Jirásek, Alois - Filozofská historie
Alois Jirásek:
FILOZOFSKÁ HISTORIE
Děj povídky se odehrává v letech 1847 - 1848 v Litomyšli, kde při litomyšlském gymnáziu bylo ještě dvouleté studium filozofické, pro ty, kdo chtěli studovat dál.
Hlavními postavami jsou čtyři studenti filozofie: Vavřena, Frybort, Zelenka a Špína. Nejpilnějším studentem je Zelenka, o kterém se v povídce příliš nemluví, a pokud ano, tak leží v knihách. Filozof Špína nebyl sice příliš hezký, ale měl dobráckou povahu. Nešťastně se zamiloval, což ovlivňuje celé jeho podivné chování. Nejvýraznějšími postavami jsou však Frybort a Vavřena. Frybort pochází z Moravy, je to dobrý student, stále veselý. Je zamilovaný do Márinky, dcery domácích a stále se jí dvoří. Márinka jeho city postupně opětuje. Právě do Márinky je nešťastně zamilovaný Špína, ale nikdo o tom neví. Vavřena je vzorem příkladného mladého muže. Studuje výborně a zodpovědně, je hezký a hodný, organizuje různé akce (např. majáles).
Všichni čtyři filozofové bylí u slečny Elis, starší dámy, která se nikdy nevdala, protože přišla o svého milého. Dbá o pověst svého bytu a na své studenty, které považuje téměř za syny, nedá dopustit.Vavřena chodí vyučovat malého Fricka do domu pana aktuára Roubínka, velice zpátečnického a konzervativního úředníka. Paní Roubínková je typická „dáma z vyšší společnosti", neumí pořádně česky ani německy a mluví střídavě oběma řečmi. Stejná je i její dcera Lotty, které se Vavřena líbí, a tak mu všemožně nadbíhá. Vavřena se však sblízí s Lenkou. Lenka je neteří pana aktuára, u kterého žije po smrti svých rodičů a strýčka faráře. Je to vlastenka a velice ráda čte české knihy (zdědila je po strýčkovi), což pan aktuár a její teta neradi vidí. Právě díky tomu si ale rozumí s Vavřenou (je také vlastenec), půjčují si knihy, jsou mezi nimi vzájemné sympatie.
Na jaře 1847 zakázalo hradecké biskupství opět majáles, nejoblíbenější zábavu studentů a obyvatel Litomyšle. Studenti se bouří, nakonec však přes zákaz majáles uspořádají.Všichni z města jsou nadšení. Majáles se konají v blízkém háji, tančí se, zpívá a všichni se baví. Přijdou samozřejmě i Roubínkovi a Lotty, a dokonce dovolí jít i Lence, kterou jinak považují spíš za služku. Jde i slečna Elis a Márinka. Márinka stráví oslavu s Frybortem a slečna Elis se mezitím setká s Lenkou, protože její strýček farář byl právě oním milým slečny Elis. Později k nim přijde Vavřena, který je rád, že může být s Lenkou konečně chvilku o samotě. Hezky si povídají a uvědomují, že se do sebe zamilovali. Vidí je vška paní Rollerová a poví to paní Roubínkové. Tu to velmi rozzlobí, protože Vavřenu chtěla pro svou vlastní dceru, a tak mu dá výpověď, aby se nemohl vídat s Lenkou. Oslavy majáles ale mají i jiné následky. Studenti mají problémy, jsou vyslýcháni, hrozí jim přísné tresty. Přimluví se za ně profesor náboženství a dokonce hrabě Žorž, takže vše nakonec dobře dopadne.
Po Vavřenově výpovědi chodí Fricka vyučovat jiný student Brož, ale Lenka s Vavřenou si přes něj posílají psaníčka a knížky a jejich tajná láska roste. Lenka po majáles skoro nesmí z domu, jen v neděli do kostela a občas do parku. Tam se s Vavřenou tajně scházejí. Spřátelí se s Márinkou. Vyvíjí se i vztah Fryborta a Márinky. Už se tolik neskrývají, dávají si vzájemné city více najevo. Tím velmi trpí Špína, je čím dál zamlklejší. Přiblíží se zkoušky. Všichni je úspěšně složí s výjimkou Špíny, který se kvůli nešťastné lásce není schopen soustředit na učení a rozhodne se odejít do kláštera. Přichází prázdniny, studenti odjíždí domů, ve městě je jako po vymření. U slečny Elis je každou chvíli pošťák s dopisem pro Márinku nebo pro Lenku. Po prázdninách se páni filozofové opět vrací. Paní Roubínková Lenku přísně střeží, a tak mladým milencům nezbývá než si po Brožovi posílat vzkazy. Mine podzim a v převánoční době se odehrává další významná událost, filozofický ples. Smí na něj jít dokonce i Lenka, protože se o paní Roubínkové už říká, jak je na ni zlá a krutá. Vavřena z toho má velkou radost, stráví s Lenkou nádherný večerj, stejně jako Frybort s Márinkou. Rozmrzelá je jen Lottynka, protože se jí Vavřena už ani ze zdvořilosti nevšímá a všechnu pozornost věnuje Lence.
Do děje výrazně zasahuje jaro 1848, kdy padl Metternich a 15.3. je prohlášena konstituce. Všude propuká vlastenecký ruch, zakládají se studenstké legie jako součást národní obrany. Také v Litomyšli je legie vytvořena a jejími důstojníky se stanou Frybort a Vavřena. Márinka i Lenka jsou na ně právěm hrdé. Nastalou situaci těžce nese, pan aktuár, který nenávidí všechny změny, a když je povolán do zámecké legie hraběte Žorže, rozstoná se. 13. června ale do Litomyšle dorazí zprávy, že v Praze vypukla revoluce a není dostatek sil. Studentská legie odchází do Prahy na pomoc. Na barikádách se Frybort a Vavřena setkají se Špínou, který je již v řeholním rouchu. Špína je však v boji postřelen a umírá ve Vavřenově náručí. Mezitím po dlouhé nemoci umírá v Litomyšli i pan aktuár Roubínek.
Márinka i Lenka mají strach o Fryborta a Vavřenu, ti však po neúspěšné revoluci utečou z Prahy a jedné noci se Frybort vrací. Zastaví se v Litomyšli u slečny Elis a Márinky a pak odjíždí na rodnou Hanou. Vavřena utekl domů do hor, dá vědět Lence, že je živ a zdráv. Lenka se po smrti strýčka přestěhuje k slečně Elis. Po čase se Frybort vrací do Litomyšle, požádá Márinku o ruku, vezmou se a odjíždí spolu na Moravu. Lenka zatím dostává z Prahy dopisy od studenta medicíny Vavřeny. Po pěti letech je u slečny Elis opět veselo, neboť vystudovaný lékař Vavřena se žení a nebere si nikoho jiného než Lenku. Na svatbu jim přijedou Frybort s Márinkou a jejich synkem. Slečna Elis dostane jednoho dopis od Zelenky, ve kterém píše, že je v klášteře a daří se mu výborně. Tak se uzavírá historie filozofská.
OSNOVA:
- místo, doba děje
- kdo byli tzv. filozové, charakteristika čtyř hlavních studentů
- další postavy (slečna Elis, Márinka, Roubínkovi, Lenka), vztahy mezi nimi
- události kolem majálesu
- vývoj vztahů mezi hlavními postavami
- revoluce 1848
- další osudy hlavních hrdinů
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát