ŘEČ PŘÍMÁ, NEPŘÍMÁ, NEVLASTNÍ PŘÍMÁ A POLOPŘÍMÁ
PŘÍMÁ ŘEČ – podává výpověď doslova tak, jak byla pronesena, včetně časů a gramatických osob, je označena uvozovkami: „Půjdu tam s tebou.“
NEPŘÍMÁ ŘEČ – zpráva mluvčího o výroku jiného mluvčího, mění se gramatická osoba, čas, někdy i slovesný způsob, je vyjádřena vedlejší větou:
Eva navrhla, že půjde se mnou.
Hv Vv
NEVLASTNÍ PŘÍMÁ ŘEČ - osobitá varianta přímé řeči, má všechny její znaky, chybí jí pouze grafické vyznačení: Haló, učiteli, zavolal na příchozího. Co víš o sršních? Nevlastní přímá řeč oživuje a ozvláštňuje kompozici textu
POLOPŘÍMÁ ŘEČ – je prostředkem vyjádření vnitřního monologu postavy, vyprávění subjektivně a hovorově zabarvuje; obsahově je to řeč postav, formálně však řeč autorská (3. os. je základní): V životě se však přiházejí takové neočekávané skutečné změny – hrozná neštěstí, jako teď právě postihlo Blaženu – a bez důvodu, nesmyslně; proč zrovna ji?
POLOPŘÍMÁ ŘEČ (smíšená) - jsou to pásma, která ve výstavbě textu spojují pásmo vypravěče s pásmem postav
SMÍŠENÁ ŘEČ - je to řeč vypravěče, v různé míře se subjektivně slohově zabarvenými znaky pásem postav: Zavadil něžnýma očima o své větvičky. Venku bujel, okatě kvetl a řádil divoký červenec; ale co je všechna živá nádhera proti těmhle křehkým větvičkám. Protože ty vykouzlil Václav sám.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát