Literatura období Husitských válek
Literatura doby HUSITSKÉ (počátek 15.stol. – 70tá léta 15.století)
Nástup Václava IV.
Roste odpor k církvi
Období dělíme:
- Předchůdci Husovi
- Období Husitských válek
- - // - doznívání Husitství
středověké stavy: měšťané, šlechta, duchovenstvo
rozpory mezi nimi – projeveno již za Karla IV., zejména rozpory s církví;
za doby Karlovy církev výrazně bohatne
REFORMACE:
Snahy o nápravu církve: Katolická církev bohatne na odpustcích – porušení
základů křesťanství; církev je bohatá = nakumulovaná moc (i světská) –
reformace = náprava církve; snaha ji napravit
JAK?
- osobní přístup k víře a Bohu (nezprostředkovaný duchovním = bez
prostředníka); katolíci – dané motlitby: např „Otče náš …“; protestanté –
nemají dané texty motliteb = procítěnější vztah
- změna přístupu k Bibli: z Bible mohl při bohoslužbě číst jen duchovní -
nechtějí zprostředkovatele
Reformní myšlení pochází z ANGLIE OD JOHNA WYCLIFFA = Jan Viklef
Anglický kazatel – požaduje:
1) omezení světské moci církve
2) tvrdí, že církevní autoritou nejsou duchovní, ale Bible
3) žádá návrat církve k chudobě
LITERATURA:
Vrcholný proces laicizace = lit.je aktuální a dílo se vztahuje k akt.problémům
a demokratizace = lit.je psaná pro lid – roste gramotnost – lidé si mohou číst
počešťování literatury = díla psaná v češtině – ta jazykem správním a
teologickým
Předchůdci Husovi
Konrad Walthauser
Němec; přichází na pozvání Karla IV.; káže v němčině a latině = vliv má na universitní studenty a německé měšťanstvo v Praze = velmi malá odezva; významný v tom, že byl první
Jan Milíč z Kroměříže
Káže česky – velmi radikální – kritizuje církev; původně bohatý člověk – rozhodl se věnovat náboženství; založil úřad pro nápravu nevěstek …; z jeho popudu vystavena KAPLE BETLÉMSKÁ – místo pro české kázání; vliv na českou chudinu
Označil Karla IV.za antikrista – poslal ho do vyhnanství – do francouzského Avignonu; velké množství následovníků
Matěj z Janova
Pokračovatel Milíče; napsal spis „Pravidla starého a nového zákona“ – věnuje se nápravě společnosti a církvi
Tomáš Štítný ze Štítného
Původem bohatý šlechtic, později zchudlý – nakonec zeman
Vystudoval Pražskou univerzitu – artistická fakulta – neměl teologii – kritika církve;
Vychází z Milíče – píše česky – srozumitelné pro prostý lid = vliv na lid
Autor „popularizačních“ prací – složité teologické problémy vysvětluje jednoduše prostým lidem – roste vzdělanost nejchudších lidí – začínají si uvědomovat problémy
Původně práce píše pro rodinu, sousedy a čeledníky – později vydány veřejně
Traktát: středověká učená pojednání (něco jako referáty)
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
Soubor traktátů; věnuje se dokonalému křesťanskému životu; radí všem jak žít, aby to
neodporovalo pravidlům křesťanství
Řeči besední
Věroučné dílo; domácí katechismus; vysvětluje: stvoření světa, člověka …
Psáno dialogem otce a dítěte
Řeči nedělní a sváteční
Formou tzv.POSTILY = soubor kázání – zaměřuje se na výklad evangelií
Význam autora: zakladatel české naukové literatury; dobrý jazykovědec – jazyk na vysoké
úrovni
Mistr Jan Hus
Neznámé narození: 1369 nebo 1371 v Husinci u Prachatic
Zemřel v roce 1415 v Kostnici
VZDĚLÁNÍ:
Vystudoval Pražskou univerzitu – artistickou fakultu; dále na ní učí – universitní
mistr – 3 roky rektorem P.u.; duchovním se stává až jako univerzitní mistr
ČINNOST: od roku 1402 hlavním kazatelem v Kapli Betlémské – vychází z myšlenek Jana
Viklefa – jeho kritika církve; hodně přívrženců – zpočátku i Václava IV.
Tehdejší král; podporoval ho do roku 1412;
Po roce 1412 začal kritizovat církev za odpustky: „kramaření s odpustky“
A tvrdí, že v čele církve nestojí papež ale Ježíš Kristus – odvrací se Václav IV. A
je na Mistra Jana Husa vydán papežský interdikt (na místě, kde byl člověk stižený
klatbou se nesmí provádět církevní obřady – bohoslužby, křty, pohřby …)
Mistr Jan Hus odchází z Prahy a hláše na Kozím hrádku – j.Čechy a na
Krakovci – Rakovnicko.
KONCIL: MJH se vydá církevnímu koncilu – aby obhájil své učení – jak to myslel …
Koná se v Kostnici. Nepodaří se mu to – odsouzen, označen za kacíře – zbaven
duchovní hodnosti – upálen – popel vysypán do Rýna
Inicioval vydání KUTNOHORSKÉHO DEKRETU (vydal ho Karel IV.) – mění poměr rozhodovacích hlasů na Pražské universitě. Původně 3:1 (pro cizince) – po dekretu je poměr obrácený.
NÁSLEDKY: Z Pražské univerzity odešli skoro všichni němci – profesoři i studenti.
Univerzita se stala provinční univerzitou.
MYŠLENKY: odmítá poslušnost autoritám, které nežijí v souladu s božím řádem (desatero)
Odmítá majetnou církev
Jedinou autoritou je Bůh
= základ obžaloby MJH
LITERATURA: píše latinsky (pro vzdělance) a česky (pro lid)
De ecclesia /de eklézia/ = O církvi
Hlavou církve není papež ale Kristus; skuteční příslušníci církve jsou ti, co nespáchali těžký hřích; spis použit žalobci v Kostnici – přímá citace
Výklad Viery, Desatera a Páteře
Výklad křesťanských motliteb a desatera; kritika církve;
Viera = víra v Boha; Páteř = Páter noster = Otče náš – zkomolenina z latiny – páteř; jde o výklad otčenáše
Postila
Soubor kázání = postila; jedná se o výklad evangelií
Knížky o svatokupectví
Kritika církve: majetek (odmítá prodávání odpustků); almužny jsou zneužívány k osobním účelům farářů …, obsazování církevních postů za úplatu; za církevní úkony lidé platí
Dcerka
Věnováno postavení ženy ve společnosti a výchově žen. Poprvé se v české literatuře objevuje ženská otázka
Dochována rozsáhlá korespondence Mistra Jana Husa:
Listy z kostnice
Posílal je před koncilem, při a po; adresovány přátelům, ale mají formu otevřeného dopisu
Charakter: vykládá své myšlenky a učení
Latinská díla
O pravopise českém = De orthographia bohemica
Psáno latinský = určené jazykovědcům
MJH mění spřežkový pravopis na didaktický (= rozlišující)
Czaara = cará (= čára)
Zavádí tzv.nabodeníčko krátké – to nahrazuje měkkost- tečka nad písmenem – nedbalým
psaním se zní stal háček
tzv.nabodeníčko dlouhé – nahrazuje kvantitu = délku
klade důraz na správnou výslovnost; prosazuje čistotu českého jazyka – proti slovům cizího původu – hlavně Německo
SMRTÍ MISTRA JANA HUSA: odpor vyvrchol: PRVNÍ PRAŽSKÁ DEFENESTRACE: Novoměstská radnice – 1419 – vrchol nevole;
Defenestrací začíná období husitských bojů
Jan Želivský – kazatel tohoto období
Období Husitských válek (1419 – 1434 – bitva u Lipan)
Bouřlivé období; husité bojují s vnějšími odpůrci – Křižáky a mezi sebou – 2 odnože:
Táborité – radikálové a Pražané – umírnění
Bitva u Lipan: Táborité x Pražané = Pražané
LITERATURA: nástroj politického boje; ztrácí se literatura výučná a zábavná – nevznikají
legendy, eposy …
rozvoj kronikářství, polemiky = sporu, rady
Budyšínský rukopis
Z roku cca 1420; soubor textů literárního žánru polemiky – každý se snaží
přesvědčit protivníka; střídání argumentů; závěr je nebo není; autor příslušník
husitského hnutí x Zikmund Lucemburský (král po Václavu IV.zvolen 1419;
Čechy ho nepřijaly)
3 základní části:
Žaloba koruny české: žaloba k Bohu na Zikmunda a Kostnický koncil
Porok koruny české: porok = výtka; vytýká Zikmundovi přijetí české
koruny a vytlačování českých obyvatel
Hádání Prahy s Kutnou horou: literární alegorie; ve sporu 2 ženy:
Praha (krásná mladá dívka – reprezentuje
umírněné husity) je ve sporu s Kutnou
horou (stará baba)
Jazyk literárních památek této doby je prostý – blíží se prosté mluvě – dílo slouží k propagaci – musí vzniknout rychle
Vavřinec z Březové
Přeložil Mandevillův cestopis; přívrženec umírněných husitů; díla píše latinsky
Píseň přeslavné koruny české = Píseň o vítězství u Domažlic
1431 – husité x Křižácká vojska – k bitvě nedošlo – Křižácká vojska utekla když uslyšela husitský chorál duchovní písně
Husitská kronika = Chronicon
Nedokončená – končí rokem 1422; husitské hnutí popisuje střízlivýma očima – poukazuje na klad i zápor (ničení katolických děl a budov …)
Rozvoj duchovních písní
Jistebnický kancionál
Soubor duchovních písní doby Husitské; nalezen v 19.století v j.Čechách; Opis datován kolem 1420; Jazyk prostý; působivé nápěvy; funkce: posílit sebevědomí husitů a udržet kázeň = sjednocovaly
Duchovní písně agitačního charakteru:
Povstaň, povstaň, veliké město Pražské
Lidová, vyzívá k povstání Prahy proti Zikmundovi; neznámý autor
Ktož jsú boží bojovníci
Autorem Jan Čapek; není lidová; hymna husitských vojsk
Období doznívání Husitství (1434 – 70tá léta 15.století)
Umírnění x radikálové = umírnění
chtějí zklidnit pokračovat
situaci a smířit
se se Zikmundem
Situace se „uklidňuje“ – nový král: 1458 – Jiří z Poděbrad (dříve správce českých zemí)
Urovnával rozpory v zemi; snaha obhájit českou situaci před Evropou
Petr Chelčický
Nejvýznamnější autor období; nemá vyšší školy – neumí latinu; vzdělanost z překladů a četby; vychází ze svých zkušeností; umělé jméno – Chelčický – pocházel z obce Chelčice; Nepřiřazuje se k Husovi, ale s některými myšlenkami sympatizuje. Odpůrce násilý – obhajuje pasivitu; zpochybňoval smysl vyššího vzděláni a instituce státu; lidový autor
O boji duchovním
Polemika s Jakoubkem ze Stříbra (pokračuje v myšlenkách M.J.Husa, universitní profesor)
Polemika o způsobu boje se zlem
Jakoubek: spravedlivý boj je možný; obranná válka je přípustná; P.Chelčický: jakákoli válka je porušení přikázání nezabiješ; oba: možný boj duchovní: duše x ďábel a hřích
O trojem lidu
Petr Chelčický říká: šlechta a duchovní si přivlastňují moc nad lidem
Lid je nejdůležitější stav – z jeho práce žijí stavy další; myšlenka rovnosti stavů – dříve to nikdo veřejně neprohlásil
Sieť viery pravé
Alegorie; motivy z bible; sv. Petr se vydává na rybolov; síť symbolizuje pravou prvotní církev a pravou víru. Malé ryby se v síti zachytí a velké ji protrhají. Malé ryby = lidé žijící v souladu s desaterem. Velké aby – hříšníci, z nichž největší ryby jsou papež a císař (tak to napsal)
Nejdůležitější dílo
Postila
Soubor kázání – výklad evangelií
Petr Chelčický stojí mezi 2 obdobími: mezi středověkem a renesancí
- // - mnoho přívrženců – nová církev: Jednota bratrská a založil ji Řehoř Krejčí
Jednota bratrská – nejprve snaha o vytvoření ideální společnosti a žít v souladu s prvotní církví; nejvýznamnější člen: Jan Amos Komenský
Začíná se objevovat literatura zábavná –
Cestopisy:
Deník Václava Šaška z Bířkova
Putuje se Lvem z Rožmitálu, který vedl poselstvo krále Jiřího z Poděbrad po z.Evr.; snažil se obhájit reformaci před západní Evropou;
Realistický – popisuje, jak lidé žili v 15.století – kraje, zvyky, mravy, oděv …
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát