Malá galérie archeologů
Českoslovenští archeologové
ABSOLON KAREL (1887-1960), český zoolog, speleolog a palcoantropolog, profesor Univerzity Karlovy, popularizátor přírodních věd.Proslavil se výzkumy v Dolních Věstonicích v letech 1924-1938.vnuk známého moravského archeologa MUDr.J.Wankela.
AXAMIT JAN (1870-1931), zubní lékař v Praze, český archeolog-samouk.Jeho bohaté archeologické sbírky jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze.
BIENER rytíř z BIENBERKA KAREL JOSEF (1731-1798), inženýr opevňovacích prací, později vysoký správní úředník.Největší zásluhy získal svými popisy pravěkých nálezů, odkrytých při rozsáhlé přeměně Hradce Králové na pevnost.Vytvořil první přehled pravěkých nálezů v Čechách.
BÖHM JAROSLAV (1901-1962), český archeolog, akademik ČSAV, dlouholetý ředitel Archeologického ústavu ČSAV v Praze.Vedl výzkumy na Starém Hradisku, v jeskyni Domica a na slovanském hradišti Libušíně.
BORKOVSKÝ IVAN (1897-1976), český archeolog, který se zabýval především slovanským a raně středověkým obdobím.Vyčlenil keramiku „pražského typu“ jako nejstarší projev kultury Slovanů na našem území.Prováděl výzkumy na Levém Hradci a na Pražském hradě.
BUCHTELA KAREL (1864-1946), český archeolog-samouk.Spolu s L.Niederlem a s lékařem J.Matiegkou napsali Rukovět české archeologie a vytvořil tak novou koncepci českého pravěku.
ČERVINKA INOCENC LADISLAV (1869-1952), český archeolog, konzervátor a později ředitel archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, zakladatel a vydavatel odborného časopisu Pravěk.
DOMEČKA LUDVÍK (1861-1937), archeolog-samouk působící působící od 90.let minulého století v Hradci Králové.Výsledkem jeho dlouholeté práce v severovýchodních Čechách je archeologická sbírka hradeckého muzea.
DUBSKÝ BEDŘICH (1880-1957), učitel a ředitel školy, vynikající český archeolog-samouk.Zasloužil se o poznání pravěku jižních Čech.
DVOŘÁK FRANTIŠEK (1896-1943), obvodní lékař v Červených Pečkách u Kolína, vynikající český archeolog-samouk.Je tvůrcem rozsáhlých archeologických sbírek kolínského muzea.Za odbojovou činnost byl zatčen gestapem a 10.června 1943 popraven v Drážďanech.
EISNER JAN (1885-1967), český archeolog, profesor Univerzity Karlovy, akademik ČSAV, laureát státní ceny a nositel Řádu republiky.Tvůrce moderní slovenské archeologie.
FILIP JAN (1900-1981), český archeolog, profesor Univerzity Karlovy, v letech 1963-1974 ředitel Archeologického ústavu ČSAV v Praze, akademik a místopředseda ČSAV, čestný člen mnoha zahraničních akademií a vědeckých společností, prezident Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických, laureát státní ceny Klementa Gottwalda.Zaměřil se na bádání o mladší době bronzové, době železné, a především na studium Keltů.Významná byla jeho pedagogická činnost na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vychoval několik generací našich současných archeologů.
FRANC FRANTIŠEK XAVER (1839-1910), zahradní architekt na zámku Kozel u Šťáhlav, později sekretář plzeňského muzea.Archeolog-samouk s mimořádným talentem.Prováděl řadu výzkumů hlavně mohylových pohřebišť.Na svou dobu pracoval neobvyklými moderními metodami s plošným odkryvem mohyly a pečlivou dokumentací terénní situace a nálezů.
GOTTWALD ANTONÍN (1869-1941), učitel, moravský archeolog-samouk působící především na Prostějovsku.Jím objevené a prozkoumané pohřebiště se 437 žárovými hroby z doby římské patří k nejdůležitějším nálezovým celkům tohoto období.
HELLICH JAN (1850-1931), lékárník v Poděbradech, archeolog-samouk.Roku 1902 založil poděbradské muzeum.Své archeologické nálezy ve středním Polabí publikoval zejména v Památkách archeologických.
HRDLIČKA ALEŠ (1869-1943), americký antropolog českého původu, který se proslavil především studiem Indiánů a pračlověka.Ve Washingtonu založil jedno z největších muzeí člověka a mezinárodní antropologický časopis.
LEXA FRANTIŠEK (1876-1960), český egyptolog, zakladatel a profesor egyptologie na Univerzitě Karlově v Praze, akademik ČSAV.
NIEDERLE LUBOR (1865-1944), český archeolog, národopisec a antropolog, profesor Univerzity Karlovy (v letech 1927-1929 její rektor), člen vědeckých akademií v Praze, Leningradě, Sofii, Bělehradě, Záhřebu a Paříži.Ve všech oborech, kterým se věnoval, dosáhl vynikajících úspěchů, avšak na prvním místě stojí slovanská archeologie.Zakladatel a první ředitel Státního archeologického ústavu v Praze.
POULÍK JOSEF (1910), vedoucí osobnost současné československé archeologie, ředitel Archeologického ústavu ČSAV, profesor brněnské univerzity, akademik a místopředseda ČSAV, laureát státní ceny.Organizátor rozsáhlého archeologického výzkumu na Moravě a vedoucí největšího československého výzkumu v Mikulčicích.Těžiště jeho vědeckého zájmu spočívá ve slovanském období.Byl jedním z iniciátorů světozámé výstavy Velká Morava.
STOCKÝ ALBÍN (1876-1934), český archeolog, původním povoláním inženýr chemie a úředník finanční kontroly v cukrovarech.Archeologii začal studovat poměrně pozdě, v roce 1920 zísal doktorát a o devět let později se stal profesorem Univerzity Karlovy.Zajímal se o dobu bronzovou a halštatskou, nejvíce svého studia věnoval neolitu.Jako chemik se i zabýval i
konzervačními metodami.
ŠTORCH EDUARD (1878-1956), český pedagog, archeolog a spisovatel.Proslavil se řadou dětských knížek, jejichž děj je situován do pravěku.Byl rovněž výborným archeologem a všechny jeho práce jsou podloženy důkladnou znalostí archeologického materiálu.Sám prováděl výzkumy a publikoval odborné práce.
Nejslavnější zahraniční archeologové
BREUIL HENRI (1877-1961), francouzský archeolog, univerzitní profesor, čestný doktor mnoha zahraničních univerzit.Zabýval se studiem evropského paleolitu a paleolitického umění.
CARTER HOWARD (1873-1939), anglický archeolog a egyptolog.Vedl vykopávky v Údolí králů v Egyptě, při nichž objevil slavný hrob faraona Tutanchamóna.
EVANS ARTHUR SIR (1851-1941), anglický archeolog, profesor univerzity v Oxfordu, který po léta řídil výzkumy paláce Knóssu na Krétě.
GERASIMOV MICHAIL MICHAJLOVIČ (1907-1970), sovětský antropolog, archeolog a sochař.Proslavil se metodou rekonstrukce podoby člověka podle lebky.Touto metodou zpodobnil řadu pravěkých lidí i některé historické osobnosti.
CHILDE VERE GORDON (1892-1957), britský archeolog, profesor univerzity v Edinburghu a Londýně.Zaměřil se na studium pravěkého vývoje z hospodářského a společenského hlediska.Zdůraznil význam neolitu pro vývoj lidstva.
MONTELIUS OSCAR (1843-1921), švédský archeolog, který rozvinul typologickou metodu a vypracoval chronologické třídění doby bronzové a železné.
REINECKE PAUL (1872-1958), německý archeolog působící v Mohuči a Mnichově, tvůrce chronologických systémů doby bronzové, halštatské a laténské.Jeho třídění se po určitých upřesněních používá ve středoevropské archeologii dosud.
SCHLIEMANN HEINRICH (1822-1890), legendární německý archeolog, původně hokynářský učeň, později úspěšný obchodník.Ve svých 36 letech byl dostatečně finančně zajištěn, aby mohl zanechat obchodu a věnovat se studiu na univerzitě v Paříži a německém Roztocku.
V říjnu 1871 naplňuje svůj dávný sen - zahajuje archeologické vykopávky na pahorku Hisarlik, který srývá dávnověkou Tróju.Vyvrcholením jeho vykopávek Tróje je nález tzv. Priamova pokladu, který obsahoval téměř 17 tisíc zlatých předmětů.Schliemann prováděl vykopávky i na jiných místech, např. v Mykénách a Týrinsu.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát