Obsah

1. Základní charakteristika
1.1. Poloha – Čechy, Morava, světová strana
1.2. Rozloha
1.3. Sousedé
1.4. Okresy – rozloha, počet obyvatel
2. Fyzicko-geografická charakteristika
2.1. Geomorfologické členění
2.1.1. Provincie, soustavy, celky
2.1.2. Celky – rozloha, nejvyšší bod
2.3. Vodstvo
2.3.1. Úmoří, povodí jednotlivých řek
2.3.2. Řeky – délka, pramen, ústí, průtok
2.3.3. Přehradní nádrže – plocha, výška tělesa, účel
2.3.4. Jezera – rozloha, původ
2.3.5. Rybníky – rozloha, účel
2.4. Vegetace
2.4.1. Druhová skladba lesa
2.5. Půdy
2.5.1. Typy a druhy půd
2.6. Ochrana přírody
2.6.1. NP, CHKO, NPP, PP – vznik, rozloha, čím je význačná
3. Socioekonomická charaktaristika
3.1. Obyvatelstvo
3.1.1. Národní a náboženské složení
3.1.2. Kraj, okres – počet obyvatel, průměrná hustota
3.1.3. Krajské město a okresní města – počet obyvatel
3.1.4. Města v kraji – do 30 tis., od 30 – 50 tis, od 50 – 100 tis, nad 100 tis
3.2. Nerostné suroviny – těžba
3.3. Průmysl
3.3.1. Struktura průmyslu – rozmístění nejvýznamnějších firem do měst+struktura výrobků
3.4. Zemědělství
3.4.1. Živočišná výroba – zaměření, chov hlavních hospodářských zvířat
3.4.2. Rostlinná výroba – zaměření, hlavní plodiny
3.5. Doprava
3.5.1. Silniční doprava – mezinárodní silnice a dálnice
3.5.2. Železniční doprava – hlavní tahy
4. Služby
4.1. Vysoké školy
5. Cestovní ruch
5.1. Hlavní lokality cestovního ruchu, památky UNESCO, městské památkové rezervace, stručná charakteristika nejvýznamnějších památek





1.
Ústecký kraj je tvořen sedmi okresy – Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice a Louny. Správní středisko tohoto kraje je Ústí nad Labem se 96 493 obyvateli tj. 9 největší město v České republice.
1.1.
Ústecký kraj zaujímá prostor při severozápadní hranici ČR a hraničí se SRN.
1.2.
Ústecký kraj má rozlohu 5 335 km2. Tato rozloha ho řadí mezi sedm největších krajů v České republice.

1.3.
Ústecký kraj sousedí na západě s Karlovarským krajem, na jihu s Plzeňským krajem, na severovýchodě s krajem Libereckým, na jihovýchodě se Středočeským krajem, dále sousedí na severozápadě se Spolkovou Republikou Německo ( spolková země Sasko ).


1.4.


Okresy ústeckého kraje
Název okresu Rozloha okresu Počet obyvatel
Louny 1 118 km2 85 955 obyvatel
Litoměřice 1 032 km2 114 215 obyvatel
Chomutov 935 km2 125 460 obyvatel
Děčín 909 km2 133 800 obyvatel
Teplice 469 km2 129 335 obyvatel
Most 467 km2 119 473 obyvatel
Ústí n/Labem 404 km2 118 614 obyvatel

2.
Ústecký kraj představuje asi 7 % území ČR, rozkládá se převážně na území Krušnohorské subprovincie, která vznikla ve třetihorách, kdy proběhlo Alpínské vrásnění, které způsobilo vyzvednutí okrajových částí ČR ( Krušné hory, Šumava, … ). V pánvi pod Krušnými horami vyrostl stratovulkán Doupovských hor a desítky malých sopek pronikalo celou linií Podkrušnohoří.



2.1.
Ústecký kraj se nalézá na území jedné provincie, dvou soustav a sedmi celků
2.1.1.
Ústecký kraj se nachází v provinci Česká vysočina – Krušnohorská subprovincie, Česká tabule. Do Krušnohorské subprovincie ( v Ústeckém kraji ) patří celky Krušné hory, Děčínská vrchovina, Podkrušnohorská oblast ( Severočeská pánev ), Mostecká pánev, České středohoří a částečně také Doupovské hory, do České tabule Dolnohorská tabule, Ralská pahorkatina.
2.1.2.

Celky Nejvyšší bod
Krušné hory Klínovec 1244 m.n.m.
Děčínská vrchovina Děčínský sněžník 723 m.n.m.
Mostecká pánev Saleisiova výšina 422 m.n.m.
České středohoří Milešovka 837 m.n.m.
Dolnohorská tabule Říp 461 m.n.m.
Ralská pahorkatina Ralsko 696 m.n.m.

2.2.
Podnebí v této oblasti je poměrně teplé a suché, střídají se zde 4 roční období, je zde přechod mezi oceánským podnebím západní Evropy a kontinentálním podnebím východní Evropy.
2.2.1.
Krušné hory a Doupovské hory leží v chladné podnebné oblasti. V této podnebné oblasti je letních dnů 10 – 30, mrazivých dnů 140 – 180 a dnů se sněhovou pokrývkou 100 – 140.
V ostatní části Ústeckého kraje patří do teplé podnebné oblasti. V teplé podnebné oblasti je letních dnů 60 – 70, mrazových dnů 90 – 100 a dnů se sněhovou pokrývkou méně než 50.
2.2.2.
Srážky v Ústeckém kraji jsou ovlivňovány srážkovým stínem ( 435 mm srážek – nejméně v ČR ) Krušných a Doupovských hor ( 1152 mm srážek ). Průměrné teploty v Krušných horách, Doupovských horách a Českém středohoří se pohybují v rozmezí 2 – 4 °C ( v lednu –3 až -6 °C, v červenci 14 – 16 °C ). V pánevních oblastech a v nížině při dolním toku Ohře a Labe se průměrné teploty pohybují od 7 – 10 °C ( v lednu 1 až –3 °C, v červenci 19 – 22 °C ).
Z 85 % v Ústeckém kraji převládají tyto směry větrů: ze 42 % západní, z 27 % severozápadní a ze 16 % jihozápadní.
2.3.
Hlavním úkolem vodstva Ústeckého kraje ( povodí Ohře ) je zajišťovat pitnou a užitkovou vodu pro obyvatelstvo a průmysl ( především průmysl paliv a energetiky a pro chemický průmysl ), chránit území před negativními vlivy velkých vod ( hlavně na jaře – tání sněhu v Krušných horách a ve Smrčinách ) a nalepšovat průtok horního toku Labe ( soustava Skalka, Jesenice, Nechranice ). Řeka Labe se využívá především pro přepravu nákladů ( hnědé uhlí, stavební materiál ).
2.3.1.
Ústecký kraj je odvodňován především řekou Ohře, která se vlévá do Labe a to se vlévá do Severního moře.
2.3.2.
název řeky délka toku pramen ústí Q1 Q25 Q50 Q100
Ohře 301,5 km Smrčiny u Litoměřic 238 705 1 032 1 250
Bílina 83,6 km v Kruš. h. v Ústí nad Labem 40 68 118 140
Chomutovka 46,5 km u Hory Svatého Šebestiána v Kh u Postoloprd 25 68 94 140
Labe 1 165 km Krkonoše Severomořsko-baltský průplav 307 3 471 4 972 7 542

pozn. průtoky v m3/s-1







2.3.3.
název VD plocha výška tělesa účel
Fláje 149 ha 55,50 m Zásobování pitnou vodou Mostecka a Teplicka
Janov 10 ha 53,00 m Zásobení pitnou vodou a ochrana před povodněmi
Jezeří 2,5 ha 23,00 m Zásobení pitnou vodou
Jirkov 15,8 ha 56,5 m Zásobení pitnou vodou + nouzové zásobení surovou vodou průmyslu Severočeské hnědouhelné pánve.
Kadaň 65,4 ha 24,30 m Zajištění vody pro energetiku ( Tušimice I., II., Prunéřov I., II., ) a k výrobě energie ( 2, 35 MW ).
Kamenička 12,5 ha 44,50 m Zajištění pitné vody pro Chomutovsko.
Křímov 13,8 ha 46,50 m Zajištění pitné vody.
Nechranice 1 338 ha 40,78 m Zásobení průmyslu, energetiky a zemědělství užitkovou vodou + ochrana před povodněmi.
Přísečnice 364 ha 53,47 m Zásobení podkrušnohorské oblasti pit. vodou.
Újezd ( Kyjice ) 58 ha 41,6 m Ochrana hnědouhelných lomů před povodněmi + nouzové zásobení prům. podniků surovou vodou.
Všechlapy 13,4 ha 12 m Ochrana pře velkými vodami a zajištění hygienického průtoku 20 l/s-1
Zaječice 8,4 ha 45,9 m Havarijní zásobení surovou vodou.
Chřibská 10,2 ha 34,1 Zásobení pitnou vodou a nalepšování průtoku.

2.3.4., 2.3.5.

Jezera a rybníky se zde ( tak jak je známe v Budějovickém kraji ) nevyskytují, byli totiž s rozvojem průmyslu paliv a energetiky přeměněny na odkalovací a usazovací nádrže.

2.4.

Vegetace v pánevních a vysoce industrializovaných oblastech téměř vymizela, jedinou záchranou pro zdejší vegetaci jsou níže uvedené NP, CHKO, NPP, PP. Zdejší vegetace trpí podpovrchovou a povrchovou těžbou uhlí s vysokým obsahem síry a jeho následným spalováním v tepelných elektrárnách. Dále zde ohrožuje vegetaci také chemický průmysl.

2.4.1.

Zdejší lesy jsou nejzatíženější v ČR. Zejména v Krušných horách se projevují kyselé deště, jež původní jehličnaté lesy devastuje, a proto se zde vysazují „odolnější“ odrůdy listnatých stromů zejména buk, dub a bříza. V NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce převládají jehličnaté lesy zejm. borovice, smrky, modřín. V CHKO České středohoří převládají původní listnaté lesy a to zejm. buk, tis, lípa, dub.

2.5.

Půdy v Ústeckém kraji jsou rozmanité . Od úrodných nížin dolního toku Ohře a Labe až k neúrodným oblastem Krušných hor a Podkrušnohorských pánví. Hlavním problémem těchto půd je kyselý déšť, který negativně je ovlivňuje jejich PH.





2.5.1.

Půdní typy v Ústeckém kraji
druh místo výskytu
Lehké půdy Jsou rozšířeny v říčních náplavech středního Polabí – především Děčínská vrchovina.
Střední půdy V Ústeckém kraji jsou střední půdy rozšířeny především v úrodných nížinách podél Ohře a Labe.
Těžké půdy Vyskytují se v Krušných horách a Podkrušnohorských pánvích. Tyto půdy červené barvy se vyskytují také na Žatecku.

Půdní typy v Ústeckém kraji
typ místo výskytu
Podzolové půdy Krušné hory, podkrušnohorské pánve a české středohoří.
Nivní půdy Vyskytují se při Středním toku Labe a dolním toku Ohře.
Černozemě Nachází se v úrodných nížinách podél řek Ohře a Labe.
Hnědozemě Obklopují černozemě.

2.6.

V posledních letech došlo k výrazným zlepšením z několika příčin, z nichž jsou nejdůležitější především legislativní opatření, zvýšení výdajů na ochranu ŽP, pokles průmyslové výroby a vlivu zemědělské výroby, snížení těžby nerostných surovin a podílu pevných paliv a snížení emisí v důsledku technologických opatření. I přes výrazná zlepšení, zůstává Ústecký kraj nejzatíženějším regionem v ČR.
K charakteristickým problémům ochrany životního prostřední v kraji patří:
· výroba el. energie v tepelných elektrárnách, snižování emisí, ukládání popílku a popelovin
· značný podíl území zdevastovaných uhelnou těžbou v pánvi, nedostatečný rozsah a tempo rekultivací
· poškození lesních porostů imisemi, rekonstrukce poškozených porostů
· vysoká koncentrace těžkého a chemického průmyslu, sanace starých zátěží
· nárůst hustoty automobilové dopravy a s tím související emise a hluk
· těžba kameniva a písků (částečně v CHKO) a jeho vývoz
· zdravotní důsledky devastace životního prostředí pánevní oblasti
· demografické důsledky a dopady na životní prostředí vlivem plošného útlumu zemědělské výroby v příhraničních oblastech, chybějící údržba krajiny
· nedořešené odkanalizování obcí a čištění odpadních vod, vč. hraničních toků
· zvyšující se množství odpadů a jejich odborné zpracování




ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Ukazatel Měrná jednotka Údaj
Emise SO2 ze stacionárních zdrojů k celkovým emisím v ČR % 33,3
Průměrné roční koncentrace NOx Mikrogram / m3 47,3
Průměrné roční koncentrace prachu Mikrogram / m3 37,0
Podíl zemědělské půdy z celkové plochy kraje % 46,8
Podíl chráněných území z celkové plochy kraje % 16,1
Podíl lesů z celkové plochy kraje % 32,5
Ukončené nebo probíhající rekultivace ha 15 000
Průměrné roční ekologické investice od 1994 Miliardy Kč 10


2.6.1.

NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO ( 79 km2 – vznik v roce 1999 ) a CHKO LABSKÉ PÍSKOVCE ¨( 240 km2, vyhlášena v roce 1972 ) zahrnují území Děčínské vrchoviny, které je tvořeno převážně druhohorními kvádrovými pískovci s průniky třetihorních vulkanických hornin. Velké množství skalních útvarů, které vznikly erozivní činností vody a větru na pískovcovém podloží, skalní města a hluboko zaříznutá údolí Labe a Kamenice činí oblast vysoce atraktivní pro všechny obdivovatele přírody, pro turisty i pro horolezce. Na pískovcových hřbetech se vyskytují zbytky borových porostů a řada chráněných druhů rostlin.
Necennější chráněné lokality:
národní přírodní památka Pravčická brána - největší skalní most v Evropě
národní přírodní rezervace Růžák - morfologicky zajímavá vyvřelina se smíšeným lesem s teplomilným podrostem
přírodní rezervace Ponova louka - přirozená bučina s teplomilným podrostem
přírodní rezervace Pavlino údolí - území s vysokou geomorfologickou hodnotou
přírodní rezervace Čabel - rašelinný bor s typickou rašeliništní květenou
přírodní rezervace Babylon - skalní labyrint v pískovcích s porostem místního typu sosny; toto území je vyhlášeno na základě vysoké geomorfologické hodnoty
přírodní rezervace Stará Oleška - část rybníka s vlhkomilnou flórou a pobřežními porosty, na které navazuje podmáčená louka
přírodní rezervace Arba - druhotně podmáčená louka, cílem ochrany je zachování společenstva mokřadní louky a na ní vázaných druhů rostlin a živočichů
přírodní památka Nad Dolským mlýnem - miniaturní rašeliniště s výskytem rojovníku bahenního
přírodní památka Meandry Chřibské Kamenice - přirozeně meandrující vodní tok říčky Chřibské Kamenice v délce asi 700 m, ukázka erozivního působení vodního toku na okolní terén

CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ ( 1 063 km2 - vznik v roce 1976 ) je nejrozsáhlejší chráněnou krajinnou oblastí v Čechách. Její severní část zasahuje na území okresu Děčín. Dochovala se zde rozmanitá rostlinná a živočišná společenstva i zbytky původní vegetace.

národní přírodní památka Březinské tisy - lesní porost s bohatým výskytem tisu červeného, součástí této přírodní památky je také významná paleontologická lokalita třetihorní flóry a fauny (Bechlejovická stěna)
přírodní památka Stříbrný roh se zachovanou přirozenou bučinou s typickými druhy rostlin
přírodní památka Jílovské tisy s přirozeně se zmlazujícím tisem červeným
Přírodní památka Bobří soutěska - vodopád v čedičových horninách, kde se připravuje rozšíření ochrany i na údolí Bobřího potoka
přírodní památka Nebočadský luh - chráněná společenstva břehových porostů v nivě Labe
přírodní rezervace Vrabinec - vypreparovaný čedičový suk se zachovalým suťovým lesem s lípou velkolistou a typickou skalní flórou
přírodní rezervace Kamenná hůra - čedičové kamenné sutě a ledové jámy
U Bohyně se připravuje vyhlášení ochrany orchideových luk - Bohyňská lada.

Mimo území výše uvedených CHKO leží přírodní rezervace Velký rybník a Světlík. Obě lokality se nacházejí ve Šluknovském výběžku a vyskytují se zde vzácné druhy rostlin a vzácná ptačí fauna.

3.
V Ústeckém kraji lze vymezit čtyři socioekonomické oblasti, které se dosti významně od sebe liší svojí hospodářskou specializací, sídelní a sociální strukturou a mírou poškození životního prostředí:
· Pánevní oblast - typická koncentrací průmyslu a vysokou hustotou osídlení a většími městy, se specializací hospodářství na energetiku, těžbu uhlí a chemické výroby, patří sem okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem.
· Zemědělská oblast - zejména okresy Litoměřice a Louny s nižším zastoupením průmyslu. Jejich střediska jsou relativně malá a je zde nadprůměrné zastoupení menších venkovských sídel v porovnání s průmyslovými oblastmi.
· Krušné hory – převážná část česko-sasského pohraničí, dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Toto území se stalo díky zanedbání v minulosti bariérou jak hospodářských tak sociálních a kulturních kontaktů, což je v silném rozporu s posláním hraničního území.
· Děčínsko - není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu, ani venkovským. Jeho jižní část je do jisté míry spjatá s okresem Ústí nad Labem a jeho severní část - Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím, hospodářsky slabším. Je významnou hraniční oblastí se Saskem.




Počty obcí
Kraj Počet obcí
Hl. město Praha 1
Karlovarský 131
Liberecký 216
Zlínský 297
Ostravský 300
Ústecký 354
Olomoucký 392
Královéhradecký 448
Pardubický 452
Plzeňský 505
Budějovický 623
Brněnský 645
Jihlavský 731
Středočeský 1 147
Průměr 446


Počet obcí na 500 km2
Kraj Obce na 500km2 Rozloha v km2 Počet obcí
Hl. město Praha 1 496 1
Karlovarský 20 3 315 131
Ostravský 27 5 555 300
Budějovický 31 10 056 623
Ústecký 33 5 335 354
Plzeňský 33 7 560 505
Liberecký 34 3 163 216
Zlínský 37 3 965 297
Olomoucký 38 5 139 392
Brněnský 46 7 067 645
Královéhradecký 47 4 757 448
Pardubický 50 4 519 452
Středočeský 52 11 014 1 147
Jihlavský 53 6 925 731
Průměr 40 5 633 446







3.1.

V kraji žije přes 825 tisíc obyvatel, což představuje asi 8% obyvatel v ČR. Průměrná hustota osídlení kraje je v rámci ČR nad průměrem. V pánevní oblasti je hustota přes 300 obyv./km2. Naproti tomu v zemědělské oblasti s vyšším podílem menších sídel je průměrná hustota 76 obyv./km2 v horských oblastech pod 50 obyv./ km2. Počet obyvatel se v 90. letech téměř nezměnil, pokles porodnosti byl vyrovnáván migrací.
Věková struktura se významně neliší od struktury ČR, výhodou je pouze mladší složka populace do 25 let, což je dáno dřívějším migračním vývojem. Vzdělanost obyvatel je v porovnání s ostatními kraji nevýhodná.










Počty obyvatel
Kraj Počet obyvatel muži ženy
Karlovarský 304 910 567 362 663 093
Liberecký 428 937 539 661 566 303
Pardubický 509 635 307 288 319 282
Jihlavský 522 616 270 697 282 572
Královéhradecký 552 852 149 182 155 737
Plzeňský 553 269 404 550 421 315
Zlínský 599 431 208 676 220 261
Budějovický 626 570 268 665 284 187
Olomoucký 643 946 249 374 260 261
Ústecký 825 870 258 083 264 533
Středočeský 1 105 964 551 343 587 382
Brněnský 1 138 725 313 121 330 825
Hl. město Praha 1 200 455 628 688 657 248
Ostravský 1 285 936 292 040 307 391
Průměr 735 651 357 766 380 027



Převaha žen podle krajů
Kraj Poměr ženy/muži muži ženy Počet obyvatel
Jihlavský 102,50 258 083 264 533 522 616
Budějovický 103,90 307 288 319 282 626 570
Ústecký 104,14 404 550 421 315 825 870
Pardubický 104,37 249 374 260 261 509 635
Plzeňský 104,39 270 697 282 572 553 269
Karlovarský 104,39 149 182 155 737 304 910
Ostravský 104,54 628 688 657 248 1 285 936
Středočeský 104,94 539 661 566 303 1 105 964
Zlínský 105,26 292 040 307 391 599 431
Liberecký 105,55 208 676 220 261 428 937
Olomoucký 105,65 313 121 330 825 643 946
Královéhradecký 105,78 268 665 284 187 552 852
Brněnský 106,54 551 343 587 382 1 138 725
Hl. město Praha 116,87 567 362 663 093 1 200 455
Průměr 106,22 357 766 380 027 735 651


Věková skladba obyvatel:
0-14 let
15-59 let
nad 60 let








Porodnost a úmrtnost (k 1.1.2000)
živě narození zemřelí přiroz. přírůstek
Ústecký kraj 4 157 4 454 -297
Pohyb obyvatelstva (k 1.1.2000)
sňatky rozvody přistěhovalí vystěhovalí
Ústecký kraj 1 925 1 323 2 423 2 158
Ukazatel Měrná jednotka Údaj
Střední délka života mužů věk 66,91
Střední délka života žen věk 74,30
Kojenecká úmrtnost promile 8,96


Zaměstnanost
Okres Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n/L Krajcelkem
Zemědělství 2,31 3,36 9,87 11,86 1,15 0,66 1,08 3,63
Průmysl 45,46 44,37 39,97 35,66 49,03 44,49 29,65 41,20
Stavebnictví 4,95 10,28 7,71 7,47 8,48 11,15 10,84 8,78
Obchod 5,65 4,92 4,51 5,46 5,45 5,23 6,32 5,40
Pohostinství,ubytování 1,21 1,36 0,92 0,32 1,23 1,20 2,03 1,25
Doprava,spoje 12,81 6,13 8,89 11,10 9,76 6,79 15,74 10,30
Peněžnictví 1,44 1,80 1,69 1,70 1,00 2,00 2,89 1,79
Nemovitosti 3,12 5,04 2,58 2,14 5,02 4,75 5,63 4,22
Veřejná správa 5,90 4,96 6,60 7,13 3,99 4,75 5,90 5,46
Školství 8,85 8,18 8,14 8,72 6,26 7,94 8,08 7,93
Zdravotnictví 6,43 6,31 7,86 6,22 3,11 7,79 7,89 6,75
Ostatní veřejnésociální služby 2,87 3,27 4,25 2,22 1,11 3,25 3,97 3,28
Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100
Z přehledu struktury zaměstnanosti vyplývá :
· v zemědělství jasně dominuje Litoměřicko a Lounsko, což je dáno především výměrou, přírodním stanovištěm a kvalitou zemědělského půdního fondu
· u průmyslu se jasně ukazuje postavení pánevních okresů, dané vysokou koncentrací těžebních, energetických a zpracovatelských závodů
· poměrně stejnoměrně je rozložení stavebních organizací po celém kraji
· význam labského dopravního koridoru a celorepublikově významných dopravních uzlů Ústí nad Labem - Děčín má zřejmě rozhodující vliv na vysokou zaměstnanost v dopravě v okresech Ústí nad Labem a Děčín
· v oblasti služeb je situace poměrně vyrovnaná, překvapující je nízká zaměstnanost v okrese Most v obchodu, veřejné správě a peněžnictví a naopak nadprůměrná zaměstnanost ve veřejné správě v okrese Louny

Průměrné výdělky
Průměrné mzdy v Ústeckém kraji jsou na stejné úrovni jako republikové. V roce 1998 došlo ke zpomalení růstu průměrných mezd v kraji, ale na rozdíl od ČR nedošlo k jejich poklesu. Vysoké průměrné mzdy v pánevních okresech jsou způsobeny hlavně vysokými mzdami ve velkých průmyslových podnicích a v peněžnictví. Vysoká úroveň mezd vytváří “očekávání vysokých mezd” na celém pracovním trhu, a to jak u kvalifikovaných tak u nekvalifikovaných zaměstnanců. To zhoršuje možnosti malých podniků při najímání pracovních sil za relativně nízkou mzdu. Jejich výrobní náklady se při stejné produktivitě zvýší a v důsledku se zhoršuje konkurenceschopnost celého sektoru MSP. Na místním trhu práce se začínají výrazně profilovat dvě části – primární a sekundární trh práce. Primární trh zastupuje odvětví jako je stavebnictví, výrobní služby, finanční služby a veřejná správa, kde jsou významně vyšší mzdy a relativně dobré vyhlídky do budoucnosti. Na sekundárním trhu jsou nižší mzdy a “horší kvalita” pracovních míst (menší stabilita, nižší nároky na kvalifikaci ap.). Sekundární trh je representován odvětvími jako zemědělství, pohostinství a ubytování, obchod, spotřebitelské a veřejné služby. Jedná se o odvětví, kde dominují hlavně menší podniky.
3.1.1.
Národnostní složení je úzce ovlivněno odsunem Sudeckých němců a následným dosídlením slovenskou populací. Národnostní složení – Češi - 94 % Slováci – 7,5 % Němci - 2,5 % Romové – 0,5 %
Většina obyvatel Ústeckého kraje je bez vyznání – 82,5 % Římskokatolická církev – 15 % Československá husitská církev – 1,5 % Českobratrská evangelická církev – 1,0 %




3.1.2.
kraj okres počet obyvatel průměrná hustota *
Ústecký kraj 826 852 obyvatel 154,98
Chomutov 125 460 obyvatel 134,18
Most 119 473 obyvatel 255,83
Teplice 129 335 obyvatel 275,76
Ústí nad Labem 118 614 obyvatel 293,59
Děčín 133 800 obyvatel 147,19
Louny 85 955 obyvatel 76,88
Litoměřice 114 215 obyvatel 110,67
* údaje uvedeny v obyv./km2
3.1.3.
krajské město okresní město počet obyvatel
Ústí nad Labem Ústí nad Labem 96 500
Chomutov 51 600
Most 70 300
Teplice 52 900
Děčín 53 100
Louny 20 100
Litoměřice 25 700
3.1.4.
název města 10 až 30 tis.obyvatel 30 až 50 tis. obyvatel 50 až 100 obyvatel nad 100 tis. obyvatel
Most X
Chomutov X
Teplice X
Kadaň X
Klášterec nad Ohří X
Žatec X
Louny X
Litoměřice X
Jirkov X
Bílina X
Litvínov X
Ústí nad Labem X
Děčín X
Rumburk X
Varnsdorf X





3.2.

V Ústeckém kraji se těžily nerostné suroviny už od středověku a to především měď a cínovec. Dnešní zásoby nerostných surovin jsou již vyčerpány, až na jednu – hnědé uhlí ( zde se vytěží 80 % republikové produkce hnědého uhlí tj. 43,04 t – 4 místo v Evropě, 8. místo na světě), v posledních letech se těžba hnědého uhlí snižuje, protože se uhlí těží stále z větších hloubek a je čím dál tím více nekvalitní..

3.3.
Specifickým rysem hospodářské historie kraje je jeho raná industrializace od konce 18. století. Důvodem byla řemeslnická vyspělost, těžba rud v Krušnohoří a později uhlí v podhůří, vysoká úroveň textilní, sklářské a keramické manufakturní výroby a intenzivní zemědělská výroba. Rozhodující průmyslová základna vznikala od 2. třetiny 19. století až do I. světové války. Významně k tomu přispěla těžba uhlí na celé ploše hnědouhelné pánve a rozvoj železniční, říční a silniční dopravy mezi průmyslovými centry i odbytišti. Do roku 1918 byl kraj nejprůmyslovějším a nejlidnatějším v Rakousko-uherské monarchii.
Mimořádně významné bylo lázeňství na Teplicku. V zemědělských oblastech převládalo potravinářství, spotřební průmysl, výroba stavebních hmot a drobnější kovovýroba. Od počátku 30. let do II. světové války se průmysl modernizoval a více koncentroval a kraj si posilnil pozici průmyslové základny ČSR. Velká část výroby byla orientována na zahraniční trhy. Od roku 1939 došlo k direktivní politické i hospodářské orientaci na Německou říši a během války k restrukturalizaci ekonomiky pro válečné účely. Z území odešlo asi 100 tisíc českých obyvatel do vnitrozemí.
K dalšímu zlomu došlo po II. světové válce po novém uspořádání Evropy. Největší bezprostřední vliv měl odsun více než 510 tis. německých obyvatel z kraje a příchod více než 310 tis. obyvatel z celé ČSR, zejména dělnických a zemědělských profesí s většinou námezdním vztahem ke své práci. Z politického a hospodářského hlediska docházelo k jednostranné orientaci na Sovětský svaz. Charakteristikou se stalo intenzivní a důsledné zestátnění průmyslu a služeb, úplné potlačení soukromého podnikání, zrušení nebo přesun řady výrob do jiných krajů, změna orientace na těžký průmysl, kolektivizace zemědělství, oslabení úlohy inteligence a důsledné centrální plánování. Upřednostňováním politických cílů před ekonomickými v podnicích došlo k postupnému technickému zaostávání, snížení kvality výroby a úpadku osobní iniciativy a kreativity zaměstnanců. Koncem 80. let pracovalo v primárním sektoru necelých 10 %, v sekundárním asi 60 % a v terciéru přes 30%.

Vývoj hospodářství byl v kraji po více než 40 let ovlivněn :
· rozvojem těžby hnědého uhlí povrchovým způsobem
· vytvořením energetické a chemické základny pro celou ČSR v kraji a tím jeho vystavení vážným ekologickým zátěžím
· zánikem více než 140 obcí následkem povrchového dolování hnědého uhlí, vytvořením umělých vodních nádrží a vylidněním horských obcí
· postupnou degradací horských oblastí, zejména původně hustě osídlených Krušných a Lužických hor
· imigrací obyvatelstva s nižším vzděláním
· kolektivizací zemědělství a odlivem venkovského obyvatelstva, zánikem funkce údržby a tvorby krajiny
· zanedbáním technické infrastruktury obcí, výstavbou unifikovaných sídlišť ve všech větších městech, zánikem vlastnických vztahů k nemovitostem a pocitu spoluzodpovědnosti
· uzavřením hranic se sousedním Saskem (do roku 1963), částečným zánikem příslušné dopravní infrastruktury a postupným vytvářením jazykové bariéry
· degradací lázeňství a cestovního ruchu
Východisko pro rozvojovou strategii – vývoj po roce 1990
Hospodářská a sociální transformace probíhala bez regionální politiky vlády a bez systematického působení rozhodujících subjektů v kraji. Po zrušení Krajského národního výboru v Ústí nad Labem neexistovala instituce, která by prosazovala koncepční řízení rozvoje území jako celku. Ekologickými programy a zahraničními dotacemi se podařilo podstatně zredukovat znečišťování ovzduší a vod. Neřešeným specifickým fenoménem zůstávají staré ekologické zátěže způsobené zejména důlní činností. Restrukturalizace velkopodniků postupovala pomalu a vytváření nových malých a středních podniků, jako motorů hospodářského rozvoje, zůstal za očekáváním. Po privatizaci zemědělských podniků došlo k silné redukci zemědělské výroby. Silně stagnuje stavební činnost. Dochází k rychlému nárůstu nezaměstnanosti. Všech 7 okresů kraje je zařazeno vládou mezi strukturálně postižené oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.
Dynamika vývoje kraje je jedna z nejnižších v ČR. Mezi nejzávažnější důvody patří neexistující účinná regionální rozvojová politika státu, nejednotný postup rozhodujících institucí v kraji, nedostatek investic do hospodářství a absence přirozeného vztahu velké části obyvatelstva ke kraji, způsobená přistěhováním za prací a pasivním životním stylem, který se vyvinul v minulém období.
I přes značnou redukci, zůstal průmysl významným zdrojem příjmů. Nyní pracuje v průmyslu a stavebnictví 44,5% (pokles o více než 15%),v zemědělství a lesnictví 4,75 % (pokles o více než 5% ve srovnání s rokem 1989) a ve službách 50,75% (zvýšení o více než 20 %). V HDP na jednoho obyvatele je Ústecký kraj na čtvrtém místě v ČR. Daňová výtěžnost kraje je mírně pod celostátním průměrem.
V kraji je celkem registrováno přes 108 tisíc. ekonomických subjektů - 106 na 1000 obyvatel, což je daleko pod celostátním průměrem.

Hospodářství
Ukazatel Měrná jednotka Údaj
Tvorba HDP v kraji miliardy Kč 100, 047
Daňová výtěžnost tisíc Kč 12 510
HDP na 1 obyvatel kraje tisíc Kč 121,258
Poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva k celkovému počtu % 49,41
Počet registrovaných (fungujících) podnikatelských subjektů počet 27 985
Celkový počet podniků se zahraniční účastí počet 2921
Počet podniků se zahraničním účastí s více než 6 pracovníky počet 141
Poměr zaměstnanci / podnikatelé / nepracující k celkovému počtu obyvatel kraje v produktivním věku zaměstnanci podnikatelé nepracující


3.3.1.


Nejvýznamnější průmyslové podniky Ústeckého kraje.
název firmy sídlo struktura výrobků
Chemopetrol Litvínov petrochemické produkty
Setuza Ústí nad Labem výrobky tukového průmyslu
Mostecká uhelná společnost Most hnědé uhlí, hnědouhelné brikety
Válcovny plechu Chomutov roury
ČEZ Praha elektrická energie
Desta Děčín vysokozdvižné vozíky


3.4.

Rostlinná výroba v Ústeckém kraji má význam jen v úrodných nížinách Poohří a Polabí. Hlavní základnou živočišné výroby Ústeckého kraje jsou Krušné hory (podrobnosti viz bod 3.4.1.).

3.4.1.

Zdejší živočišná výroba je zaměřena především na chov hovězího dobytka a ovcí na svazích Krušných hor. Nezanedbatelný je také chov drůbeže a to především na vejce.

Rostlinná výroba je především soustředěna na pěstování teplomilných rostlin ( našeho podnebného pásu ) jako jsou především řepka cukrovka, pšenice, ječmen, zelenina, ovoce a zejména pro tuto oblast typickou plodinu – chmel. Žatecké oblast produkuje 7,2 – 9 tun chmele ročně tj. 90 % republikové produkce chmele.

3.5.

V Ústeckém kraji má přeprava velký význam vzhledem k intenzitě průmyslové výroby. Nejdůležitější pro přepravu nákladů je železniční a vodní doprava , pro přepravu osob silniční doprava.
Stručná charakteristika stavu a potřeb :
· současný stav nadřazené silniční a dálniční sítě není optimální v souvislosti s tranzitní dopravou přes ČR a vnitrokrajskou dopravou, její dobudování do podoby, která by korespondovala se stavem dopravní sítě v zemích EU
· řešení obchvatů řady sídel ve vztahu k vysokým dopravním intenzitám, eliminace vážných dopravních závad v obcích, zkvalitnění přístupů k hraničním přechodům
· železniční doprava je v současné době v útlumu, některé tratě jsou ohroženy i existenčně, v realizaci je vysokorychlostní trať Praha – Drážďany
· plné využití labské vodní cesty je podmíněno vybudováním potřebných vodních stupňů
· letecká doprava má a bude mít v kraji vždy pouze marginální význam
· veřejná doprava ve větších městech odpovídá většinou jejich potřebám
· chybí zařízení a síť služeb doplňující dopravní infrastrukturu (dopravně zbožová centra, sklady, technický servis apod.).
3.5.1.
V Ústeckém kraji je naprosto nevyhovující stav dálnic . Pouhých 43 km rychlostní silnice nevyhovuje potřebám regionu a jeho podnikatelským aktivitám. Tento stav je rovněž zarážející ve vztahu k EU, která požaduje dokončení rychlostního spojení ve směru z Prahy do |Drážďan a tím urychlení přepravy zboží mezi členskými státy EU. Tato kapitola je v rozporu s požadavky ekologických aktivistů a organizací, které výstavbu dopravní tepny zpomalují a žádají revokaci územního plánu dálnice, která vede přes CHKO České středohoří. Tento problém je nyní řešen na vládní úrovni mezi ministerstvem dopravy a spojů a ministerstvem životního prostředí.
3.5.2.
Železniční doprava je v regionu zastoupena hlavní tratí vedoucí z německých Drážďan přes železniční uzel v Děčíně do Ústí nad Labem a dále do středních Čech s přímým spojením s Prahou. Trať vede po obou březích řeky Labe. Je velmi vytížená. V poslední době se daří částečně přesouvat v tomto úseku i kamionovou přepravu na speciální podvozky českých drah a přepravovat kamiony po železnici. Dále slouží toto železniční spojení k přepravě zboží, surovin a osob. Dále je v kraji i mnoho podružných tratí s lokálním významem doprava meziměstská a příměstská. Za zmínku stojí tramvajové dálkové spojení mezi městy Litvínov a Most. Železniční doprava je v severočeském kraji velmi rozvinutá a v rámci celorepublikového průměru nadprůměrně využívaná a efektivní.
4.

Zdravotnická zařízení
Siť zdravotnických zařízení tvoří nemocnice, odborné léčebné ústavy, lázně, sanatoria, ozdravovny, polikliniky, zdravotní střediska, specializované organizace a laboratoře, kojenecké ústavy, dětská centra a stacionáře, jesle, lékárenská zařízení, hygienická služba a další zařízení. Okresní nemocnice poskytují komplexní péči s výjimkou vysoce specializovaných výkonů. Jejich lůžková kapacita je hodnocena jako dostatečná. Lázně v okresech Teplice a Litoměřice nabízejí široké spektrum léčebných procedur při onemocnění pohybového ústrojí, dále chorob cévních, nervových a duševních, včetně léčení pooperačních a poúrazových stavů i nemocí z povolání. Domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou jsou soustřeďovány do větších měst a obcí a jsou součásti jejich vybavení. Výrazné zastoupení mají ústavy pro postižené dospělé osoby i mládež a to často v horských, tedy méně dostupných oblastech. Celkově je v kraji 97 zařízení (téměř 9 % z celkového počtu v ČR) s více než 7900 lůžky (nejvíce je jich v okr. Most-23%, nejméně v okr. Louny). Vzhledem k tomu, že se očekává v příštích letech nárůst obyvatelstva důchodového věku, lze také očekávat zvýšené nároky na podobná zařízení i na jejich množství.
Kultura
Metodicky a finančně se podílí na provozování a rozvoji kulturních zařízení veřejný, nevládní i soukromý sektor. V posledních letech byl počet kulturních zařízení značně redukován a v současné době se ustálil a vcelku pokrývá potřeby regionu. Kulturní a historické památky a zajímavosti kraje nejsou vždy profesionálně a cíleně využívány pro jeho propagaci. Rozsáhlou těžbou v podkrušnohorské oblasti a necitlivým přístupem k památkám přišel kraj o řadu unikátů. V kraji je téměř 300 kostelů, více než 100 zámků, desítky hradů, klášterů a tvrzí. V kraji působí 10 kvalitních divadel, desítky muzeí a galerií, z nichž je část v soukromém vlast-nictví. Nadregionální význam má Severočeská filharmonie v Teplicích, teplická konservatoř a Ústav archeologie a památkové péče se sídlem v Mostě, který působí v Ústeckém, Libereckém a Karlovarském kraji.
Sport
Je významnou součástí života kraje. Sportovní kluby jsou z minulosti rovnoměrně rozloženy. Při velkých podnicích byla vybudována řada kvalitních sportovních zařízení. Nadregionální význam mají prvoligová sportoviště a např. autodrom a hipodrom v Mostě, veslařský areál v Račicích, letiště v Roudnici, Mostě a na Rané (s paraglidingem), lyžařské areály na Klínovci, Bouřňá-ku, Telnici a Jiřetíně pod Jedlovou, horolezecké terény v Labských pískovcích, vodní nádrže v Nechranicích, Oldřichově atd. Sportovní oddíly v menších městech a na vesnicích většinou stagnují.
4.1.
V Ústeckém kraji se nachází jedna universita a to universita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, které se dělí na následující fakulty – Pedagogické fakulta, Fakulta Sociálně ekonomická, Fakulty životního prostředí, Institut výtvarné výchovy a Ústav techniky a zařízení výroby.
5.
Cestovní ruch se v Ústeckém kraji soustřeďuje především na lázeňství, kulturu, přírodu, horskou turistiku, památky a městské památkové rezervace.
5.1.
V Ústeckém kraji UNESCO žádné památky neeviduje.
Městské památkové rezervace v Ústeckém kraji
město s městskou památkovou rezervací okres
Kadaň Chomutov
Litoměřice Litoměřice
Terezín Litoměřice
Úštěk Litoměřice
Žatec Louny


Cestovní ruch v Ústeckém kraji
lokalita Stručná charakteristika
výše uvedené m.p.r. zachovalé historické jádro města
Říp Památné místo českého národa ( viz. A.J. Staré pověsti české ) Na vrcholu stojí románská rotunda svatého Jiří z 11. stol., přestavěna a v roce 1126 rozšířena o věž.
České Švýcarsko + Labské pískovce Zachovalé příroda + přírodní útvar evropského významu – Pravčická brána Výška 16 m, šířka 27 m; vlastní „most“ je široký 7 – 8 m, mocný 3 m.
Malá Pevnost Terezín Židovský internační tábor + vězení pražského gestapa + Národní hřbitov.
Krušnohorská horská střediska (Klínovec, Boží Dar) Vhodné pro zimní sporty a pro horskou turistiku.
hora Říp




Pravčická brána


Dva výše uvedené objekty – Říp a Pravčická brána jsou nejznámějšími dominantani cestovního ruchu v ústeckém kraji. Obě památky na sebe poutají pozornost českých i zahraničních turistů. Navíc hora Říp je pro český národ synonymem sounáležitosti , češství, národní hrdosti a sebevědomí. Právě toto nám v současné době globalizace dost chybí, a proto je nutné si takové symboly neustále připomínat a osvojit si základní prameny české historie.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1847