John Ronald Reuel Tolkien
John Ronald Reuel TOLKIEN
J.R.R. Tolkien se narodil roku 1892 v Jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství však strávil v Anglii, kde rovněž absolvoval středoškolská a universitní studia. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se ve stejném oboru stal profesorem.
Prvními Tolkienovými publikacemi byly ve dvacátých letech Slovník střední angličtiny (A Middle English Vocabulary, 1922) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (Sir Gawain and the Green Knight, 1925), čtenářský úspěch mu však přinesl až pohádkový příběh z fiktivní dávné Středozemě Hobit (The Hobit, 1937, česky 1979).
Po čtrnáctileté práci, započaté již před vydáním Hobita dokončil koncem čtyřicátých let rozsáhlé, v dějové a myšlenkové složitosti i jazykové invenci nesrovnatelně bohatší pokračování v trilogii Pán prstenů (The Lord of the Rings, 1954–1955, česky 1990–1992). Epos Silmarillion (The Silmarillion 1977, česky 1992) a Nedokončené příběhy (Unfinished Tales, 1980), které dále rozvíjejí osudy Středozemě a jejích obyvatel, připravil k vydání po autorově smrti roku 1937 jeho syn Christopher, který je také editorem desetisvaskového komentovaného vydání Tolkienových textů s názvem Dějiny Středozemě (The History of Middle earth, 1983–1993).
Tolkienův literární odkaz doplňuje řada odborných literárně historických studií a série drobnějších pohádkových příběhů.
Hobit aneb cesta tam a zase zpátky
Hobit je pohádkou s věčným motivem dobra a zla. Málokterá kniha se v našem století dočkala tak spontánní a široké odezvy ve veřejnosti, jako dvě práce J.R.R. Tolkiena. Od prvního vydání Hobita uplynulo již více než čtyřicet let, ale jeho obliba stoupla až po zveřejnění následující trilogie – Pán prstenů. V šedesátých letech, kdy mládež v celé západní Evropě zpochybnila ideály hmotného majetku a konzumní společnosti. Knihy Tolkiena se v té době staly biblí , na niž přísahali příznivci beatnického hnutí. Zdá se paradoxní, že se mládež v té době upjala k dílům tehdy více než sedmdesátiletého pedanta, odmítajícího filozofické interpretace svých prací.
Touha po majetku je u Tolkiena prapříčinou všeho zla.
V pohádce vystupuje zlý drak a dobrotivý čaroděj, skřeti, elfové a lesní zvířata, trpaslíci i lidé a především hobit Bilbo Pytlík, který spolu s trpaslíky uspořádá dobrodružnou výpravu za získáním ukradeného pokladu. Trpaslíčci v knize nejsou žádní hrdinové, někteří jsou prolhaní a proradní a jiní zase docela slušní. Pohádkový drak není vlastně nic jiného než hrabivec, který zuří nad ztrátou majetku. Jediný, kdo zůstává imunní proti síle peněz je ten maličký hobit.
V průběhu výpravy za pokladem potkává hrdiny knihy mnoho dobrodružství a hobita Bilba i náhodné, ale zato v trilogii Pán prstenů velmi důležité setkání s malou příšerou jménem Glum. Glum s Bilbem soutěží o kouzelný prsten a díky náhodě Bilbo vyhrává.
Hobit i Pán prstenů se odehrávají ve vymyšlené Středozemi, která je představena pomocí mapy. Dále pak Tolkien sestrojil mnoho rodokmenů, kalendářů, písem, jazyků i s jejich výslovností, a mnoho dalších podrobných detailů o všech národech a postavách z knih.
Závěrem bych chtěl odpovědět na otázky, zda je Hobit kniha dětská či pro dospělé a zda patří do školní povinné literatury.
Jako pohádka pro děti má krásný děj a zajímavé zápletky, pro dospělé kromě téhož i historický podtext šedesátých let a význam bajky.
Jako školní literatura může prospět starším dětem a studentům, kteří pochopí oba významy.
Když jsem Hobita přečetl poprvé ve svých devíti letech, vůbec jsem si srovnání s lidskou společností neuvědomil.
Použitá literatura:
J.R.R. Tolkien – Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky Odeon 1991
J.R.R. Tolkien – Nedokončené příběhy
Mladá Fronta 1994
J.R.R. Tolkien – Pán prstenů
Mladá Fronta 1998
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát