Ideologie
Pojem ideologie ………………………………………………………….. 2.
Liberalizmus ……………………………………………………………... 2.
Konzervatizmus ………………………………………………………….. 3.
Socializmus ………………………………………………………………. 3.
Komunizmus ……………………………………………………………... 4.
Fašizmus, Nacizmus …………………………………………………….... 4.
Nacionalizmus ……………………………………………………………. 5.
Anarchizmus ……………………………………………………...……… 6.
Feminizmus ………………………………………………………………. 6.
Enviromentalizmus ………………………………………………………. 6.
IDEOLOGIE
Pojem ideologie-znamená ucelený a obecný výklad společnosti, ze kterého vychází politický program určité skupiny. Je to soubor základních, obecných tezí, kdežto doktrína soubor názorů na konkrétní problém. Doktrína může vycházet z ideologie nebo být její součástí-ideologií je liberalismus, doktrínou liberalismu v ekonomice je laissez faire (omezení pravomoci vlády ve prospěch svobodného podnikání).
- vznikl v době francouzského osvícenství, kdy lidé začali věřit ve vlastní rozum, že mohou vlastní činností něco změnit. Jednotliví filozofové a politikové pak přicházeli se svými teoriemi a naukami a snažili se objasnit příčiny některých jevů ve společnosti.
-4 základní funkce jednotlivých ideologií ( podle kterých se odlišují )
1.Vysvětlovací-vysvětluje nám politické události, jevy, dění, příčiny krizí, konfliktů, válek.
2.Hodnotící-dává nám kritéria a žebříčky hodnot, určuje, co je dobré a co je zlé.
3.Orientační- orientuje své stoupence k určité identitě, vědomí sounáležitosti; spojuje je v určité sociální skupině.
4.Programová-nabízí základní rysy politického programu.
-Pojetí ideologie se průběhem času měnilo:
1.Negativní-Tím se vyznačoval především marxismus-nejprve je materialistická základna společnosti, teprve potom duchovní nadstavba (filozofie, morálka, umění i ideologie). Duchovno je pouze odraz základny. Ideologie vytváří vládnoucí vrstva, aby si obhájila kapitalistický společensko-ekonomický řád. Marx považoval ideologie za zbytečné, beztřídní společnost je nepotřebuje. Byla to ale právě marxisticko-leninská ideologie, která obhajovala totalitní režimy v komunistických zemích, kde legitimizovala stávající politický řád. Negativně pojal ideologii poprvé Napoleon, když označil všechny své odpůrce za "ideology".
2. Pozitivní-říká:„některé ideologie mohou demokratický polit. řád upevňovat, jiné ho mohou zničit. Měli bychom tedy podrobit kritice všechny nauky, ideologie a názory, neboť Jejich rozborem v nich můžeme odhalit pouhý soubor mýtů, iracionality.“
3.Neutrální-ideologie-říká:„ideologie je veškeré vědění lidstva. Je to princip, který pomáhá člověku orientovat se ve světě“
Několik nejvýznamnějších ideologií:
Liberalismus
Jako ideologie vznikl v 17.století v Anglii (whigové-předchůdci liberální strany). Samotný název je odvozen od latinského libertas-svoboda. Jeho ústřední hodnotou je právě svoboda jednotlivce a společnost takových svobodných jednotlivců. Svoboda v klasickém liberalismu chápeme jako svobodu od státu, autority, tradice a znamená jejich omezení, ale nikoli destrukci. Dává člověku značný prostor pro svobodné jednání, ale neříká, jak ho pozitivně naplnit ,což je příčinou kritiky. Liberalismus chápe člověka jako egoistu, který je schopen všeho (T. Hobbes:"Člověk člověku vlkem.").
Za první představitele je považován právě Thomas Hobbes a zejména John Locke-„všichni lidé jsou si rovni a mají právo na život, majetek a svobodu.
Součástí liberalismu je i ekonomická doktrína laissez-faire (=nechat dělat)To znamená maximální omezení pravomocí vlády ve prospěch podnikání. Stát má jen chránit majetek a nezasahovat do ekonomických procesů. I dobře míněná regulace může vyvolat nežádoucí důsledky a porušit rovnováhu na trhu. Politicko-ekonomický program liberálů je spíš než na odstraňování důsledků zaměřen na jejich předcházení, v praxi například místo snižování nezaměstnanosti její předcházení podporou podnikání (jako je snižování daní, protimonopolní regulace, odstraňování cel, kvót...).
Stát je chápán pouze jako "noční hlídač" a má plnit pouze minimální funkce jako je ochrana svobody a majetku občanů proti vnějšímu nepříteli –tzn. vnější obranná úloha( aby nám nikdo nezasahoval do naší svobody).
Momentálně existují dva proudy liberalismu
-klasický (ekonomický)
-moderní (sociální) Klasický se snaží o omezení pravomocí většiny, moderní o neomezenou pravomoc většiny. Dnes patří liberalismus k nejrozšířenějším a nejvlivnějším ideologiím. U nás se k jeho principům hlásí-ODS, ODA, US, DEU.
Nejvýznamnější teoretikové liberalismu - Milton Friedman, Fridrich A. Hayek. James Buchanan, Robert Nozick, John Rawls.
Konzervatismus
Název pochází z latinského conservare, což znamená zachovat. Tato ideologie se snaží zachovat tradiční hodnoty, které zachovávají přítomný politický, sociální a ekonomický řád a které se s odstupem času jeví jako správné. Nestaví se proti společenskému vývoji, ale proti vývoji překotnému, revolucím, chaosu. Brání tzv. status quo. Změny přijímá jen postupně a ne moc často.
Zvyky a obyčeje jsou v různých společnostech různé protoje v těchto společnostech jiné i chápání konzervatismu. Společné mají jen hájení tradic.
Vznikl v době osvícenství jako reakce na něj. Osvícenství kladlo velký důraz na rozum, který je schopen vytvořit novou společnost na základě hesla volnost, rovnost, bratrství a ruší tradiční hodnoty. Zakladatelem konzervatismu byl Edmund Burke, který sám zažil francouzskou revoluci.Postavil se ostře proti ní, neboť zničila instituci krále, aristokracie a církve. Stát podle něj vzniká přirozeným vývojem, stavěl se tedy proti myšlence společenské smlouvy.
V 19. století byl konzervatismus v opozici k liberalismu a demokracii. Na liberalismu kritizoval přílišný důraz na svobodu, která má za důsledek sobecké jednání jednotlivce v neprospěch celku; demokracii její náplň, neboť si nedokázal představit, že by si lidé mohli vládnout sami.
Ve 20. století došlo k rozdělení konzervatismu na dva proudy, které se dají charakterozovat rozdílným názorem na ekonomiku:
1. Tradiční-zdůrazňuje spíše sociální jistoty a snižování nezaměstnanosti, což je důležité pro zachování politické stability.
2. Libertariánský-sbližování konzervatismu a liberalismu. Orientuje se především na tržní ekonomiku. Ve svém politickém působení se tohoto proudu drželi např Margaret Thatcherovoá a Ronald Reagan.Thatcherismus a reagonomika –tyto termíny znamenají syntézu liberálních názorů na ekonomiku a konzervativních postojů v politice.
-V politickém programu se soustřeďují na ochranu rodiny ( která je pro ně základní sociální institucí , tzn. jsou proti interupcím, pornografii.;Zvýhodňují svobodné matky),a na obranu společenského řádu ( tzn.potírání kriminality, obchodu s drogami, extremismu).
Socialismus
Socialistická ideologie je vedená ideálem sociální spravedlnosti. Snaží se podřídit individuum společnosti, která si za svůj cíl vytyčuje dosažení obecného dobra nad individuální zájem. Odmítá soukromé vlastnictví výrobních prostředků a volnou konkurenci.
Reformní cesta k socialismu musí být slučitelná s demokratickými principy, čímž se zásadně liší od komunismu. Sám socialismus prodělal složitý vývoj a dnes se pod socialismus zahrnují i směry sociálně liberální a demokratické.
Vychází z kritiky kapitalistického ekonomického systému. Bohatství rozděluje trh (na kterém se podílejí kapitál i práce- tedy všichni lidé) nespravedlivě- to vede k růstu sociálních rozdílů.Tyto nerovnoměrnosti by měly být zmírněny- například podporou zaměstnanosti, sociálních jistot (minimální mzda, sociální dávky) a rovným přístupem ke vzdělání.
Socialistické myšlenky nalézáme už u Platona (v jeho Ústavě), dále u T. Mora a T. Campanelly.
Komunismus
Utopická ideologie.(utopie- má nereálný cíl, dogmaticky trvá na zastaralých zásadách).
Vzchází z humanismu osvícenství, utopického socialismu a tzv. vědeckého komunismu (představitelé :Marx, Engels). Cílem je naprogramovat a v praxi aplikovat optimální ekonomické, politické a sociální uspořádání společnosti založené na společném vlastnictví výrobních prostředků společném rozdělování dosažených prostředků dle potřeb, což povede k vytvoření beztřídní a rovnostářské společnosti. Myšlenky komunismu lze stejně jako myšlenky socialismu objevit v díle Platona, Mora, Campanelly. Za samotného autora myšlenek je považován Karl Marx a Fridrich Engels.
Stejně jako socialismus vychází z kritiky kapitalismu. Výrobní síly (proletariát) se vyvíjí, ale výrobní vztahy (vykořisťování-nadhodnota) zůstávají neměnné Vykořisťování povede k tomu, že se proletariát vzbouří a násilím uskuteční revoluci, tzn. svrhne kapitalistický řád a nastolí socialismus, který má vést k postupné přeměně v komunismus. Proletariát je ale neuvědomělý, proto potřebuje stranu.
Kdo má soukromé vlastnictví, má i výrobní síly. Aby se osvobodili dělníci, musí se zrušit i soukromé vlastnictví.
Komunisté odmítají národnost (kterou tehdejší sociální strany hlásaly), jejich program měl mezinárodní charakter - dělníci se sdružovali v tzv. Internacionále.
Po Marxově smrti došlo k ideovému rozštěpení komunismu. Jedni pokračovali v Marxových tezích, druzí se rozhodli pro totalitní ideologii- Lenin, Stalin. Podle Lenina je třeba po násilné revoluci vytvoření diktatury, veškerá moc ve straně má být podřízena vůdci. Na to navázal Stalin, především rozvíjel myšlenku, že proletariát je neuvědomělý, proto by se revoluce měly uskutečňovat jen v zaostalých zemích.
Neomarxismus je myšlenkový směr rozšířený především v západní Evropě Směšují se v něm marxistické a anarchistické prvky.Vyznávají jej zejména intelektuálové a studentstvo.
Fašismus, nacismus
-Fašizmus - nacionálně šovinistické, rasistické hnutí, diktátorská forma vlády. Stojí ostře proti demokracii. Podporu získal ve všech sociálních vrstvách zejména v době politických krizí. (Franko ve Španělsku, Hitler v Německu, Peron v Argentině).
- začal vznikat po první svět. válce v Itálii, ve stejnou dobu vzniká v Německu
-Nacizmus (nacionální socialismus) - je ideologie, která vychází z vypjatého nacionalismu, rasismu a některých prvků socialismu (kolektivismus…). Nade všemi je vůdce, který odmítá demokracii, klade důraz na iracionalitu a psychologii davu a ve vztazích k ostatním národům je nadřazený a agresivní
- oficiální ideologie v Německu v letech 1935-1945
- proti fašizmu je doplněn o prvek rasové nadřazenosti
- Opírá se o 4 teoretické prameny:
1.Myšlenky o absolutistické formě vlády(Hobbes, Machiavelli). V čele státu má být panovník, který má neomezenou moc zákonodárnou a soudní.
2.Organicismus-19. století, vychází z biologie. Celek je důležitější než část, společnost je nadřazena jednotlivci.
3. Filozofie F. Nietzscheho-hybnou silou civilizace je vůle k moci
- ideál nadčlověka
- byla jinak interpretována –zneužita!
4. Teorie elit -neschopnou masu je třeba vést – k tomu je předurčena schopná elita
- Ideologie fašismu je záměrně iracionální-vychází z mýtů, rasových předsudků a z historické návaznosti na Řím (Třetí říše).
- Mezi nejvýznamnější fašistické teoretiky bezesporu patří Adolf Hitler, jehož nejvýznamnější dílo Mein Kampf bývá nazýváno “ Biblí “ fašizmu. Zdůrazňuje důležitost rasové čistoty, staví se proti komunismu a demokracii. Rasová hierarchie světa podle něj vypadala takto –
1. Německo
2. národy mající se vést
3. národy určené k likvidaci
-Rasizmus- spočívá v přesvědčení o nerovnosti lidských plemen, vzniklém záměnou rasy za národní etnikum nebo kulturním společenstvím v domněnce, že méněcenné rasy hubí vyšší svou mravní zkažeností apod.. Politická ideologie, která se snaží legitimizovat biologické rozdíly mezi lidmi, tyto nerovnosti přenáší do společenské oblasti. Na základě pseudovědeckých poznatků dělí lidi na vyšší a nižší.
- Rasová diskriminace se projevuje v několika oblastech:
1.Právní-nerovnost před zákonem (např.Norimberské rasové zákony)
2. Politické-nemají volební právo
3.Ekonomické-menší platy za stejnou práci
4.Společenské-předsudky
5.Kulturní-nepřítomnost práva na vzdělávání v mateřském jazyce
- teoretici - jedním z nejvýznamnějších teoretiků rasismu byl Francouz Gobineau, který hierarchicky rozlišil bílou, žlutou a černou rasu. Dalším tvůrcem rasové teorie byl Angličan Chamberlain.
- Sociální darwinismus – rasisticko/nacionalistická teorie
- v podstatě se jedná o aplikaci Darwinova principu evolučního vývoje na společnost. Podle něho ve společnosti stejně jako v přírodě probíhá vývoj selektivně na základě přirozeného výběru. Jeho stoupenci tvrdí, že se má vývoj urychlit tím že se ti slabší označí a vyhubí.
-Boj proti rasizmu - Oficiálně byl rasismus odsouzen až r. 1951-byl vydán dokument
UNESCO, který potvrzoval, že všichni lidé patří k druhu homo sapiens
a pocházejí ze stejného předka.
- 21.3.1965 OSN vydala Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace.Datum 21.3. se od té doby každoročně připomíná jako “Den boje proti rasismu“.
- Představitelé : Martin Luther King, Nelson Mandela
- Za druhé světové války v nacistickém Německu byly schváleny tzv. Norimberské zákony, které zakazovaly míšení a sexuální styky s židovským obyvatelstvem. V konečném důsledku znamenaly holocaust-tedy vyvraždění 6 milionů Židů.
Nacionalismus
- jako ideologie upřednostňuje politické, kulturní a ekonomické zájmy jednoho určitého národa.
- formuloval se v 18. století (středověk nacionalizmus neznal) ve Francii, Německu a Itálii jako snaha o emancipaci národů v mnohonárodnostních státech,jako myšlenka národního sebeurčení. Hledá historické role a vyšší poslání národa.
- stojí v opozici k liberalismu-jednotlivec se musí podřídit kolektivu-národu. Opírá se o národ a jeho podstatné znaky-zvyky, tradice, jazyk, kulturu, literaturu atd.
- Nacionalismus se projevuje ve třech oblastech-
1.Politické-vytvoření národního státu
2.Kulturní-vybudování národního vědomí
3.Ekonomické-zaměřen proti zahraničnímu kapitálu, chrání domácí trh.
- Nacionalismus má několik vývojových fází-může pomoci národu k sebeurčení (národní obrození u nás), ale může vést až k legitimizaci zločinu a bezpráví (fašismus se opíral o nacionalismus).
- šovinismus je radikální podoba nacionalismu ,tzn. vyvyšování nad ostatní národy. Radikální nacionalistická hnutí jsou vždy nebezpečná.
Anarchismus
- Je politická ideologie snažící se o zrušení státu a právního řádu a jeho nahrazení malými samosprávnými jednotkami. Má být nastolen násilím – permanentní revolucí. Chce destrukci státní byrokracie, kapitalistických podniků, církve a armády. Kritizuje současný kapitalismus, protože nezaručuje “spravedlivé rozdělování majetku“.
- Má mnoho podob - ekologický, revoltující...
- Dělí se na dva hlavní směry :
1. individualistický- zastává až extrémní egoismus; člověk může jednat, jak chce
- veškeré řízení věcí by přenesli na soukromou sféru-takový
systém by pak byl založen na soukromém vlastnictví a svobodné konkurenci.
- představitelem je Max Stirner
2. kolektivistický - naopak zdůrazňuje společné vlastnictví
- nejvýznamnější teoretici kolektivistického anarchismu jsou
Michail Bakunin a Petr Kropotkin
- Je mnoho způsobů, jak chtějí dosáhnout svých cílů-cesta násilí (pumové útoky
teroristických skupin -ETA, IRA)
-nenásilí –PACIFIZMUS (King, Ghándí)
- Význam Anarchismus e jen v rovině teoretické- svými myšlenkami ovlivnil řadu jiných ideologií (neomarxismus, feminismus, pacifismus...)
Feminismus
- Je ideologie ženského hnutí, které prosazuje společenské, ekonomické a politické zrovnoprávnění žen s muži.Vychází z toho, že tradiční společnost vždy snižovala funkci ženy.
- 1. požadavek rovnosti mužů a žen 1792 vznesla Mary Wolstnecraftová
- V 19. století se sufražetky (feministky) zaměřily především na získání volebního práva. První zemí, kde si ho sufražetky vybojovaly, byl Nový Zéland (1893), poslední Švýcarsko (1971).
- Nejvýznamnější teoretičkou feminismu byla Simone de Beauvoirová
- Ženské hnutí má mnoho podob-spolky, hnutí, sdružení; organizují kampaně, které se týkají potratů, pornografie, domácího násilí. Snaží se o zastoupení ve státních úřadech. Svých cílů chtějí dosáhnout různě, dle způsobu se rozlišují dvě linie:
1.liberální-zdůrazňuje osobní postavení ženy, nemá zůstávat v domácnosti, ale seberealizovat se v zaměstnání.
2.socialistický-tvrdí,že ženy jsou součástí vykořisťované třídy, až se změní ekonomické řád, změní se i postoje k ženám
3.radikální (např. lesbický proud)-tvrdí, že muži jsou méněcenní, prosazuje separatismus, vznik sesterských komunit.
Environmentalismus
- Je ideologie představující soubor idejí, názorů a teorií ,které v podstatě usilují o ochranu životního prostředí. Ideově tak zastřešuje mnoho ekologických hnutí a organizací.Tvoří nadstavbu přírodním vědám-biologii a ekologii.
- některé proudy jsou ovlivněny východní filozofií (nenásilí)
- Tato mladá ideologie (vznikla ve 20. století), stojí v opozici ke všem dosavadním ideologiím, které podle ní jen vykořisťují přírodu. Prosazuje decentralizaci a osobní zodpovědnost na nejnižších úrovních. Je jak v společenské (Greenpeace, Duha, Děti Země), tak v politické sféře (zelení). Mají blíž k levici (uznávají kolektivní zodpovědnost), ale spolupracují i s pravicí (snaha vychovat jedince k ekologickému cítění). - ekoterorismus – Některé radikální proudy se snaží vyburcovat společnost relativně nepřiměřenými prostředky.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát