SLOVNÍKY:

1. překladové – z jednoho jazyka do druhého, někdy i více cílových jazyků
2. výkladové – vysvětlují význam -jazykové (gramatické informace – př. časování)
-naučné – encyklopedie (vysvětlují význam a širší
použití – př. encyklopedický slovník)
3. oborové naučné slovníky – poznatky z oborů (např. ekonomický)
4. kombinace výkladových a příkladových – pedagogický velký příruční slovník, ČJ – 8 dílů, malý slovník spisovné češtiny pro školství a veřejnost
5. historické – slova určitého období (např. staročeský)
6. nářeční – dialektologické – část slovní zásoby, odlišné od spisovného jazyka, slova i fráze
7. autorský – slova použitá v autorově tvorbě (např.Čapkův, Puškinův)
8. terminologické – názvoslovné – informace o významech a užívání termínů, označují se termíny zastaralé (např. lékařský)
9. frazeologické – ustálená slovní spojení (např. lidová rčení)
10. slovníky cizích slov – přejatá slova a cizí citátové výrazy
11. slovníky zkratek a zkratkových slov
12. etymologické – objasnění původu slov
13. frekvenční – slova podle častosti a výskytu, základní a rozšířená zásoba (např. německé, anglické)
14. pravopisné – o pravopise slov, součástí pravidel českého pravopisu
15. výslovnostní – o spisovné výslovnosti, spisovná výslovnost -českých slov
-cizích a přejatých slov
16. abecední – seřazeno podle abecedy
17. retrográdní – zpětné – od konce slov, sleduje se tvorba slova (např. retrográdní morfematický slovník)
18. ruční – pojmové – řazení podle významových souvislostí mezi slovy
19. obrázkový - typ ručního slovníku, podle Komenského (orbis pictus – obrázek a vedle název)

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4086