Josef Václav Frič
(1829-1890)

Narodil se v Praze jako syn advokáta dr. Josefa Friče, který patřil k předním reprezentantům liberálního vlasteneckého měšťanstva.V sedmnácti letech odešel J. V. Frič bez vědomí rodičů do ciziny, pobýval v Londýně a Paříži, kde prošel vojenskou školu a stýkal se s polskou emigrací.Po návratu do Prahy se horlivě zapojil do příprav revolučního hnutí, byl členem Repealu, účastnil se bojů na barikádách, po nezdaru revoluce uprchl do Vídně, pobýval v Zábřehu, na Slovensku bojoval proti Maďarům, byl raněn a vrátil se do Prahy, kde byl zanedlouho zatčen pro účast v protistátním spiknutí roku 1849.Byl odsouzen k osmnáctiletému žaláři, po amnestii r. 1854 žil v Praze pod policejním dohledem.Připravil k vydání almanach Lada-Nióla a měl aktivní účast na almanachu Máj 1858.Po novém zatčení byl internován a roku 1859 vypovězen z Rakouska.Odešel do Londýna, kde se stýkal s ruským revolučním publicistou a spisovatelem A. I. Gercenem, žil v Paříži, Berlíně, Pešti, Zábřehu, Petrohradě a jinde.Všude vyvíjel horlivou politickou činnost ve smyslu svého přesvědčení o nutnosti rozbití Rakouska a osamostatnění českých zemí.Řídil a vydával celou řadu listů, například La voix libre de Boheme (v Ženevě 1861).
Fričova literární tvorba z největší míry vyjadřovala jeho politické názory a společenské postoje.Kromě toho ovšem svědčila o jeho obdivu k některým představitelům romantické poezie, především k Byronovi, ale i k Máchovi a Krasinskému.Vliv Bironův je patrný ve Fričově mladistvé lyrice Rozpravy duše, zahrnuté později do svazku Výbor básní, vydaného r. 1861 v Ženevě.Ještě ve větší míře se působení Byronovy poezie projevilo ve Fričově romantické básni Upír (1849).Důležitější než tato díla je politická poezie J. V. Friče.Psal ji v emigraci a shrnul ji do sbírky Písně z bašty, která byla sice dokončena již r. 1862, ale za autorova života vydána nebyla.Hlavní myšlenkou těchto básní bylo posilovat protirakouský odboj.
Málo úspěšný byl Frič jako autor řady dramat, pro něž volil většinou témata historická.Poměrně největšího ohlasu dosáhla hra Ivan Mazepa (1865).Nejdůležitějším literárním dílem Fričovým jsou čtyřdílné Paměti (1884-1887), líčící podrobně zejména události z let 1848 a 1849, následující perzekuci i literární situaci padesátých let, zvláště nástup nerudovské generace.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4731