Báje
Báje: fantastické vypravování o nadpřirozených bytostech-bozích,démonech,hrdinech s nadlickými schopnostmi.Jsou to ruzné myty o věcech a lidech mnohdy i zvířatech. Báje jsou založeny na událostech které se mohli stát ale také nemuseli .V bájích mnohdy proti sobě stojí bohové a o něco bojují. Jsou To příběhy,do kterých lidé dávných dob a kultur vtělili své představy o vzniku světa a jeho povaze,životě bohu,o přírodních jevech a jejich příčinách,o člověku a jeho pozemském i posmrtném životě.Pro evropskou kulturu má základní význam
Mytologie(bájesloví)řecká (převzali ji i římané) a židovská(zachována v bibli,kterou převzalo
a rozšířilo křesťanství)
V knize je dvacet šest bájí a pověstí, které zrodila fantazie starých Řeků. E. Petiška je převyprávěl pro nás. Obsahem každé báje je nějaký skutek, který vykonal některý z bohů nebo čin, který se svou neopakovatelností zapsal do podvědomí tehdejšího obyvatelstva.
Podle prastaré báje sídlili bohové na vrcholu Olympu. Měli docela podobné vlastnosti jako lidé. Rádi hodovali, jedli, pili, měli děti, zlobili se i hádali, někdy spolu i zápasili... Nejvyšší a nejmocnější byl Zeus. Dalšími byli např. Hera, Poseidon, Afrodita, Hádes, Hefaistos a jiní.
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Eduard Petiška
(14.5.1924 - 6.6.1987) český básník, prozaik a překladatel. Narodil se v Praze, kde vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu. Od roku 1948 žil v Brandýse nad Labem. V poezii navázal na F. Halase (Podzimní deník). Postupně v jeho tvorbě zesílil rys civilní prostoty a intelektuálně kontrolované obraznosti (Na prázdná místa). Lyrizovaný ráz mají i prózy zabývající se generačně pojatými psychologickými a mravními konflikty (Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek). Autor knih pro děti (Birlibán) a vzpomínkové knihy: Srdce, ve kterém bydlím. Kulturní výchovný význam mají jeho úpravy českých a cizích pověstí a pohádek (Staré řecké báje a pověsti, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a místech). Trojská Válka
Kdysi v Tróji vládl král Priamos s královnou Hekabou, která měla jednoho dne strašlivý sen. Nechali si vyložit, co znamená, a zjistili, ze jestli chtějí zachránit spousty nevinných životu, ať pošlou syna do pustých hor. Parise našla medvědice a starala se o něj. Pote se ho ujal pastýř a Paris mu pomáhal past ovce. Jednou se Paridovi zjevili tri bohyně a mel rozsoudit, která z nich je ta nejkrásnější. Héra mu nabízela celou Asii, Athéna mu slibovala vítězství v každé válce a Afrodita zenu tak krásnou, jakou svět ještě neviděl. Chvíli váhal, ale nakonec se rozhodl pro Afroditu. Paris se vydal do Troje a přihlásil se na tamější závody, které vyhrál. Král si ho nechal zavolat do paláce a dojaty přijal svého ztraceného syna zpět. Paridovi ze zanedlouho zjevila Afrodita a vyprávěla o žene, manželce krále Meneláa Heleně, a tak se pro ni vydal, a protože se do ni zamiloval, unesl ji. Menelaos se proto s mnoha hrdiny na palubách lodi vydal pomstit Paridův čin. Po devět let oblehali Tróju a vítězství stále kolísalo mezi Řeky a Trójany. Desátého roku vypukl mezi Agamemnonem a Achilleem velký spor o válečnou kořist, kterou Achilleovi Agamemnon upřel, a tak velký nezranitelný hrdina odmítl bojovat. Trójane měli tedy převahu, a proto za Achillem přisel jeho pitel Patroklos, aby mu půjčil jeho zbroj. Patroslos je mrtev Hektorovou rukou a Achilles je rozhodnut, ze se pomsti. Zabil sice Hektora, ale brzy po té ho trefil Paris šípem do paty a hrdina po sedmnácti dnech zemřel. Odysseus, kterému připadla Achilleova zbroj, postavil s Reky dřevěného koně a poslali ho jako dar. Nikdo z Trojanu netušil, že se v něm ukrývá celé vojsko, a jakmile koně odtáhli za hradby a usnuli, pustili se Řekové do boje. A takto skončila Trojská Válka, která zrodila tolik zla.
Hlavní postava:
-Agamemnon
- mykénský král, vrchní velitel v trojské válce
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát