Jirásek, Alois - Temno
Alois Jirásek
Temno
Alois Jirásek klade svůj historický román do rozmezí šesti let : od roku 1723 do roku 1729. V těchto dobách prožíval český národ duchovní krizi. Mnoho sedláků a poddaných bylo pro své evangelické přesvědčení trestáno a mučeno. Jejich tzv. kacířské knihy byly páleny a jejich majitelé byli nuceni emigrovat za své rodné země. Nejnebezpečnějším jezovitou a pronásledovatelem kacířů byl v té době páter Koniáš, jenž je v románu též zmiňován. Na počátku díla autor ukazuje život poddaných na panském sídle Skalka ve východních Čechách. Zde je ve službě myslivec Machovec. Ten žije jen se svými dětmi Tomášem a Helenkou a je tajným evangelíkem. Jen správce Čermák tuší pravdu a jeho cílem je zničení celé rodiny. To se mu podaří ve chvíli, kdy krajem projíždí skupina knězů v čele s páterem Koniášem, který je znám svou krutostí a odhodláním. To on na radu Čermáka prohledá Machovcovo stavení a najde zakázané svazky. Machovec však stačí uprchnout a jeho děti jsou přivedeni do poddanství k rodině Březinově, která sídlí v Praze. Tam jsou rozděleni : Tomáš je ustanoven vinařem na panských vinicích a Helena začne sloužit staré paní Lerchové, která je příbuznou pana Březiny. Oba však doufají, že otec pro ně pošle a oni budou moci žíti v tolerantnější zemi. Zatím je Helena nucena navštěvovat katolické bohoslužby, poslouchat kázání pátera Mateřovského a uctívat světce Jana Nepomuckého. Tomáš má však větší svobodu a dokonce má možnost navštěvovat tajná evangelická shromáždění. Ve své službě poznává Helenka Jiříka, studenta a vnuka paní Lerchové. Přes rozdílné společenské postavení i náboženské vyznání, najdou v sobě oba zalíbení, které však musejí přísně zakrývat. Po několikaletém odloučení od otce, navštíví Tomáše „bratr“ ve víře pan Vostrý. Ten má za úkol Tomáše i Helenku obvést k jejich otci. V čas útěku se Helenka rozhodne zůstat. Její důvod je láska k Jiříkovi, která překonává všechny náboženské překážky. Po čase vyjeví své rodině Jiřík své city, které již dlouho pociťuje k obyčejné služce. Jeho otec je pobouřen, jen jeho mladá macecha ho lituje v jeho smutku z nerovné lásky. Helenka je okamžitě odvedena z jeho blízkosti a chystá se na návrat na Skalku. V tuto chvíli se objevuje její otec, kterým se nechává odvést a je zachráněna od nesvobody věčného předstírání, ale též odchází se srdcem bolavým a krvácejícím. Její láska jde zatím studovat teologický seminář dle přání své rodiny. Román se završuje velkolepou oslavou, jenž se konala v Praze roku 1729 na počest svatořečení Jana Nepomuckého, který byl uznán svatým samotným papežem.
Jazyk „Temna“ je prostý i při značné rozmanitosti výrazové. Jirásek střídá popis, vypravování a rozhovor. Používá i zastaralých slov, aby vzbudil dojem starobylosti a přiblížil se tak k líčené době ( např. trapulky, tacle, kontár, prsosina atd. ). Používá zvláštnosti ve slovosledu a často tvoří věty beze spony atd.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát