Francois Rabelais-Gargantua a Pantagruel

Francois Rabelais

Francois Rabelais se pravděpodobně narodil roku 1494 jako třetí syn bohatého statkáře v la Daviniére. Koncem roku 1520 vstoupil do františkánského kláštera, kde se mu dostalo nižšího i vyššího svěcení, a později studoval v Paříži i lékařství. V roce 1530 se dal jako světský kněz zapsat na slavné medicinské fakultě v Montpellieru. Později se přestěhoval do Lyonu, kde anonymně vyšly „Velké a neocenitelné kroniky o velkém a nesmírném obru Gargantuovi“. Těchto knih se prodalo velké množství, a tak se Rabelais rozhodl napsat „Hrozné a strašlivé činy a udatenství přeslavného Pantagruela, krále Dipsodů, syna velkého obra Gargantuy“.

Gargantua je synem Grandgousiera a Gargamelle z rodiny obrů, jež stvořil Merlin, aby sloužili králi Artušovi. Narodil se, když ho Gargamelle nosila jedenáct měsíců, a to matčiným levým uchem. První po narození vykřikl mocným hlasem:„Pít!“ a od toho také dostal své jméno. Jako dítě potřeboval dávku mléka z 17 913 krav. Na jeho košili se spotřebovalo devět set loket plátna, na kabátec osm 813 loket bílého atlasu atd...Gargantua záhy projevil nevšední důvtip. A aby se jeho vlohy rozvinuly, dá ho Grandgousier vychovávat teologem, a když v jeho škole zhloupne, svěří ho novému vychovateli a pošle ho s ním do Paříže. Cestou do Paříže zbaví Gargantuova kobyla zemi Beauce svým ocasem střečků. Po příjezdu do Paříže jí pověsí Gargantua na krk zvony z Notre-Dame.
Pak Gargantua prochází mnoha dobrodružstvími a porazí nepřátele Artušovy. Kniha o Gargantuovi je plná bitev, v nichž má příležitost uplatnit svou sílu obra. Např. když se Gradgousierovi pastevci střetli s poddanými krále Pikrochola, zmobilizuje cholerický Pikrocholos svá vojska a napadne říši Grandgousiera. Gargantuovi pomáhá v boji mj. mnich, který, zatím co ostatní mniši se modlí, pobije svou holí s křížem 13 622 protivníků.
Gargantua nakonec stár dvě stě let, tři měsíce a čtyry dny je odnesen do země víl.

Časově první kniha Pantagruel líčí nejprve hrdinovo mládí, pak léta učení a nakonec jeho činy. Je synem Gargantuy a jeho choti Badebec, dcery krále Amaruotů v Utopii. Hned po svém narození dokazuje, že je hoden svých obřích předků, tím, že svou tíhou a velikostí udusí matku. Jako dítě potřebuje k jídlu mléko 4600 krav. Když brzy nechce být v kolébce, k níž ho museli přivázat řetězy, rozbije ji na 500 000 kusů. Má ještě jednu neobyčejnou vlastnost-nejen, že vyniká sám žízní, ale budí i žízeň v ostatních. Rabelais uvádí tuto jeho vlastnost ve vztahu k okolnosti, že když se narodil, nespadla od 36 měsíců, 3 týdnů, 4 dnů a 13 hodin ani kapka deště.
Na okružní cestě po francouzských univerzitách se ocitá na univerzitě v Poitiers a pak i v Paříži.Za pobytu v Paříži ztrácí Pantagruel své obří vlastnosti, ne však svou moc vyvolávat žízeň. Ustupuje také poněkud z popředí, do kterého nastupuje Panurg, s nímž se Pantagruel za zvláštních okolností seznámil.
V obří podobě zase ožívá až ve třetí části knihy.Byl zpraven, že jeho otec byl unesen ze země víl, a že do země Amarotů vpadli Dipsodi. Vypraví se tedy s Panurgem a dalšími společníky kolem mysu Dobré naděje do Utopie, porazí s pomocí svých druhů nepřátele a stane se králem Dipsodů,tj. žíznivých. V bojích mu přijde vhod jeho síla, kterou osvědčí ve vítězném souboji s obrem Vlkodlakem, a jeho rozměry, které mu umožní, aby svým do půlky vyplazeným jazykem zakryl před deštěm celou armádu.
V třetí knize kolonizuje Pantagruel řídce obydlené Dipsodsko obyvateli Utopie a ustanovuje Panurga kastelánem. Panurg hospodaří tak, že za čtrnáct dní utratí výnos kastelánství za tři roky.
Děj se potom přenáší na břehy Loiry.Pantagruel úplně pozbyl obřích rysů, zvážněl, zmoudřel a stal se filosofem.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4786