá společnost se bude zabývat informacemi, které budou nejdůležitějším obchodním artiklem. Budou se za ně platit vysoké částky. Pro informace se budou možná i vést války. Vlastně již dnes se pro informace vedou války. Totiž mít informace znamená vědět, a kdo ví, ten má moc. Lidé připojeni na Internet budou mít přístup k různým informacím, a tím budou mít navrch lidí, kteří nebudou mít přístup na Internet a tím přístup k informacím.
Proto se také někteří lidé snaží nelegálně získat informace. Takzvaní hackeři se snaží nabourat počítačové sítě velkých a důležitých středisek, například ministerstva obrany jednotlivých států, důležitých státních institucí, aby získané informace mohli zneužít, nebo prodat skupinám lidí, kteří je dokáží zneužít, proti lidem, národům i celému světu. Vždyť nabourání informační sítě Pentagonu, může mít i za následek vyvolání globální války s použitím jaderných zbraní a zničení života na této krásné modré planetě.
Je nutno těmto věcem zabránit. Protože jde opravdu o hodně. O bytí života na této planetě. Podle mě svět spěje k jedné velké společnosti, k jedné velké rodině. K společnosti bez hranic. Protože Internet v podstatě ruší veškeré hranice. Člověk ani nepotřebuje pas a může navštívit jakékoliv místo na této planetě, a nic mu vtom není schopno zabránit – ani armáda, ani policie či politici, kteří vlastně tyto hranice mezi státy vytvořili. Bourá hranice politické, náboženské i jazykové. Internet je totiž svobodná oblast, kde v podstatě neplatí žádné zákazy, což je i možná na škodu, ale tak byl koncipován, nijak neomezovat. Byly, jsou a budou vždy snahy Internet oklestit různými zákony či zákazy, avšak tyto pokusy jistě vyjdou vniveč.
Proto vidím v Internetu dobrou budoucnost, slibnou budoucnost. Internet umožní spojit celé lidstvo a lidé si uvědomí, že bez hranic jim přece jen bude lépe na tomto světě. A jak si lidé poradí s tímto fenomémen, který se jmenuje Internet, záleží pouze na nich.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=492