překlad:Ervína Moisejenková a Prokop Voskovec
Вечера на хуторе близ Диканькн
Odeon,1975
N.V.Gogol:1809 – 1852
Zakladatel ruského realismu a dramatik světového významu. původem z Ukrajiny, absolvent něžinského gymnázia, který se uplatnil sice jako ministerský úředník i jako universitní profesor v Petrohradě, avšak nesmrtelnost mu zajistila jeho tvorba dramatická, novelistická a romanopisecká. Gogol od nejútlejšího dětství jevil hluboké herecké nadání, vynikal neobyčejnou pamětí a oblíbil si upřímně jak ruskou lidovou slovesnost, tak i malířství. Koncem dvacátých let minulého století sbíral za součinnosti své matky, která měla na něho po celý jeho život největší vliv, lidové náměty z ukrajinské folklórní tvorby, Jeho prvé povídky, otištěné v časopise Literaturnaja gazeta (patřil mezi ně např. Soročinský trh), mu přinesly známost se Žukovským, s Pletněvem a rovněž s Puškinem.Nejplodnějším obdobím jeho tvorby jsou třicátá léta 19. století.Vydal několik souborů povídek situovaných do míst jeho dětství.Pracoval velice intenzivně astýkal ses přednímy osobnostmi tehdejšího Ruska.Náměty pro svá největší díla čerpal hlavně z anekdot od Puškina.Od roku 1836 žil v cizině především v Itálii, v Německu, v belgickém Ostende i v českých zemích. Do Ruska přichází na podzim roku 1839 a vrací se v roce 1841 zpět do ciziny. Na definitivní návrat domů pomýšlí až ke konci svého života v r. 1852. Gogol se stal břitkým kritikem vládnoucího systému, odsuzuje nevolnictví, lidskou bídu, utrpení a zoufalství, napadá skoupé, bezohledné, sadistické posměšky, probouzí celé Rusko k zamyšlení nad bezútěšnou skutečností. Je zajímavé, že některé Gogolovy práce vznikaly na české půdě. Tak např. nejznámější Gogolova povídka Plášť i mnoho postav Gogolových Mrtvých duší bylo koncipováno u nás v Mariánských Lázních. V souvislosti s Gogolovým mariánskolázeňským pobytem v roce 1839 je spisovatelův zájem o Jeseník, někdejší Gräfenberg,kde pobýval dvakrát za sebou v rove 1845,1846. První jesenický pobyt Gogola psychicky velmi povzbudil, tak dalece, že hned v následujícím roce 1846 vydal knihu Korespondence s přáteli, která však byla ostře odsouzena známým veřejným listem Bělinského Gogolovi. Gogol se z této kritiky literárně již nevzpamatoval. Ani jeho rozepsané Mrtvé duše nemohly být ukončeny. Teprve v r. 1949 byla Gogolovi odhalena pamětní deska na domě, v němž bydlel v r. 1845 (dnes je zde bronzová busta).
DÍLO:sbírky povídek:Večery na samotě u Dikaňky
Mirhorod
Arabesky
Petrohradskě povídky
Taras Bulba
Plášť-povídka
Drama:Revizor-komedie
Ženitba
Hráči
Román:Mrtvé duše-nedokončen
DĚJ:Úvodem povídek z Dikaňky je vždy předmluva jejího fiktivního autora-vypravěče včelaře Reazatého Paňka.Ten si ve své předmluvě stěžuje,jak ho jeho knihy proslavili a že na malé vesnici na Ukrajině je to spíše pro vztek než ku štěstí.Dále se dovídáme,že knihy povídek vznikaly vlastně sepisováním příběhů vyprávěných u včelaře při přástkách či jiných tehdejších svátcích..Nejoblíbenějším vypravěčem na Dikaňce byl farář místního kostela Foma Grigorjevič.Ten se díky svým vyprávěním často dostával do sporu s posluchači,kteří mu kolikrát nechtěli uvěřit pravdivost jeho povídek.Nakonec vše vždy zachraňovala manželka včelaře se svými vyhlášenými plackami.Vždy když se objevili na stole všichni zapomněli na svoje sváry.Děj samotných povídek se točí především okolo jarmarku a s ním spojených pověr a radovánek.Gogol poukazuje především na tehdejší mládež a jejich bezstarostnost a také nepochopení ze strany dospělých a starších pověrčivých lidí.Hezky je zde také vidět jak do každé postavy autor vložil určitou vlastnost,které se vysmívá.Za zmínku stojí rychtář místní vesničky,který v kařdém rozhovoru nezapomene připomenout,že kdysi doprovázel carevnu,když projížděla jejich krajem.Samozřejmě,že ostatní,především mládenci,si z něj dělají legraci,kdykoliv o tom začne.Samozřejmě zde nechybí pohádkové postavy jako ježibaba a čert,který v jedné povídce ukradl měsíc.
Vlastní názor:
Kniha povídek od gogola se mi líbila.Když jsem knihy poprvé vzala do roku byla jsem psychicky připravena na realistické dílo.Ale překvapil mě už začátek…Povídky si nezadají s pohádkami.Nechybí v nich menší kouzla,pověry,legendy a také typické pohádkové postavy.A přesto je to realistické dílo.Postavy jsou obyčejní lidé,někdy až moc hloupý.Gogol s vtipem,ale přesto důrazem poukazuje na nedostatky tehdejších sedláků a vesničanů.ale na druhé straně vyzdvihuje klady,hlavně přírody,v místě jeho dětství.Povídkám nechybí napětí a humor.Opravdu mě toto dílo velice mile překvapilo a doporučila bych ho všem,ktěří mají rádi pohádky,protože tyto povídky se někdy až nápadně podobají našim českých pohádkám.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2114