Feuchtwanger, Lion - Bláznova moudrost
Jean Jacques Rousseau – slavný spisovatel
Fernand – jeho obdivovatel, syn markýze Girardina
Gilberta – přítelkyně Fernanda
Monsieur de Girardin – markýz, otec Fernanda
Tereza – hloupá manželka Jeana Jacquese
Madame Levasseurová – matka Terezy, tchýně J.J.
Nicolas – podkoní markýze Girardina, sluha sloužící Tereze a madame
Monsieur Robinet – dědeček Gilberty, přítel Girardina a Fernanda
DĚJ SE ODEHRÁVÁ NA PANSTVÍ MARKÝZE GIRARDINA, V ERMENONVILLU A V PAŘÍŽI NA KONCI 18. STOLETÍ.
Markýz Girardin dostává zprávu o příjezdu slavného spisovatele Jeana Jacquese Rousseaua na své sídlo Ermenonville, kde slavný spisovatel hodlá strávit stáří. Nejdříve přijíždí jeho mladá žena Tereza s matkou a poté i sám spisovatel.
Jeana Jacquese Ermenonville velmi uchvátí, zvlášť jeho parky, které jsou postaveny podle jeho děl. Markýz i jeho syn Fernand mistra velmi obdivují a i on se s nimi cítí dobře. Zvlášť si oblíbí Fernanda, se kterým vede dlouhé filozofické debaty.
Jsou ubytováni v letohrádku v parku a je jim přidělen sluha Nicolas. Nicolas je velmi vychytralý, vycítí že by se z mistrových rukopisů daly získat nějaké peníze, které by použil na otevření svého podniku s koňmi. Spojí se proto s Terezou, která je hloupá a stane se jejím milencem.
Fernand zjistí o poměru Terezy a Nicolas, je rozzlobený jejich troufalostí. Chce se od ní dozvědět něco o mistrovi a jeho dílech – podlehne jejím svodům.
Terezina matka je velmi vypočítavá, snaží se využívat mistrových děl, které on chce uveřejnit až po smrti, a díky nim se všemi manipulovat. Fernand od ní dostává spisy s názvem „Vzpomínky“, kde se dočítá o mistrovi několik pro něho hrozných věcí.
Nicolas v touze po mistrových rukopisech jej nakonec zavraždí. Vše vypadá jako nehoda. Markýz zjistí pravdu a Nicolase propustí.
Madame Levasseurová se chystá vydat Rousseauvy spisy, markýz jí v tom zabrání, zná obsah spisů a nechce, aby byl tak brzy po smrti veřejností odsouzen.
Fernand chce začít žít podle myšlenek a filozofie Jeana Jacquese a odjíždí do Ameriky bojovat. Jeho rozhodnutí provází spory s otcem a snoubenkou Gilbertou.
Smrt madame Levasseurová. Před smrtí ji upozorní, že se nesmí znovu vdát ani odstěhovat. Návrat Nicolase – prodají některé z rukopisů a Nicolas si zařídí v Paříži vytoužený obchod. Po čase se zraní a s Terezou se odstěhuje do Plessis.
Gilberta zjistí, že se Fernand po válce nevrátí domů, a proto se provdá za šlechtice Mathieua. Ten však zahyne ve válce. Gilberta zůstává s dcerou u svého dědečka.
Fernand se vrací z Indie. Začíná se zabývat politikou, je na něj vydán zatykač, protože pobouřil prince de Condé. Zatčení unikne, protože francouzský lid dobyl Bastilu, kde měl být uvězněn. Svržení krále. Fernand s přítelem Martinem je oslavován. Fernand usiluje o rovnoprávnost mulatů v Indii, přátelství s Louisem Michelem Lepeletierem, který byl člen Národního shromáždění. Fernanda přitahovala jeho žena Eugenie.
V Paříži prosazen zákon o rovnoprávnosti míšenců v Indii – velké nepokoje, bílí nechtějí tento zákon uznat. Fernand zvolen poslancem. Král se pokouší o útěk ze země, je chycen, čeká na rozsudek.
Tereza s Nicolasem se spojí se zákonodárcem Chaplainem, darují mu jedno dílo Jeana Jacquese a Tereze to tím zajistí velkou vdovskou penzi.
Král je odsouzen k smrti, před popravou rekapituluje svůj život – měl více potlačit kacíře a rebely, jako Voltaira a Rousseaua. Poprava – fanatický lid rozstřikoval královu krev na všechny strany – hesla „Ať žije republika“.
Je zabit Michele Lepeletiere, který hlasoval pro královu smrt – je z něj udělána oběť, mučedník. Zaplatil za republiku životem. Král je potupně pohřben, na rozdíl od Lepetiera, který je oslavován.
Spojenci vyhlásí válku republice, je vyhlášena všeobecná branná povinnost, nové reformy. Nová opatření zavedena i proti vnitřnímu nepříteli, tzn. proti nerepublikánům. Zabito plno nevinných lidí – členové nové vlády zabíjejí ve jménu Jeana Jacquese, přesvědčeni že uskutečňují jeho nauky.
Starosta Huret udává Girardiny, Fernand je převezen do vězení v Paříži, jeho otec je hlídán na každém kroku. Fernand se ve vězení setká se svou přítelkyní Eugenií, zamilují se do sebe, po propuštění Eugenie se cítí osamocen.
Prostý lid zničí, v zájmu republiky, markýzi jeho zahrady. Starosta Huret, který toto nařídil, je po nějakém čase za to obžalován.
Martin Catrou zruší stíhání proti Girardinům, jde oznámit markýzi, že hrob slavného spisovatele bude převezen do Panteonu – markýz ho prosí, aby to nedělal.
Propuštění a návrat Fernanda domů. Martin mu slíbí, že jej vezme do armády. Girardin chce odejít ze svého sídla k Robinetovi, ještě než budou ostatky mistra odvezeny.
Vykopání rakve a odvoz do Paříže. Průvodu se účastní několik tisíc lidí.
Rakev dovezena do chrámu Panteon. Je zde shromážděno velmi mnoho lidí a Robespierre má proslov. Tvrdí, že Jean Jacques byl největším spisovatelem a odvážil se říci lidem, aby povstali. Odvážil se přinést jim poselství: volnost a rovnost. Na Fernanda projev velmi zapůsobí. On sám však znal mistra také z jiné - lidské stránky. Pocítil nesmírné bohatství Jeana Jacquese, ono nesmírné vědění, které zvítězilo nad vším rozumem. Viděl smysl svého vlastního osudu, musel projít utrpením, zklamáním, zoufalstvím, aby mu byla uchystána tato minuta naplnění. A kdyby neměl nic než tuto minutu, jeho život by stál za to, aby byl prožit. Za doprovodu nové hymny republiky (Marseillaisa) klesá rakev do země.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT