Evropská Unie
Evropská Unie
Historie :
První počátky se objevují roku 1951, kdy vzniklo ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli). Jím se vytvořil společný trh pro těžbu a výrobu báňského průmyslu a byla odstraněna cla a množstevní omezení mezi členskými státy.
V roce 1957 byla podepsána Římská smlouva, kterou bylo k 1. 1. 1958 ustanoveno EHS –Evropské hospodářské společenství ( i v jiných hospodářských oblastech a také vzniká Evropské společenství atomové energie – ESAE – Euroatom.
Tyto projekty byly první koordinujících hospodářskou spolupráci v klíčových ekonomických oblastech. Jednotlivé státy postupnou integrací ekonomicky získaly a ale těžce nesli, že ztratily část národní samostatnosti. V tomto důsledku se integrace velmi zkomplikovala a téměř se zastavila.
V 70. letech se oživuje integrace, kdy přichází ropné šoky a významná ekonomická odvětví se dostávají do krize (textil, ocel). Spolupráce s ostatními evropskými zeměmi byla jediná s cesta jak si pomoci. Začala fungovat teorie tečení do bot. Z důvodu tohoto byla v roce 1967 s orgány ESUO, EHS a ESAE se sloučili a vytvořili ES (Evropské společenství). Rada ES je hlavní orgán s rozhodovací pravomocí, Komise Es funguje jako výkonný orgán.
V roce 1978 byla podepsána dohoda o Evropském měnovém systému a byla zavedena zúčtovací měnová jednotka ECU. Tato měna se používala k mezinárodnímu bezhotovostnímu styku.
ECU je evropská zúčtovací a měnová jednotka, která vzniká z koše složeného z určitých podílů měn členů ES. Národní měny tam jsou zastoupeny úměrně ke své ekonomické síle. Podíl jednotlivých měn v měnovém koši ECU se upravuje každých 5 let Je to měna ve které jsou definovány dluhy a úvěry uvnitř EU, užívá se k vyrovnání salda a také jako měnová rezerva bank členských zemí.
Oficiální ECU – používá se v EMS
Soukromá ECU – v bankovním styku
Zelená ECU – přepočtová jednotka pro zemědělské ceny
V roce 1987 byl podepsán jednotný evropský akt – dokončení jednotného (společného) trhu EHS, zajištujícího volný pohyb osob, zboží a kapitálu.
Společný trh znamená uvolnění pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými zeměmi – zrušení jejich překážek.
Podmínky pro vytvoření jednotného vnitřního trhu EU
1. Normalizace a sjednocení technických pravidel
2. Ochrana spotřebitele, zajištění bezpečnosti a zdraví, sjednocení předpisů o reklamacích
3. Volná soutěž – zamezení nežádoucím dohodám výrobců a obchodníků a zneužití dominantního postavení na trhu
4. Obchodní společnosti – harmonizace práva společností
5. Sladění právních předpisů týkajících se patentů a ochranných známek
6. Harmonizace daní, zejména daně z přidané hodnoty
V 7. 2. 1992 byla vytvořena EU , ve společné spolupráci dvanácti členskými státy uvedených 3 společenství podepsána Maastrichtská smlouva o Evropské unii. Vstoupila v platnost 1. 11. 1993. Původní zakladatelé (nebo také "tělesa") byla "Šestka" – Německo, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Belgie. Došlo k rozšíření v 80tých letech o v roce 1973 – Dánsko, Irsko a Velká Británie, dále v roce 1981 – Řecko a nakonec v 80tých letech v roce 1986 – Španělsko, Portugalsko. Další rozšíření následovalo v roce 1995 – Finsko, Rakousko, Švédsko.
EU má tři pilíře : 1) Hospodářská a měnová unie – Zavedení společní měny eura.
2) Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí – větší autorita a vliv evropského parlamentu, výzkum, vývoj, vzdělávání, zdravotnictví a občanství EU.
3) Společná zahraniční a bezpečnostní politika – integrace zasahuje i do sociálních, bezpečnostních, do oblasti práva, sjednocování technických norem.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Společná obchodní politika - EU vystupuje jako jeden celek, který s dalšími smluvními zeměmi uzavírá obchodní dohody, závazné pro všechny členské státy. Společnou OP uplatňuje vůči zemím, které nepatří do EU.
Jednotná OP se uskutečňuje v těchto oblastech:
1. Stanovení a úprava celních tarifů pro dovozy do Unie
2. Liberalizace obchodu s třetími zeměmi
3. Uzavírání smluv o obchodě a hospodářské spolupráci s třetími zeměmi
4. Ochrana obchodu (v případě dumpingu nebo exportních dotací)
5. Udělování preferencí poskytovaných rozvojovými zeměmi
Společná politika oblasti zemědělství a rybolovu – Zemědělství je v EU silně dotováno včetně vyrovnávajících cel a subvencí na podporu vývozu zemědělských přebytků.
Společná politika v oblasti dopravy
Maastrichtská smlouva také definovala podmínky pro vstup do EU ("Konvergenční kritéria").
Konvergenční kritéria jsou :
1) Míra inflace nesmí překročit 1,5 % nad průměr míry inflace tří nejlepších státu EU.
2) Celková zadluženost státu nesmí překročit 60% HDP země.
3) Roční schodek veřejných rozpočtů nesmí překročit 3% HDP země.
4) Úroková míra se nesmí odchylovat o více než 2% od průměrné úrokové míry tří nejlepších státu v EU.
5) Země, která chce stát členem musí nahradit domácí měnu eurem.
6) Musí minimálně dva roky před vstupem do EU prokázat měnovou stabilitu a nesmí devalvovat svou měnu (oficiálně snížit její kurz oproti jiným měnám).
V roce 1997 konference v Amsterdamu a v Lucembursku o dalším osudu EU a umožnění rozšiřování EU o další členy.
V roce 2000 mimořádný summit v Lisabonu, kde byla vytyčena cesta podpory rozvoje celoživotního vzdělávání pracovníků v Evropě, podpora rozvoje informačních technologií a tzv. „Nové ekonomiky“ s cílem dohnat a předehnat v produktivitě USA.
Agenda 2000 – Komplexní materiál o vývoji EU v letech 2000 až 2006. Součástí tohoto výhledu je i jednání o rozšíření EU (Potencionální kandidáti jsou Česká Republika, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Kypr, Slovensko atd.)
Současnost EU
V současnosti má EU 15 členských zemí: Německo, Itálie, Francie, Španělsko, Velká Británie, Belgie, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Řecko, Portugalsko, Irsko, Finsko, Lucembursko.Nadnárodní koordinaci zajišťuje řada orgánů EU.
Dnes Evropský parlament má 626 poslanců (viz.níže), poměr těchto zástupců zaleží na velikosti. Německo má 99 poslanců, Francie, Itálie a Velká Británie má 87 a Lucembursko má 6 poslanců atd. Na jaře 1999 probíhaly již páté volení ho tohoto parlamentu.
Od Roku 2002 EU vyčleněna i osmá položka v rozpočtu pro nově přijaté státy. Strukturální podoba EU je tzv. NUTS, který je pětistupňový.
Orgány EU
Evropská rada (nejvyšší politický orgán)
– dává Unii nezbytné podněty pro rozvoj a vymezuje její celkové politické směřování.
Jednáních se zúčastňuje i prezident Komise.
– složena z nejvyšších představitelů států a vlád.
–Evropská rada nemá vlastní legislativní pravomoce (dává Unii podněty a definuje politické směry EU)
Rada ministrů
- zásadní otázky zákonodárství EU má řešit tato rada.
Komise
– složení z 20 členů
– velké země mají po dvou členech a malé po jednom.
– je to nadnárodní orgán
– je to výkonný, iniciativní a správní orgán EU ( spravuje až 98% rozpočtových výdajů )
– zastupuje Unii vůči členským státům, třetím zemím i mezinárodním organizacím
Evropský parlament (od roku 1979)
* Funkce kontrolní
* Funkce rozpočtová
- projednává a přijímá rozpočet
* Funkce Legislativní
- účastní se legislativního procesu
- vytváří politické forum
- rozhoduje o přijetí nových členů Unie a mezinárodních závazcích ES
- do kterého jsou přímím všeobecným hlasováním voleni zástupci každého státu.
Soudní dvůr
- k základním jeho úkolům patří v případě sporu nebo nejasností poddat konečný, autoritativní a závazný výklad smluv a veškeré legislativy ES
Účetní dvůr
– má za úkol kontrolovat, zdali příjmy a výdaje rozpočtu odpovídají původním záměrům
– kontroluje využívání fondů spravovaných Komisí
Společný Rozpočet EU
– plán příjmů a výdajů
– financování aktivit obsažených ve smlouvách zemědělské politiky, rozvojové pomoci, strukturálních fondů
Příjmy EU
- celní výnosy
- zemědělské vyrovnávací dávky
- část DPH vytvořená v členských zemích
- příspěvek členské země stanovený jako podíl na jejím HDP ( 1,27%)
Výdaje EU
- sektor zemědělství
- regionální politika
- rozvojová pomoc
- podpora výzkumu a vývoje
- strukturální fondy
Na mimořádném summitu Evropské rady v Berlíně v Březnu 1999 byl schválen rozpočet EU pro roky 2000 – 2006.
Klade si tři základní cíle :
1) Reforma zemědělské politiky
2) Regionální politiky
3) Strukturální politiky
Zemědělství EU :
- největší částka z rozpočtu
- cena zemědělské produkce na vnitřním trhu unie je určována tzv. Intervenční cenou,která pokrývá náklady na výrobu i u nejméně výkonných rolníků.
- Rolníci mají vždy jistotu ze jejich zboží bude vykoupeno do skladů Unie ta se musí postarat o export výrobků.
- Společná zemědělská politika na principu dovozních subvencí ( u levnějších produktu je uvaleno vyrovnávací clo ).
- Dotace při vývozu mimo EU ( aby mohl své zboží prodávat za srovnatelnou cenu ).
- EU je stále méně schopná na trhu uspět (válka tzv. banánová a hovězí z USA ).
- Měla by projí velkou reformou.
Strukturální operace EU :
- Podpora rozvoje regionů, které zaostávají z ostatními ( HDP na obyvatele méně než 75% průměru EU ).
- Podpora hospodářské a sociální konverze území postižených strukturálními problémy ( regiony postižené změnami v průmyslu, službách, trpící nezaměstnaností apod. ).
- Podpora adaptace a modernizace politik a systému vzdělávání, rekvalifikací a zaměstnanosti.
- Snaha o aby v Unii nebyli hospodářsky a sociálně zaostalé oblasti ( strukturální fondy, kohezní fondy ).
- EU dává na tyto projekty max. 75% celkové ceny a dává je na konkrétní projekty ( plošně ) jedná se o princip programování.
EURO
Euro nahradí národní měny (: To se jí podařilo poznámka autora ) v měnové unii ( EMU ).
EMU
EMU je zkratka a znamená „ekonomická a monetární unie“. Tento výraz vznikl koncem osmdesátých let v členských zemích Evropské unie, které považovali další sjednocování svých národních ekonomik jako prioritu. Dokončení EMU se stalo nejambicióznějším a nejspornějším cílem Evropské unie. První fází EMU bylo vytvoření jednotného trhu do roku 1993 a zakotvení čtyř svobod uvnitř EU – svobodu pohybu osob, zboží, kapitál a služeb. Druhá fáze začala 1. 11. 1993, poté co vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva o Evropské unii. V třetí fázi byla od 1. 1. 1999 zavedena v 11 zemích EU nová jednotná měna, nazvaná euro. Po 1. 1. 2002 přijdou do oběhu mince a bankovky euro a od 1. 7. 2002 přestanou v těchto zemích platit národní měny. Tvoří jí 12 členů.
Jaké jsou ekonomické předpoklady pro zavedení jednotné měny?
Členské země EU, které chtějí zavádět jednotnou měnu Euro, musí sblížit výkon svých ekonomik (tento proces se nazývá „konvergence“). Na zasedání Evropské rady v nizozemském Maastrichtu v roce 1992 byla pro tento účel vytvořena následující čtyři kritéria stability, tzv. Maastrichtská konvergenční kriteria:
1) Pevná pozice vládních financí. Členské země musí zamezit příliš veliké rozpočtové schodky. Jejich výše se měří podle dvou ukazatelů – max. 3% roční rozpočtový schodek a 60% HDP celkového zadlužení.
2) Vysoká míra cenové stability. Inflace nesmí překročit 1,5% tří nejlepších členských zemí, měřeno podle cenové stability předchozího roku.
3) Stabilita směných kurzů. Měna členské země se musela nacházet minimálně dva roky v rámci normálních stanovených hranic fluktuačního pásma Evropského monetárního systému (EMS).
4) Dlouhodobě založené úsilí o konvergenci. Dlouhodobé úvěrové sazby nesmějí překročit průměr tří členských zemí EU, které mají nejnižší sazby, o více než 2%.
Jaké země zavádějí Euro?
Z 15 členských zemí EU do oblasti, ve které platí euro, tzv. „Euroland“, patří jedenáct, tj. Belgie, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Euroland má 290 miliónů obyvatel, má podíl 19,4% na celosvětovém HDP a 18,6% na světovém obchodu. Je to oblast srovnatelná s USA.
Jaký bude význam jednotné měny?
Lidé, kteří budou cestovat anebo obchodovat v Eurolandu, již nebudou muset měnit peníze ve směnárnách z jedné měny na druhou. Toto ušetří čas i peníze. Obzvláště malé podniky ocení urychlení plateb mezi členskými zeměmi v euro, které navíc budou spolehlivější a levnější. Euro také přispěje k cenové stabilitě, odpadne riziko náhlých pohybů ve směnných kurzech, které často ohrožovalo zisky podniků a tím i ceny pro spotřebitele. Dá s také předpokládat, že budou-li služby
a zboží v různých zemích vyznačovány ve stejné měně, nastane větší tlak na cenovou soutěž, což prospěje spotřebitelům, podpoří růst a tím i zaměstnanost.
Jaké další výhody se dají očekávat?
Zavedení jednotné měny dokončí celistvost jednotného trhá
a posílí svobodu volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. Silný argument pro euro je skutečnost, že jednotný trh může spolehlivě fungovat jen tehdy, bude li uvnitř platit jednotná měna. Pro malé země EU to znamená, že společně bude daleko snadnější konkurovat ekonomickým velmocím USA a Japonsku. V České republice euro nahradí druhou, „tvrdou“ měnu, kterou je dnes německá marka, než za cca. 10/15 let nahradí i českou korunu. Euro bude mít platnost ve více zemích v Evropě
a odpadne potřeba měnit peníze.
Jak by se měla Česká republika připravovat na Euro?
Konvergenční kriteria představují velice náročné ekonomické požadavky na země, které chtějí vstoupit do EMU. České republice dělá zatím největší potíže podstatné snížení inflace, i když v budoucnosti bude také nutné držet kázeň při vnitřní zadluženosti a rozpočtovém schodku. Přestože se účast ČR na EMU dá očekávat teprve několik let po vstupu do EU, již dnes nabízejí banky v ČR možnost otevřít si účty v euro a provádět platby v euro. Bude nutné věnovat velkou pozornost praktické přípravě na zavádění euro a osvětě při obchodování s euro.
Zajímavé bude nakonec, jaká lidová forma se pro euro ustálí v Čechách...po německých „mařenách“, rakouských „šilasech“
a francouzských „frantících“ už budeme brzy platit jen „eurošema“, „eurákama“ anebo v „evrech“? Bude to jedno „euro“, dvě „eura“ a pět „ever“? jedno je však jisté – české „kačky“ nám ještě chvilku zůstanou.
Jak vypadají mince a bankovky euro?
Mince i mají dvě strany (: no samozřejmě ) přední je standardní a stejná pro celou EMU a druhá strana je národní a tam jsou národní znaky daného státu.
Bankovky také akorát na zadní straně je zobrazen kulturný sloh (gotika, renesance atd. ).
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát