Asertivita
Úvod:
V každodenním životě se setkáváme se situacemi, které jsou pro nás složité, které nás tzv. vyvádějí z míry.
Jak reagovat? Jak se prosadit, abych se druhého nedotkl?
Existují dovednosti, díky kterým lze z těchto situací pohodlně vyklouznout – jedny z nich jsou dovednosti asertivní.
ASERTIVITA je způsob komunikace a jednání, kterým člověk vyjadřuje a prosazuje upřímně, otevřeně a přiměřeně své myšlenky, city, názory a postoje jak pozitivní, tak i negativní podoby. Pro některé jedince tvoří asertivita celoživotní strategii jejich jednání. Autor této metody Američan A.Salter ji definoval ve významu umět něco jasně tvrdit, stát na svém slovu.
Víme, že mohou při prezentaci našeho názoru existovat tři druhy „jak se chovat“:
· dorozumět se dohodou (dohoda komunikací)
· nechat se potlačit (únik)
· vyboxovat si své (boj)
V oblasti teorie asertivity tomu odpovídají tři základní pojmy:
· asertivita
· pasivita
· agresivita
V této práci budu hovořit o asertivním jednání, které není ani pasivní ani agresivní.
Nejednotnost pojetí obsahu pojmu asertivita
Termín “asertivita“ zahrnuje poměrně širokou škálu chápání lidského chování v interakci se sociálním prostředím.
Je obtížné přeložit úplně přesně tento pojem tak, aby nedošlo k nepřesnostem.Takto definují pojem asertivita některé slovníky:
Slovník anglicko-český (Praha,SPN 1958)-
-to assert- tvrdit, prohlašovat, prosazovat
-assertive- rozhodný, důrazný, kladný, konstatující
Latinsko-český slovník (Praha,SPN 1957)-
-as-seró- přiřazovat, připojovat, prohlašovat,
osobovat si něco, osvojovat, ujišťovat, zdůrazňovat, tvrdit
-assertor- přivlastňovatel (na soudě), vykonavatel
svobody
Velký francouzsko-český slovník (Praha, Academia 1974)
-assertion- tvrzení, výpověď
-assertive- tvrdící, jistící
-assertoire, assertoique- tvrdící, jistící,
asertorický
V našich překladech se setkáváme s pojmy „zdravé sebeprosazování, „přímé“, „sebeuplatňující“, sebezdůrazňující“ jednání.
Jednostranné chápání asertivity přetrvává i mezi některými odborníky, nejen mezi laiky. Asertivní chování bývá někdy hodnoceno jako hostilní až agresivní. Vychází to ze zkušenosti především pasivnějších jedinců – čím je míra asertivity u člověka nižší, tím více se tomuto jedinci asertivní jednání u druhého zdá jako tvrdé, bezohledné.Proto je jednou z velmi důležitých podmínek případného nácviku asertivity nejen zvládnutí as.reagování a jednání,ale i dovednost co nejpřesněji odhadnout reakci lidí na naši asertivitu.
Členění asertivity
Asertivita se projevuje v komunikaci lidí i v jejich celkovém jednání v různé intenzitě. Podle tohoto hlediska je členěna do čtyř skupin:
1. Základní as. - jednoduché vyjádření citu, myšlenek, názorů
2. Empatická as. – obsahuje vnímavost a citlivost vůči lidem,
proniká do vztahu k jinému člověku,
respektuje jeho názory, snaha porozumět
3. Stupňovaná as. – lze k ní přejít, když protějšek ignoruje
naše stanoviska (pozor na sklouznutí do
agresivity)
4. Konfrontativní as. – podstatou pro použití tohoto typu as.
je rozpor mezi slovy a skutky
partnera, na rozdíl od agresivní
konfrontace však na partnera
neútočíme,ale žádáme doplňující,
vysvětlující informace k vyřešení
problému
Dříve, než se rozhodneme chovat asertivně, zvažme především:
· KDY asertivitu použít
· vůči KOMU ji použít
· jakou FORMU použít
· jaké to bude mít NÁSLEDKY
Verbální a neverbální komunikace
1.Verbální komunikace
Hned ze začátku si dovoluji podotknout, že ten, kdo není schopen vést a rozvíjet rozhovor, vytváří důležitou podmínku pro postupné izolování své osoby od okolí. Nepatří sem pouze situace, kdy nevím jak začít, ale i reagovat nebo co dělat, když mne někdo osloví. Zdůrazním dvě důležité věci, které umožňují zahájení a rozvíjení rozhovoru. První je umění poskytovat partnerovi tzv.volné informace, druhá je tzv. sebeotevření.
a) Volné informace vymezíme jako sdělování takových údajů druhé osobě, jež jí umožní pokračovat v rozhovoru. Nebude-li tomu tak, dostáváme sebe nebo druhého do role vyšetřované osoby, která nám nic nesdělí. To co se potom dostaví je silně nepříjemný pocit u obou osob a následuje snaha z toho "utéct".
b) Sebeotevření je druhá důležitá podmínka pro fungování
konverzace. Tímto pojmem budeme chápat vše to, co
souvisí se sdělováním osobního vztahu k něčemu, někomu, svých pocitů, názorů a myšlenek.
Při nácviku asertivních reakcí nestačí naučit se jen správným slovům, ale celkovému stylu a tónu komunikace.Podmínkou asertivity je slušnost
2. Neverbální komunikace
Základem zde budou tzv. neverbální projevy, které hrají
významnou roli ve správném pochopení všech poskytovaných informací v dialogu s druhou osobou. Pro naši tématiku zcela
postačí zmínit se o dvou základních dominantách: schopnost udržet kontakt očima a postoj a držení těla.
Tyto fyzické aktivity znamenají důležitý informační kanál, kterým mohou jít ke člověku významné informace. Nevzdávejme se ho! Neverbální komunikace je vývojově starší způsob dorozumívání. Její význam je podtržen faktem, že není možno nekomunikovat.
a) Schopnost udržet kontakt očima
Zde si pouze připomeňme, že důležitost udržení očního kontaktu s druhým člověkem je podtržena zažitým schématem vnímání a interpretace chování lidí, kteří ho neumějí udržet. Těm jsou
často připisovány negativní charakterové vlastnosti nebo úmysly. Nesmíme zapomenout na to, že oblast obličeje je v sociálním kontaktu spojena se silnými emočními prožitky.
b) Postoj a držení těla - tzv. body-language
Velmi často se stává, že si lidé neuvědomují vlastní
Napětí v těle a při otázce, zda-li se cítili při rozhovoru volně, odpovídají ano. Přitom ostatní lidé vidí, že tomu tak není.Kdo tuto část asertivity zanedbává, vystavuje se nebezpečí,že jeho neverbální projev nebude v souladu s tím, co říká.
Asertivní práva a zásady
Cílem uplatňování as. práv v životě je především snaha neakceptovat manipulativní jednání druhých vůči nám a zároveň nemanipulovat ostatními lidmi.
Máme asertivní právo :
· sami posuzovat své chování, myšlenky a emoce a nést za ně i za jejich důsledky sami zodpovědnost
· nenabízet žádné výmluvy či omluvy za naše chování
· sami posoudit, zda a nakolik jsme odpovědni za problémy druhých lidí (ten kdo chce nést zodpovědnost za „problémy celého světa“, nakonec nepomůže nikomu...)
· změnit svůj názor
· dělat chyby a být za ně odpovědni (kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také nic nevytvoří)
· říct „já nevím“
· být nezávislí na dobré vůli ostatních (nejde se zavděčit všem)
· dělat nelogická rozhodnutí
· říci „já ti nerozumím“
· říct „je mi to jedno“ (tzn. máme právo nebýt perfektní podle definic někoho jiného)
Nejen asertivní práva, ale i asertivní zásady jsou důležité při komunikaci, tady jsou některé z nich:
· Učme se kontrolovat své emoce
· Respektujme i osobní práva druhého
· Stručně a upřímně vyjadřujme své pocity
· Snažme se vidět sebe i druhého reálně
· Pokusme se poznat i stanovisko druhého
· Važme si názorů druhých
· Nemějme navrch za každou cenu
· Přiznejme omyl a napravme ho
· Nacházejme kompromisy
Nácvik asertivního jednání
V našem normálním životě existuje několik problémových situací, které člověka nutí chovat se nepřirozeně, neprojevovat své pocity. Mezi ty hlavní bychom měli zařadit :
1. vyjádření prostého ne, kdy chceme odmítnout
2. vyjádření prostého ano, kdy něco potřebujeme
3. přijímání a adresování kritiky
4. přijímání a udělování ocenění, pochval
5. přijímání a sdělování emocí, citů
6. projevování přání, potřeb vhodným způsobem
Na každou z nich lze uplatnit některou z mnoha asertivních technik nácviku:
· Asertivní NE
· Pokažená gramofonová deska (vytrvalé opakování požadavků stále dokola aniž bychom dali najevo rozrušení)
· Přijatelný kompromis (není-li v sázce vaše sebeúcta)
· Otevřené dveře (přiznáme svému kritikovi, že v tom, co říká, může být něco pravdy, přitom nám tato technika dovoluje zůstat konečným soudcem sebe a toho, co děláme)
· Negativní aserce (učí bez obrany a úzkosti příjmat oprávněnou kritiku)
· Negativní dotazování (technika, která vede k aktivní podpoře kritiky s cílem použít získané informace nebo je vyčerpat)
· Sebeotevření (usnadňuje sociální komunikaci a redukuje manipulaci pomocí sdělování kladných i záporných aspektů naší osobnosti, řídí se principem: dej-dostaneš)
· Volná informace (učí nás hovořit o sobě bez přehnané plachosti, ne tak hluboké jako „sebeotevření“)
Závěr – klady a zápory asertivity
Jsou mezi námi jedinci, kteří jsou schopni obsah techniky asertivity pochopit relativně snadno, dokonce i bez bariér
a zkreslení ji používají v praxi. Ostatním zájemcům nezbývá jiná šance, než se seznámit s touto problematikou prostřednictvím trenéra. Lze totiž potkat i takové jedince - samouky, kteří vše dělají pouze pro rozšíření své osobní moci. A v tomto vidím velkou hrozbu nejen asertivity, ale i ostatních psychologických technik. Nedokonalým studiem, zkreslením či špatným vyložením faktů mohou tito lidé způsobovat ještě větší nenapravitelné škody než agresivní nebo pasivní jedinci.
Přesto nelze pominout pozitiva – asertivita preferuje nemanipulativní chování, napomáhá rozvíjet zdravé sebevědomí, prohlubuje mezilidské vztahy, jejich otevřenost, jasnost a přímost a hlavně umožňuje být sám sebou.
Na závěr jedno z asertivních práv, o kterém jsem se zatím nezmínila : Mám právo sám se rozhodnout, zda budu jednat asertivně nebo ne.
Snad tato práce napomůže k tomuto rozhodnut
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2506