Tradice českého novinářství a kritické literatury
Počátky čs. novinářství v době NO a vývoj po roce 1848
- první české noviny vznikly v době NO
- Krameriusovy císařské královské – c. k. vlastenské pražské poštovské noviny
- Václav Matěj Kramerius
- dalším novinářem v romantismu byl J. K. Tyl, který psal do časopisu Květy, další noviny v romantismu: Vlastimil, Pražský posel, Sedlské noviny
- v realismu se objevuje jako další novinář K. Havlíček Borovský, který psal do novin články o Rusi, dále jako novinář přispívá do Slovanu v Kutné hoře, Pražských novin, které byly po zakoupení přejmenovány na Národní listy, psal literární kritiky (Tylova Posledního Čecha), osvětové články, satirické přílohy: Česká včela, Šotek, kde uveřejňoval epigramy a politické texty na národní melodie
Jan Neruda a ostatní tvůrci novinářských tradic 2. pol. 19. stol.
- v 50. a 60. letech 19. stol. začaly vycházet noviny Národní listy, do kterých přispíval například Jan Neruda
Jan Neruda: pro noviny psal fejetony (novinářský článek na pomezí publicistiky a uměleckého stylu, jsou vtipné a aktuální), napsal jich 2000, psal do časopisů Obrazy života, Rodinná kronika, Hlas, Národní listy.
Kam s ním
1. máj 1890
Trochu vzpomínání na starou Prahu
knižní soubory: Žerty hravé a dravé
Alabuly
- dalším novinářem byl Jakub Arbes, byl zodpovědný redaktor a psal také do Národních listů
- v 70. a 80. letech 19. stol. vznikl časopis Lumír (šéfredaktoři Vítězslav Hálek aj. Václav Sládek) a almanach Ruch
Vítězslav Hálek: psal nejenom do Lumíra, ale i do Zlaté Prahy, Květů, Národních listů
Jakub Arbes: Národní listy (měl fci odpovědného redaktora)
Svatopluk Čech: Květy
Eliška Krásnohorská: časopis Osvěta
Josef Václav Sládek: psal do almanachu Ruch i do časopisu Lumír, do Národních listů a v USA do Ukrajinských listů
Julius Zeyer: psal do časopisu Lumír
Jaroslav Vrchlický: Lumír
Karel Matěj Čapek – Chod: redaktor LN
Nejvýznamnější osobnosti lit. kritiky na sklonku 19. a na počátku 20. stol.
- v 80. a 90. letech 19. stol. vycházel časopis Atheneum, do kterého psali TGM, Jan Gebauer, Jaroslav Vlček, Jaroslav Goll.
František Xaver Šalda: největší český literární kritik a estetik
Pavel Eisner: 1889 – 1958, spisovatel, překladatel, novinář, kritik a esejista, česko – německý bilingvista a důsledný antifašista, podal přehled německé literatury u nás
Slavná kapitola v dějinách novinářství meziválečné kritiky
Vedle starších deníků politických stran (Národní listy strany národně demokratické, Právo lidu sociální demokracie, Venkov agrární strany, České slovo strany národně socialistické, Lidové listy katolické strany) vznikla řada nových tiskových orgánů = Rudé právo komunistické strany, Poslední list pravičácký a bulvární, deníky s oblastní působností: Našinec na Moravě.
Starší tradici měly v Brně od r. 1893 vydávané (rodinou Stránských) Lidové noviny, mající redakci i v Praze a reprezentující v politickém spektru liberální křídlo rovněž zásluhou šéfredaktora Arnošta Heinricha. Byly spojeny s novinářskou činností K Čapka, E. Basse (po Heinrichovi šéfredaktorem), R. Těsnohlídka, E. Valenty a dalších. V Brně do nich píše i Arne Novák, který měl v kritické rubrice hlavní slovo.
Z kulturně-politických týdeníků dosahovala vysoké úrovně Přítomnost redigovaná Ferdinandem Peroutkou.
Nacionalistické názory zveřejňovala Fronta, řízená Karlem Horkým, která stála v opozici proti Masarykovi a tzv. hradní politice.
Ilegální tisk za okupace
- oficiální tisk zredukován
- v redakcích vycházejících novin seděli zprvu „důvěrníci“ vlády, poté přešly noviny a časopisy zcela do rukou kolaborantů
- odbojový ilegální tisk velmi rozsáhlý a většinou náležel třem odbojovým organizacím:
1) Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), většinou pracovníci odborů a levicových intelektuálů, vydával časopis V boj od roku 1935 ve třech tisících exemplářích, šéfredaktor: Ivan Herben. Do odhalení a zatčení odborářů vyšlo 27 čísel. Další sled čísel vedla Irena Bernášková – 37 čísel do opětného zatýkání a poprav.
2) Novinářská skupina Pražského ústředí vydávala časopis Český kurýr – vyšlo 25 čísel. Po odhalení byli vydavatelé posláni do koncentračních táborů a několik redaktorů bylo popraveno. Během roku 1939 vycházely tzv. „detektivky“ – bílé sešity, kde na první straně byl text detektivky a na dalších články a zprávy odboje
3) Tajný ústřední výbor KSČ vydával nepravidelně a spíše sporadicky v podobě letáků Rudé právo.
Veškerá tato iniciativa se mohla vyvíjet jen asi do podzimu r. 1941, pak se poměry pro ilegální tisk výrazně zhoršily.
Do r. 1942 vycházel i literární časopis V. Černého Kritický měsíčník, ovšem pod cenzurou a kontrolou dosazeného německého úředníka.
Od příchodu Heydricha do Prahy až do konce války ilegální tisk musel téměř ustat.
Degradace tisku po r. 1948, význam exilového novinářství, oživení v 60. letech
Veškerý tisk ovládá cenzura.
Časopisy Vokno, Revolver revue
????????????
Doba totality, vznik samizdatových časopisů, rozšiřování exilových periodik
??????????
Oblíbený český fejetonista
Ivan Hoffman: narodil se r. 1952, před rokem 1989 působil jako fotograf, písničkář a spoluvydavatel samizdatového časopisu Fragment-K. Po roce 1989 se stal redaktorem Lidových novin, spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa, krátce ředitelem a poté moderátorem Rádia Alfa. Od roku 1994 spolupracuje jako publicista a komentátor s Českým rozhlasem 1 – Radiožurnál, pro který píše ranní poznámky a moderuje Radiofórum. Publikuje v Literárních novinách a příležitostně v denících Metro, Lidové noviny a Dnes. Za cyklus ranních poznámek získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
Pomalý potlesk – poznámky (fejetony) napsané pro Radiožurnál
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát