Křesťanství není náboženství
Křesťanství není náboženství
Už jste se někdy zamysleli nad faktem, že křesťanství se zcela vymyká všemu co náboženská obec, kdy viděla? Proč?
Nemusíš si zasloužit záchranu dobrými skutky…
Všechny světová křesťanství – judaismus, islám, hinduismus či buddhismus mají jedno společného – mluví o tom, že pokud se chcete dostat přes propast mezi vámi a Bohem musíte si to nejdříve „zasloužit“ zbožným životem, posty, odříkáním, tvrdým klášterním životem, poutěmi do svatých měst či opakováním monotóních modliteb. Ve středověku se do stejného stylu nechala polapit i katolická církev, nicméně víme o tom, že první křesťanské učení, tak jak je popsané v Bibli mluví o jiné věci:
Narozdíl od náboženství, kde se lidé neustále snaží dostat se k Bohu, se Bůh v křesťanství rozhodl lidem pomoci, resp. on jde za člověkem a nabízí se mu obnovení vztahu. Jak? Bible to vystihuje jasně:
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl život věčný. Evangelium Janovo 3 kapitola, verš 16, Nový Zákon
Bůh, který je svatý a oddělený od zlého do jeho přítomnosti nemůže žádná špatnost ani spáchaný zlý skutek (hřích), se rozhodl zachránit člověka. Ten není schopen si Boží odpuštění zasloužit ani odčinit, jakkoli bude na sebe tvrdý a bude žít nejdrsnější morálku, stále bude jen člověkem, který je nakažen slabostí dělat hovadiny (rozuměj hřešit). Bůh tedy posílá sám sebe a rozhoduje se dát vše, když přichází v Ježíši jako člověk, aby on jediný za nás prožil bezhříšný život a ten pak obětoval pro záchranu nás ostatních.
Křesťanství je odlišné, protože mluví o tom, že Bůh rozumí našim slabostem a je ochoten jít s námi do vztahu, i přesto že ví, že ho možná zradíme.
Křesťan si tedy nemůže „zasloužit nebe“, to pro něj vydobyl Ježíš, je to dárek od něj každému člověku osobně. Jako s každým darem ho můžeme buď přijmout, nebo odmítnout, ne koupit, ne odčinit, to pak není dar. Proto u křesťanů mluvíme, že jsou spasení ze své víry (či spíše důvěry) Ježíši Kristu, jejich skutky pramení z jejich víry, z radosti a vděčnosti tomu, který je zachránil, z touhy sloužit druhým, jako Ježíš sloužil nám.
Chodím na křesťanský shromáždění, ne proto abych šel do nebe, ale protože se tam můžu sejít s ostatními křesťany a s Ježíšem, osobně. Modlím se, protože Ježíš je můj kámoš a bez komunikace náš vztah jako každý půjde do háje. Čtu Bibli, protože v ní ke mně Bůh aktuálně a jasně mluví, dává mi odpovědi na různý otázky. V žádným případě to není něco pohodového na vykreslení image, tak jako se nám vydal Bůh (dal nám vše co mohl – zemřel za nás na kříži, udělal z nás své Syny), tak chce, abychom se vydali my jemu – jen tak vzniká věčná a silná láska – sebevydáním pro druhého.
Ne, účelem tohoto krátkého textu není vysvětlit to, proč je Bůh živý, proč je Bible živý Boží Slovo, či zda se dá historicky dokázat jestli byl Ježíš vzkříšený z mrtvých. Účelem je, milí čtenáři, aby si začal hledat. Hledat, zda by ti šílení křesťané nemohli mít pravdu, protože kdyby ano, tak by to stálo za to zjistit. Já jsem to zkusil a stojí to za to. God is alive!
Můžu ti však slíbit jednu věc, pokud budeš chtít poznat Boha bez ohledu na to, že by si musel změnit svůj život a své smýšlení, můžeš se s Bohem setkat:
Bůh říká ve Starém Zákoně v Žalmu 145, verši 18:
Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem kdo ho volají opravdově.
Pokud by si měl nějaký dotazy – tak mi napiš no problemo
Martin Vlasák - Liberec
Martin.jr@volny.cz
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát