Václav Dušek

Střední průmyslová škola OtrokoviceVáclav DušekRočníková práce z českého jazyka a literaturyŠk. r. 2001-02 Jozef Mlích, IV.B
Život
Narodil se 2.9.1944 v Praze. Dětství prožil v pražské čtvrti Karlíně, což bylo významnou inspirací pro jeho tvorbu prozaika, dramatika a scénaristy. Vystudoval FAMU. Pracoval v filmovém studiu Barandov, ve Státním divadle Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem, jako dramaturg a šéf činoherního studia. Je členem „Penklubu“ a „Obce spisovatelů“. Mezi jeho zájmy patří cestování. Obdivuje české spisovatele Ladislava Fukse a Milana Kunderu. Řadíme ho k oficiální próze 70. a 80. let 20. století.


Přehled tvorby
· Panna nebo orel, 1974
· Druhý dech, 1975
· Dny pro kočku, 1979
· Tuláci, 1978
· Lovec štěstí, 1980
· Kukačky, 1987
· Skleněný Golem, 1989
· Komu nepadají hvězdy, 1990
· Veselý aforistikon, 1992
· Poslední kovboj, 1993
· Karlínské blues, 1994
Píše většinou prózy s tématem mladých lidí – popisuje život narušené mládeže. Jeho knihy byly vydány většinou 2x některé i 4x, byli přeloženy do polštiny a němčiny.


Tuláci
obsah:
Parta Kardinálů – jejíž členem je i hlavní hrdina Tadeáš Falk, má určitý kodex cti a čestnosti. Jejich pohled na svět je dětský: Nejdůležitější věc v jejich životě je parta, naproti tomu nejnenáviděnější všechny ostatní party, opovrhované holky a odpor k otrocké práci. Rodiče pro ně nemají čas, Tadeášův otec je ve vězení, matka pracuje a většinu času ho nechápe. Protože jsou Kardinálové chudí, tak jedním z jejich cílů je shánět si peníze – peníze, aby mohli chodit bruslit, hrát fotbal a chodit na koupák. Jednou z možností, jak si je vydělat, byla výkupna starého papíru a železa. Tak se jednou Tadeáš „šupy“ a Haryk Kovanda snaží si od někoho si vypůjčit vozík, aby mohli své drahocenné zboží do výkupny. Nakonec se rozhodnou vypůjčit si ho od své kamarádky – přemůžou svůj despekt k holkám a zjistí, že nejsou až tak hloupé, jak si vždy mysleli. Ve výkupně si jim za poctivě dovezený papír chtějí zaplatit míň peněz.
Kardinálové jsou popisováni jako dobří fotbalisti, vyhrávají zápasy s většinou part z Prahy. Při jednom z turnajů je Tadeáš donucen svým slibem, který je sice vymožený násilím, ale pořád je to slib, hrát proti Kardinálům.
Plynutím času se ale hodnoty lidí mění, a to se stane i Harykovi Kovandovi, Tadeášově nejlepšímu příteli. Zamiluje se, rozhodne se najít si stálou práci na hokejovém stadioně, což ostatní považují za zradu. Rozhodnou se proto dát Harykovi bolestivou připomínku Kardinálů. Počkají na něj ve tmě a zmlátí ho ocelovou trubkou. Ve zmatku této noci, si Tadeáš myslí, že spáchali vraždu jeho nejlepšího kamaráda. Nastává pro něj nejdelší noc v jeho životě – plná přemýšlení o jeho smyslu. K ránu se rozhodne jít k Harykovi domů. Ten s velkou boulí na hlavě a pochopitelnou dávkou vzteku vede Tadeáše na policii. S touto přetvářkou se zastaví před policejní stanicí, Haryk Kovanda umožní Tadeáši Falkovi dospět a odpustí mu bouli na hlavě.
Toto je doplněno popisy Karlína, prostředí kde autor vyrůstal.
charakteristika hlavní postavy:
Tadeáš Falk
- kluk z neúplné rodiny, ovlivněný partou.
- snaží se vždy dělat to, co je podle něj správné, ale Kardinálové ho svou autoritou občas přesvědčí, že je správné i něco jiného.
výstavba díla:
lineární, chronologická, využívá ich-formu, autorská řeč splývá s přímou řečí postav.
jazyk:
hlavně hovorový, občas vulgarismy
hlavní myšlenka:
Autor chce ukázat život dospívající mládeže na okraji společnosti s cílem pochopení pohnutek jejích jednání a tím k vzájemné toleranci.
vlastní názor:
Autor velmi poutavě popisuje prostředí a chování dospívající mládeže. Bohužel toto někdy částečně zakrývá důležité myšlenky, které chtěl autor sdělit. Knihu bych rozhodně doporučil těm, kteří si chtějí odpočinout od přetechnizované SCI-FI a nahlédnout do reality 50. let minulého století.


Druhý Dech
obsah:
Druhý dech navazuje na Tuláky – hlavní hrdina teď už dospělý Tadeáš Falk vyrostl, z dětství mu zbyl jeho kamarád Haryk Kovanda, pracují spolu Tadeáš jako řidič na jatkách, Haryk jako jeho závozník. Oženil se s Bárou Krskovou. Vyženil dceru „Berušku“, která ho má za vetřelce, někoho kdo jí bere mámu. Tadeáš má vlastně z Berušky strach, neví jak s ní mluvit, bojí se aby mu neprovedla to, co on kdysi svému. Situace, ve které se ocitl se řeší sama. Bára, jeho žena, musí akutně na operaci slepého střeva a Tadeáš je nucen sám se postarat o Berušku. Náročná týdenní dovolená plná zábavy a dlouho očekávaná slova se najednou sama odsebe ozvaly:
=== ukázka ===
„Tati, pojď ji pocákat.“
Nabral jsem do kelímku vodu a chrstl ji Báře na sukni.
„Koukejte toho nechat. Beruško, vylez z vany! Půjdeš spát a Tadeáš... Tatínek ode mne dostane.“

.
.
.

„Říkáš sama od sebe?“
„Jo.“
Složila si ruce za hlavu a zůstala ležet na zádech. „To bych nikdy neřekla. Nikdy by mě to nenapadlo. Tolik jsem se toho bála...“
„Já taky,“ řekl jsem. „Snad ještě víc než ty.“
„Proč myslíš, že to udělala?“
„Nevím.“
Sousedi ve spodním patře se teprve koupali. Bylo slyšet pískání a napouštění vany. Venku před domem se někdo hlasitě smál.
„Tolik jsem se toho bála.“
„Vůbec jsem to nečekal. Vyrazilo mi to dech.“
„Mně taky.“
„Chtěl jsem jí povídat jednu pohádku o tom, proč jsem její tatínek. Ani to nebylo zapotřebí. Pomohla mi.“
„Pohádku?“
„Jo. Pohádku. Dalo mi hrozně moc práce, abych ji vymyslel. Teď už to nebude třeba.“
„O čem byla?“
„Ta pohádka?“
„Ano.“
„Vlastně ani nevím. Měl jsem jen body, kterých bych se držel.“
=== konec ukázky ===
Kdyby ta dovolená nekončila problémy všedního života, tak by to znělo skoro jako pohádka. Haryk Kovanda zmizel a nikdo nevěděl kam a proč. Tadeáš ho měl najít a přivést zpět, popřitom všem samozřejmě pracovat, a ke všemu za 2 – teprve pak si mohl vzít dovolenou a čas trávit s rodinou. Najít ho nebylo lehké, protože mu jeho kamarádi lhali – Lopéz mu tvrdil, že se zamiloval. A aby toho nebylo málo, tak jeho kamarádka z práce Irma Vránová po něm chtěla, aby domluvil jejímu manželovi. Vrána porušil všechny zásady, které Tadeáš uznává, S Irmou měl dítě a namluvil si jinou. Tak Tadeáš přišel o přítele a mohl pokračovat v hledání Haryka. Našel ho na vandru, a měl před sebou těžký úkol ho přesvědčit:
=== ukázka ===
„O co vlastně jde, Tadouši?“
„Netvař se jako pitomec, Harýku. Kdo si myslíš, že za tebe bude hákovat? Uděláš si volno a já se ztrhám, ne? Potřebuju na dovolenou a dříve, než pojedu, musím tě dostat do práce. Slíbil jsem to. A věř, že to udělám.“
„Jak to chceš provést, Tadouši?“
„Na něco přijdu. Občas kromě jinýho myslím.“
„Bude to pěkně zvadlej vandr.“
„To záleží na tobě.“
„Děláš to z přesvědčení nebo máš takovej vyvinutej smysl pro pořádek?“ Harýk se zachechtal. „Ty to prostě žereš!“
„Nenasírej mě.“
„Tadouš je spravedlivej... Já se na to...“
„To můžeš.“
„Vezmeš si chleba a vepřový?“
„Přešel mě hlad.“
„Ze mne?“
„Jseš tu sám?“
„Nejsem. Představ si to.“
„Tím líp.“
„Jak to myslíš?“
„S holkama se člověk dohodne raz dva.“
„Tak podívej, Harýku. Na dovolenou potřebuju a nemůžu na ni jet, dokud nebudeš v práci. Přivedu tě tam, kdybych tě měl přitáhnout polomrtvýho. Potřebuju si vyřídit spoustu soukromých věcí. Buď pojedeme hned, nebo zítra ráno. Vyber si.“
„Z toho mála, co nabízíš, si nevyberu nic.“
=== konec ukázky ===
Nakonec se mu podařilo Haryka přesvědčit. Byl ale jenom pár dní se svou rodinou, se svou dcerou a objevil se další problém. Knytl – člověk, který se objevil Beruščině životě – její otec.
charakteristika hlavních postav:
Tadeáš Falk
- novomanžel
- zodpovědná hlava rodiny, fixovaný na rodinu
- optimistický člověk, který má „zarputilou touhu být jiný, lepší.“
Bára Krsková Falková
- není tak optimistická jako její manžel, ale vždy se jím nechá přesvědčit.
Beruška
- bezelstné dítě, které si rádo hraje
Haryk Kovanda
- nezodpovědný, dětský, optimistický, přímý člověk.
- Zjišťuje, ze Tadeáš Falk, jeho rodina, má svou jinou rodinu a hledá si jiné místo ve společnosti.
výstavba díla:
lineární, chronologická, využívá ich-formu.
jazyk:
hlavně hovorový, slang nebo občas vulgarismy
hlavní myšlenka:
Autor ukazuje na důležitost lidské důstojnosti, důvěry a uznání. Popisuje s optimismem a porozuměním problémy obyčejného dělníka. Jinými slovy také říká, že člověk by se měl radovat i z maličkostí.
vlastní názor:
Kniha je psána velmi poutavě a i přes šťastný konec hrdinů nepůsobí jako pohádka, je to hlavně díky popisu vzniku dalších a dalších mnohdy banálních problémů každodenního života.
ukázky:
1. ukázka je zvolena proto, aby ukázala nejdůležitější zlom v ději a v životě Tadeáše Falka.
Ukázka č. 2 má zachytit změnu vzájemných postojů dvou nejlepších přátel. Je v ní vidět celková jazyková stavba díla, tedy použití hovorového jazyka a slangu.

Komu Nepadají Hvězdy
obsah:
Kniha obsahuje 13 povídek z městského prostředí.

Komu Nepadají Hvězdy („Karlínská 37“)
obsah:
1. povídka „Karlínská 37“ je o Tadeáši Falkovi, a jeho novém nevlastním otci. O tom, jak se s ním jeho máma tajně schází. Několik rozhovorů s jeho kamarádem Boganem, ukazuje Tadeášův odmítavý postoj k nové situaci. Povídka paralelně líčí jeho první fyzický kontakt s holkou.
hlavní postavy:
Tadeáš „šupy“ Falk
- zmatený kluk, který se cítí oklamaný
- doufá, že se jeho pravý otec ještě vrátí
- nejdřív chce být slepý k nové situaci. Nakonec akceptuje její existenci.
Bogan
- Tadeášův kamarád z party Kardinálů.
- Je z podobné rodiny jako Tadeáš.
Tadeášova máma
- Snaží se najít pro Tadeáše otce.
výstavba díla:
lineární, chronologická, využívá ich-formu.
jazyk:
hlavně hovorový, slang nebo občas vulgarismy
hlavní myšlenka:
Ukázat co může způsobit neupřímnost. To, že se to člověk dozví později od někoho jiného a je zklamaný nedůvěrou v něho.
ukázka:
=== ukázka ===
„Nekecej, tvá máma tě tahá z pelechu hned poránu. Jak to můžeš vydržet? Mě máma nechá klidně v pohodě až do pohádky v rádiu a někdy proležím celej den...“
„Je na tebe slabá.“
„Si děláš legraci, ne? Hele, prý budeš mít novýho fotra, je to pravda?“
„To bych o tom musel něco vědět, ne?“
Chytil mě za klopu kabátu a podíval se mi zblízka do očí. Tak zblízka, že jsem začal málem šilhat. „Tak v tomhle seš vedle, hošánku, o tom náhodou nemusíš vědět vůbec nic. Koukni na mě Falk. Věděl já něco? Nevěděl. A už je u nás nakvartýrovanej.“
Byl jsem akorát tak zvědavej na Boganova novýho fotra! Makal někde na dráze, vlasy měl jak angorák a dotáhl s sebou čtyři kufry plný mašinek a vagónků, ale Bogan si s nima nesměl hrát. Nepil, nekouřil, ale všechno spolykala jeho domácí dráha. Cvok!
„Mně by to máma řekla, Bogane.“
„Silně pochybuju, Tadeášku...“
=== konec ukázky ===
Ukázka dokumentuje způsob, jakým se Tadeáš o novém otci dověděl a jeho odmítavý postoj.

Komu Nepadají Hvězdy („Pan spravedlnost“)
obsah:
Pan spravedlnost je příběh o René R., talentovaném člověku, který se díky nedostatku trpělivosti stal závistivým a škodoradostným. Svůj neúspěch si kompenzoval posíláním anonymních dopisu.

=== ukázka ===
Vážení soudruzi,
musím vás upozornit, že soudružka Maštalířová se chová jako žena z veřejného domu. Nemáme nic proti tomu, aby se člověk napil, ale uznejte sami, že i zvíře pozná, kdy má dost – ona je však bezedná! Její volné mravy mohou zasáhnout naši budoucnost, tím míníme mládež. Dává svým vystupováním příklad k následovaní. Můžeme se potom divit, když mládež trpí promiskuitou, když se opíjí a naslouchá západní hudbě, provozované např. skupinou Volné sdružení betonových míchaček, zatímco společenské zájmy jdou stranou! Nemělo by smyslu, abychom matematickou řadou vypočítávali všechny avantýry Maštalířové, ale musíme vás na ni upozornit, abyste poznali názor nás poctivých občanů. Člověk nemůže přihlížet lhostejně, jaký morální rozklad se šíří v řadách naší mládeže. Domníváme se, že právě taková Maštalířová a jí podobné jsou svým způsobem nebezpečným ohniskem tohoto jevu. Soudruzi, na vlastní uši slyšel jeden z nás, jak říkala svému milenci, že není špatné se milovat v pracovní dobře, protože člověk pracuje za státní peníze a tudíž nedochází žádné újmy. Více snad ani nemusíme dodávat.
S úctou a přátelským pozdravem P.S.
=== konec ukázky ===
výstavba díla:
reportážní – autor vkládá dopisy pro zvýšení míry realističnosti. (viz. ukázka.)
jazyk:
spisovný jazyk, hlavní postava používá v dopisech hyperspisovný jazyk
hlavní myšlenka:
Autor chce karikovat komunistický politický systém, ve kterém má člověk s takovým charakterem velkou šanci prosadit se. A prosadit si své myšlenky, třeba jenom díky pomluvě.
vlastní názor:
Povídka se mi líbila pro vtipnou myšlenku karikovat minulý politický režim nadsazeným popisem pomluv a očeňování.

Komu Nepadají Hvězdy („Růže z E-15“)
obsah:
Růže je dívka, která se rozhodla přivydělávat si prostitucí. Povídka popisuje jeden její večer, když se vrací z výdělkem domů a stopne si na silnici E-15 auto. Řidič a jeho spolujezdec se jeví zprvu jako slušní lidé, ale po pár minutách sjedou z cesty, Růži okradou o celovečerní výdělek.
hlavní postava:
Růže:
- dívka, která by chtěla mít peníze, která hledá štěstí
výstavba:
lineární, využívá ich-formu.
jazyk:
hovorový
hlavní myšlenka:
Autor nekritizuje život hlavní postavy, ani pohnutky, které ji k tomuto životu vedli, ale společnost, že jí neumožní jiný, lepší život.
=== ukázka ===
Natáhla se pro kabelku. Nechtělo se jí zvedat. Kam by teď mohla jít? Za kým zajít a povědět mu, co se stalo..., koho bych já děvka, mohla žalovat?
V ovčíně blikly žárovky. Připomněli jí hvězdy. Obloha byla zatažená, nemohla vidět skutečná nebeská tělesa, nemohla spatřit tu svou hvězdu, ke které možná jednoho dne dojde, až přijde čas. Ano, jsem ta, které nepadají hvězdy!
=== konec ukázky ===
vlastní názor:
Povídka navzdory pocitu, že hlavní postava si za svůj osud může sama svým chováním, vyvolává lítost nad jejím osudem.

Komu Nepadají Hvězdy
hlavní myšlenka:
Ve sbírce Komu nepadají hvězdy zůstává Dušek věrný svým hrdinům - před čtenářem v nových příbězích defilují důvěrně známé postavičky karlínských kardinálů, charakterově čisté i nenapravitelné typy atraktivního městského polosvěta, i všední figurky, které se z přehlížených statistů mění při bližším pohledu v konkrétní lidi z našeho prostředí ...
vlastní názor:
Sbírka popisuje odlišné životní situace, snaží se analyzovat důvody jednání jednotlivých postav, ale zároveň toto jednání čtenáři nevnucuje jako jediné správné.


Celkové hodnocení
vývoj témat:
U všech děl, které jsem přečetl, se Dušek drží tématu mladých lidí na okraji společnosti, kteří se snaží do společnosti začlenit.
vývoj vyjadřovacích prostředků:
Dušek používá hodně přímé řeči a dialogů – někdy je obtížné odlišit autorskou řeč od dialogů postav. Ve svých starších dílech používá hlavně hovorový jazyk, občas vulgarismy, v novějších dílech se objevuje i spisovný jazyk.
vývoj myšlenek:
Různými způsoby se snaží o pochopení různého lidského jednání, tím chce vést k vzájemné toleranci. Zabývá se hodně mezilidskými vztahy.
vlastní názor na tvorbu:
Dušek zabalí závažnou myšlenku do poutavého děje. Většinou nějaký problém a ten potom přeze všechnu snahu hlavních hrdinů vyřeší sám. Přesto vážnost některých postav na mně občas působí až humorně. Tato literatura mě zaujala, jak myšlenkovým obsahem, tak i formou, jakým byla napsána.


Seznam použité literatury
· Václav Dušek – Tuláci
· Václav Dušek – Druhý Dech
· Václav Dušek – Komu nepadají hvězdy
· Marie Sochrová – Literatura v kostce, str. 81
· http://www.ceskenoviny.cz/iso/prilohy/rok1989/zpravy/261104.html
· http://st.vse.cz/~XSVOT01/dus.html

Resumé
Dušek popisuje osobnosti většinou s kladným charakterem, které se dostali na okraj společnosti. Nekritizuje je, ale společnost. Aby podpořil demokratické principy, tak se přidal k prohlášení spisovatelů roku 1989.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3264