Machiavelli, Niccoló - Vladař (IL PRINCIPE)
Niccoló Machiavelli-Vladař(IL PRINCIPE)
Niccoló Machiavelli,florentský rodák,otevřel dveře paláců vznešené italské vladařské společnosti na přelomu patnáctého a šestnáctého století,ozbrojen velmi dokonalým studiem římských dějin. Jeho politické názory jsou plodem typicky světského způsobu myšlení, oddělují politiku od teologie a vycházejí z renesančního pojetí člověka jako nositele svobodné vůle, jako samostatného tvůrce společenských poměrů.
Vlast mu byla vším a její vůle pro něho znamenala nejvyšší zákon(suprema lex).Jen nerad ji viděl nejednotnou a porobenou vládami hrabivých knížat.Vladař představuje jakýsi „návod“ k dosažení postavení vládce Itálie. Jako osobu k dosažení svobody Itálie, tedy za svého vládce, si Machiavelli vyvolil Lorenza Medicejského.Podle Machiavelliho byl právě on schopen vybudovat vlast odpovídající jeho představám, totiž ne už malou obec, ale jeden stát jednoho národa.V díle Vladař se nezaobírá jakýmisi imaginárními situacemi,ale stát bere jako organickou strukturu ovládanou vlastními zákony , jež ve své úspěšnosti nachází své vlastní ospravedlnění.Veškeré své teze podkládá skutečnými historickými událostmi.Uznává,že by se měl vladař podřídit jakési přirozené morálce a zbytečně se neuchylovat k podvodu a lsti.Jeli to však nutné pro blaho státu, má užít určitých nevyhnutelných metod,které by v kariéře soukromého rázu nemohly být vykonány.Vladař má takto činit cynicky a rozhodně,aby nedal nepřátelům šanci na vítězství.
Nyní bych se chtěl zaobírat jednotlivými kapitolami,což bude zajisté úkol nelehký,a proto budu vybírat jen myšlenky,které mně připadají pro toto dílo charakteristické a stěžejní.
V první kapitole se Machiavelli zabývá formami vlád a tím jak jich bylo nabyto.Vlády jsou buď republikové,nebo knížecí.Knížecí jsou dědičné,nebo nově nabyté.
V druhé kap. se blíže zabývá dědičným knížetsvím.Tam,kde rod vládne již dlouho obvykle nebývají problémy s udržením vlády.Jiné je to ve státech s mladší tradicí,kde si panovník musí získat respekt pevnou a spravedlivou vládou.Měl by mít na paměti,že převrat plodí jen další převrat,a proto by se měl vyvarovat častým změnám,aby se mu jednou nevymstily.
V kap.třetí pojednává o tom jak přidružit dobyté knížetství ke svému.K udržení si území,které je podobné vlastnímu,není z pravidla zapotřebí velkých změn.Stačí jen odstranit dosud vládnoucí rod a neměnit zákony,ani výši daní.Obyvatelům dobytého knížectví je zpravidla jedno,kdo jim vládne,když si přitom nemusí šahat hlouběji do kapsy. Pro zachování nové provincie musí být dobyvatel vládcem a ochráncem okolo ležících území. Odpůrci uvnitř nově dobytého území totiž vždy přivolají do země nepřátele ze zahraničí. K udržení nového území se nejvíce hodí Kolonie, protože původní obyvatelé již nejsou jediným rozhodujícím faktorem v zemi. Pokud kolonizace, tedy přesídlení obyvatelstva z dědičných zemí dobyvatele do nově dobytých území, není možná, pak je nutné, aby sám panovník se svým dvorem přesídlil a byl tak blíže problémům, které může rychleji řešit. Vojenská država se většinou nevyplácí, protože pohltí skoro stejné množství financí, které nové dobytá území odvádějí. Jestliže si chce vládce dobyté území udržet pak musí možné protivníky buď zahrnovat laskavostmi, nebo je zničit.Přitom by měl se vším počítat předem.Získá tím čas a bude moci okamžitě jednat.
V kap. čtvrté se zabývá trváním říší,které víceméně dělí na říše,kde existuje šlechta a na ty,kde byla buď odstraněna,nebo nikdy nebyla.Když tedy dobudete říše,kde je moc situována v rukou jednoho panovníka,stačí odstranit vládnoucí rod k pojištění dobytého území.Pokud je však moc dělena mezi monarchu a šlechtu,je lehčí dobýt takového území za pomoci nespokojeného šlechtice.Potom ovšem nastávají potíže s ovládáním šlechty a to i po odstranění vládnoucího rodu.Je vhodné poštvat šlechtu proti sobě,nebo se jí jakýmkoliv způsobem zbavit.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát