„Přítel mé druhé já“ Zenon Co je to přátelství? Jak se pozná přítel? Je kamarád totéž jako přítel? Tyto, ale nejen tyto otázky jsem si kladl po předčtení citátu „Přítel je mé druhé já“. Co je to přátelství? Přátelství je něco mezi lidmi, kteří k sobě mají po nějaké stránce blízko. Mohou se přitahovat nejen fyzicky, ale také myšlenkami, stejnými názory, stejným chováním, nakonec mohou mít hodně společného. Leckdy mohou mít společného mnohem více, než si mohou myslet! V přátelství se stává i to, že stačí, aby si jeden na něco pomyslel, ale ten druhý už ví, co mu chce přítel říci, aniž by vyslovil svou myšlenku. Přátelství je vyšší forma kamarádství, pokud nebudu brát zamilovaný pár, kde přátelství přerůstá v lásku. Pokusím se zaměřit na přátelství jiného formátu, než je právě zamilovaný pár. Někdy se může stát i to, že přítel je důležitější, než vlastní sourozenec a dokonce může zastávat i důležitější místo v životě, tedy může se stát mým druhým já. Alespoň podle mého mínění. Přátele jsou pro každého člověka velice důležití. Důležité je to proto, že na svého přítele se můžeme obrátit v jakékoliv otázce, s problémem, ale i s prosbou o pomoc. Ten správný přítel se nikdy neotočí zády, ba naopak bude se snažit pomoci. Přítel se pro přítele dokáže obětovat a to je to nejcennější, to je podstata přátelství. Ten, kdo takového člověka má, bude mít poloviční problémy, protože ho jeho přítel nenechá padnout. Pomůže, jak nejlépe bude umět. Ten, kdo v životě nepoznal přátelství, je v životě ochuzen o něco velkého, protože nepoznal to své druhé já. Jak se ale pozná přítel? Přítel se pozná podle toho, co je ochoten udělat pro toho druhého. Je možné říci, že přítele nedělá přítelem to, co řekne, ale to co je ochoten udělal a udělá. Je možné naslibovat velké věci, ale sliby jsou sliby a činy jsou činy. Ten správný přítel bude naslouchat, bude pomáhat a vždy se bude snažit pomoci a najít to nejlepší řešení. Bude si totiž vědom toho, že zasloužit si titul „Ty jsi můj přítel“ není jen tak a že je to zavazující. Protože vybudovat si přátelský cit k někomu je velice složité a těžké. Pustit si k tělu někoho, je velice riskantní a proto se každý snaží vybrat jen to nejlepší. Na rozdíl od rodinných příslušníků si své přátele vybíráme, takže je jen na nás, jaké přátele budeme mít. Přátelé se musí objevovat, přátelství se musí budovat. Někteří lidé, ale nemají čas, aby něco poznávali, kupují věci úplně hotové, ale přátelé nejsou na prodej, a proto nemají přátele. Chceš-li přítele, musíš ho objevit. Ten, kdo chce mít ve své blízkosti dobrého přítele, musí dobře hledat a objevovat. Špatný přítel dokáže napáchat velké škody. Ale je na každém z nás, kolik času budeme obětovat na hledání dobrých přátel, zde bude platit, čím více času, tím lépe. Je kamarád totéž jako přítel? Ne, kamarád je něco jiného něž přítel. Kamarádů máme za život více než dost, ale těch opravdových přátel za život moc nepoznáme. S kamarády se setkáváme od prvního momentu, kdy se setkáme s kolektivem lidí, takže někdy ve školce, ale jak už jsem uvedl, přítele musíš objevit! Přátelství na rozdíl od kamarádství může trvat i několik desítek let. Kamarádství může ztroskotat na maličkostech, ale to pravé přátelství, přečká veškeré bouře, které se mohou objevit, ale obě strany musí chtít přečkat tyto bouře. Příteli dokážeme odpustit to, co nikomu jinému asi ne. Kamarádství je založeno na něčem jiném než přátelství. Kamarád k vám nemusí mít vztah jako váš přítel! S kamarádem se hlavně nedají řešit veškeré problémy jako s přítelem. Vztah, který máme s kamarády, není tak široce otevřen jako vztah s přítelem. Před kamarádem můžeme a také máme jisté tajnosti, ale vůči příteli nemusíme mít tyto tajnosti, protože je nám jasné, že on nepoužije naši slabost vůči nám. A pokud ano, tak je v přátelství něco špatného. A jak se ponaučíme z této situace, bude pouze na nás. Pokud skončí velké přátelství, může to být těžký okamžik v životě všech osob, pro které přátelství končí. Myslím si, že neexistuje přátelství, které by prošlo naším osudem a navěky ho neovlivnilo. To pravé přátelství ovlivňuje naše osudy ať chceme nebo ne. Na své přátele se snažíme nezapomenout, ba naopak. Kamarádi přicházejí a odcházejí, ale to naše přátelské druhé já zůstane navěky s námi. Ten kdo nemá přátele, nemá vzpomínky, ten kdo nemá vzpomínky, prožívá jen polovičatý život, protože ve stáří nám zůstanou jen ti přátelé a vzpomínky.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1405