Izraelské tajné služby
Izraelské tajné služby
Od prvních dnů židovského osidlování Palestiny, používali sionisté ve vyhrocujících se konfliktech s Araby tajných agentů. Původně amatérské a nezkušené tajné služby se od těch dob vyvinuli v životně důležité složky státu Izrael.
Aman – vojenská zpravodajská služba
ŠIN BET – kontrarozvědka
MOSSAD – útvar pro špionážní a speciální operace v cizině
Počátky zpravodajské služby spadají do roku 1936. V tomto období se území Palestiny nacházelo pod britskou správou a začalo docházet k židovsko-arabským nepokojům. Od tohoto roku docházelo k přílivu židovského obyvatelstva převážně z Evropy do Palestiny. V tomto období proti sobě stály dva nesmiřitelné tábory 400 tis. Židů a 1 mil. Arabů. Základním úkolem tajných služeb od jejich vzniku bylo získávání informací o arabském obyvatelstvu. K tomu bylo využíváno,tzv. „Arabských agentů“ získávaných z řad obyvatel, kteří prodávali židům půdu, a očekávali od nich podporu vůči vlastnímu národu. Pro činnost zpravodajské služby byla Palestina rozdělena na čtvercová území a v každém takovém území byl jmenován agent-sběrač, který podával hlášení o místních arabských záležitostech. V letech 1940 – 1941 byla většina zpravodajské činnosti zaměřena na Židy kolaborující s Brity.
Podstatou veškeré výzvědné činnosti proti arabskému povstalci byla a stále je znalost jeho mentality a pravděpodobných reakcí v rozmanitých situacích. Židé chtěli být informováni o tom, jak se shromažďuje, útočí, brání, maskuje a uniká; dovede-li odolávat úplatkům; na kolik je upřímný; jestli má sklon vyhledávat spory nebo opustit druha v nouzi, do jaké míry je připraven zradit velitele. Co jej vyvede z míry a jak ho lze nejúčinněji zasáhnout? Kdy působí fyzické napadení a za jakých okolností je účinnější útok na jeho majetek?
Veškeré informace a zkušenosti z tohoto období sehráli důležitou roli po vyhlášení samostatného státu Izrael v roce 1948.
Po vzniku Izraele se zvýšila důležitost zpravodajských služeb směrem k Arabům, protože bylo nutno hledat v okolních Arabských státech spojence, kteří by pomohli k udržení mladého židovského státu. V samém počátku bylo jasné, že zpravodajský aparát nového státu musí být reformován a že vojenské záležitosti musí být zřetelně odděleny od politických. Na základě toho byla přebudována struktura tajných služeb. V tomto období dochází k posílení činnosti agentů v okolních státech, převážně v Egyptě. V letech 1948 - 51 dochází k rozvoji špionážní činnosti směrem do dalších zemí světa. Rodí se Izraelská výzvědná služba Mossad, která buduje svou sekci v Římě, Holandsku, severní Africe, Belgii, Československu a Německu. Byly získávány informace o arabských nákupech zbraní, o aktivitě Arabů v zahraničí obecně, o hospodářských vztazích mezi arabskými státy a Evropou, o politice Francie, Itálie, Belgie a Británie vůči Střednímu východu. Izraelští agenti měli oficiální napojení na italskou a francouzskou zpravodajskou službu a dostávali od nich informace. Myšlenka „Nepřítel mého nepřítele je mi přítelem“ složila po léta jako idea izraelských vztahů k libanonským křesťanům, Kurdům v Iráku, křesťanům v Sudán a nearabskému Iránu. Vytvářet svazky s těmito národy, skupinami a zeměmi „nepřátelskými k nepříteli“ bylo později úkolem především Mossadu.
Izrael se v počátcích budování nového státu zaměřil na zvýšení počtu židovských obyvatel a proto jedním z důležitých úkolů tajných služeb bylo zajistit přesun Židů – přistěhovalců.
V prvních letech své existence Izrael nestavěl hon na nacisty do popředí svých zájmů. Na konci války, vypátrali v tajnosti několik stovek esesmanů, gestapáků a nacistických pohlavárů a bez odkladu je popravily. Na sklonku roku 1957 obdržely tajné služby informaci o místě pobytu Adolfa Eichmanna, bývalého důstojníka SS, který symbolizoval chladnokrevnou byrokratickou hrůzu Hitlerova „konečného řešení“. Operace byla zahájena dva roky po obdržení první zprávy o Eichmannovi, žijícím pod přijatým jménem v Buenos Aires. Eichmann byl unesen 11. května 1960 špičkovými agenty Mossadu a po devět dní zadržován v jednom ze sedmi konspiračních domů pronajatých v Buenos Aires. Po té byl letecky dopraven do Izraele, kde byl civilním soudem odsouzen k trestu smrti. Eichmann byl oběšen 31. května 1962. Dalšího proslulého nacistu, Josefa Mengeleho – doktora, který prováděl hrůzné genetické experimenty na židovských vězních v Osvětimi, nebylo už tak snadné nalézt. Izraelci o něm věděli mnohem méně a pokusy zjistit během konečné fáze únosu Eichmanna, kde se zdržuje, selhaly. Po několika neúspěšných výpravách do Paraguaye, se konečně podařilo zachytit Mengeleho stopu. Klíčovou informaci dodal informátor a bývalý důstojník SS Willem Sassen, který pracoval pro Izrael za měsíční rentu 5000 dolarů. Mengele byl nalezen na farmě u Sao Paola, tajná služba byla připravena naplánovat únos, ale vláda ztratila o tento případ zájem, kvůli mnoha jiným důležitějším úkolům. A tak Mengele pokojně zemřel v Brazílii v roce 1985.
Činnost tajných služeb byla důležitá pro rozhodování izraeských vzdušných sil ve válce v roce 1967. Velmi významné informace o parametrech bojových letounů arabského světa poskytl únos iráckého Migu. Byly to informace o kapacitě nádrží, maximální výšce, doletu, rychlosti, době potřebné k opětovnému startu po návratu z akce a palebné síle. Izrael se snažil již dříve ukořistit Mig-21, který sověti začali poprvé sériově vyrábět v roce 1959 a byl nasazen do předních linií v Egyptě, Sýrii a Iráku. Vyšel až třetí pokus, kdy se v roce 1964 naskytla příležitost získat pilota iráckých vzdušných sil, katolíka. Mossad pro získávání agentů často používal obvyklou metodu, že původní naverbování bylo akcí pod „cizí vlajkou“. Agent mnohdy nevěděl, že pracuje pro Izrael. Poté co irácký pilot přislíbil spolupráci byl do Bagdádu vyslán tým agentů Mossadu, jenž měl na pilota dozírat a připravovat odjezd jeho rodiny. V polovině roku 1966, byl pilot konečně přeložen na leteckou základnu blíže k Izraelským hranicím nedaleko Bagdádu. Bezprosředně na to začal Mossad, vyvážet jeho rodinu ze země : Jeden člen odletěl do Evropy na „léčení“ a jiný zase odjel jako turista do zahraničí. Poté pilot byl pozván do Izraele, aby se podíval na letiště, kde měl přistát. Akce byla zorganizovaná agentkou Mossadu, která doprovodila pilota do Paříže a poté s falešnými doklady do Izraele. Začátkem srpna 1966 ohlásil pilot,že mu bude brzy povolen dlouhý let se zásobou paliva na 900km. 16. srpna zachytil radar Jordánské vzdušné obrany tryskové letadlo letící obrovskou rychlostí přes severní Jordánsko. Mig přistál na letecké základně v severním Izraeli. O několik měsíců později byl Mig-21 za účelem testování zapůjčen USA. Po válce v roce 1967 si Izraelští generálové uvědomily jak nesmírně cenným přínosem pro plány generálního štábu únos letadla byl.
Od sedmdesátých let 20. století do dnes probíhá neustálý Židovsko-Palestinský konflikt v různých intenzitách. Tajné izraelské služby pracují v zemích celého světa a mezi oběma stranami dochází k vzájemné likvidaci agentů. Mnohdy se oběvuje též činnost agentů-dublerů jejichž podvratná úloha se velmi těžko odhaluje.
Zdroj : kniha MOSSAD Izraelské tajné války – Ian Black / Benny Morris
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát