Globální výchova
Svět se mění, neustále, a všechny sféry lidského uspořádání s ním. V posledních letech 20.století však bylo zjištěno, že základní principy tradičního školního systému (není však jediný) začíná poněkud pokulhávat. A taky proto,dle mého mínění, vznikla na Britském ostrově tato kniha (ale hlavně také myšlenka globální výchovy, která se objevila již mnohem dříve) pod vedením dvou autorů, a to Davida Selby a Grahama Pike.
A co vlastně ústřední pojem, a i název této knihy znamená? Filosofickým východiskem globální výchovy je systémové chápání světa. A to z hlediska přírodního, prostoru a času i z hlediska lidského. Vidí jevy, věci a skutečnosti vzájemně propojené, ovlivňující se. Objevuje se již na počátku 20. let. Podstatou globální výchovy je komplexní odpovědnost a směřování k trvalé udržitelnosti života na zemi s ohledem na rozvoj společnosti v souladu se životním prostředím. Proto také velkou část globální výchovy tvoří ekologická výchova.
Pro globální výchovu je středem pozornosti dítě, a to jako součást světa, osobnost člověka vidí jako vnitřně přirozeně tvořivou, s jedinečnými fyzickými, duševními, intelektuálními a emočními schopnostmi a potřebami = přistupujte k člověku jako jedinečné individualitě.
Globální výchova je proces všestranně aktivní, celoživotní, s centrální úlohou lidské zkušenosti.
Základní principy globální výchovy:
1, vzdělání pro rozvoj člověka s důrazem na všelidské hodnoty demokracie a humanity
2, respektování žáka jako člověka a jeho individuality, úcta k němu, vzájemné učení a ovlivňování
3, centrální úlohu má zkušenost
4, systémové pojetí výchovy a vzdělávání
5, nová role učitele a vzdělávacích institucí
6, svoboda výběru
nutné společné všeobecné vzdělání - porozumění, zachování lidské kultury a je podmínkou demokracie
ke společnému všeobecnému možnost dalšího volitelného vzdělání
svoboda volby zvyšuje zodpovědnost za vlastní chování a rozvoj
7, vzdělání jako účast na demokracii
učí se demokracii jako její přímí účastníci, nikoli jen z teorie
život v rodině, škole, třídě i mezi přáteli je spravován demokraticky na principu společného rozhodování
8, vzdělání pro globální občanství - světoobčanství - multikulturní a interkulturní orientace, poznání různých kultur , zvyků a problémů
9, vzdělání pro uvědomělou péči o zemi
kontakt s přírodou při hrách, vycházkách a výletech, při sportu, ale i prostřednictvím vědeckých přístrojů
učit se přírodu pozorovat, naslouchat jí, přemýšlet o ní
důležitá vlastní účast na zvelebování svého okolí
10, duchovní rozměr ve výchově a vzdělání
rozvíjí pocit sounáležitosti, lásky a porozumění pro potřeby druhých
směřuje k rozvíjení empatií a soucitu
cílem je pocit sounáležitosti k přírodě i šetrnosti k neživým výtvorům přírody i člověka
Ačkoli pojem globální výchova je poměrně nový, spojuje v sobě dva směry pedagogické teorie a praxe: První z nich, v jehož centru stojí pojem planetární vědomí, hovoří o respektování principu "jedné Země", v souladu s nímž musíme zájmy jednotlivých států vnímat s vědomím potřeb celé planety.Úkolem vzdělávání je utvářet osobnost člověka, který toleruje lidi z jiných kultur, s jiným vyznáním a světovým názorem a váží si jich.Tento myšlenkový směr vznikl, jak jsem se již zmínil, ve Velké Británii.
Druhý směr zdůrazňuje ústřední postavení dítěte. Osou tohoto směru je názor, že děti se učí nejlépe tehdy, podporujeme-li je v jejich vlastním zkoumání a objevování a jednáme-li s nimi jako s osobnostmi s jedinečnými názory, zkušenostmi a nadáním.
Jak vypadá kniha samotná? Struktura knihy je rozdělena do pěti hlavních částí spolu s dalšími podsekcemi.
V první části s názvem: Úvod je nám představena Globální podstata současného světa na zcela běžném životním vzorci, zdánlivě izolované, rodiny žijící na vesnici.
Poté se skupina autorů zabývá čtyřmi vzájemně propojenými vztahy globální podstaty současného světa, a to prostorovou a časovou globalitou a problémy z hlediska rozměru lidského a globálního.
Druhá část s názvem Škola a žáci, obsahující tři podsekce ( Škola – základ života Základní principy globálního učení Škola pro 21. Století), zobrazuje a zároveň srovnává chyby školních principů tradičních oproti principům, kde je využita globální výchova. Vysvětluje na jakých principech je globální učení založeno a zobrazuje důležitost informací, získaných ve vzdělávacích institucích, ne pro znalost samotnou, ale především pro praktické využití v životě. A tak nastoluje otázku změn, které jsou nutné k tomu, aby škola lépe vybavila studenty nezbytnými znalostmi pro život v našem stále se měnícím a čím dál více propojeném světě.Ve světě 21.století.
Třetí část s názvem Škola a učitel s pěti podsekcemi ( Jak se učíme Globální výchova a její hodnocení Jaký by měl být globální učitel Vzdělávání učitelů Ukázky využití globální výchovy v jednotlivých předmětech) se zabývá nejen procesem učení a jeho druhy, ale i jeho podáním, ze strany učitelů, a ne méně důležitou otázkou hodnocením.Tato část také popisuje, dle mého názoru, vysněného vyučujícího a jeho vyučování v různých předmětech.
Další částí je část Herní aktivity s devíti podsekcemi (Jak uvádět hry Úvodní a rozehřívající aktivity Aktivity zaměřené na rozvoj vlastní osobnosti Diskusní aktivity Cvičení na rozvoj představivosti Kooperativní hry Hry s rolemi Simulační hry Zpětná vazba a techniky hodnocení) seznamuje čtenáře této publikace s úlohou herních aktivit nejen v raném věku, ale i v pozdějších vzdělávacích etapách. S jejich postupem - od uvedení až po zhodnocení. I s jednotlivými okruhy využití herních aktivit.
Do poslední části Přílohy spadají cíle a rozvíjené oblasti globální výchovy, vybraná bibliografie a informace o autorech a mezinárodním ústavu pro Globální výchovu.
Na závěr bych chtěl jedině pochválit tuto publikaci, která se dotýká podobného celosvětového problému jako citát:“…a proto se neptej, člověče, komu zvoní hrana, zvoní tobě!“ - uvedený v knize Ernesta Hemingwaye. Myslím si však, že není určena pouze pro okruh pedagogů, hledající nový vyučovací styl, ale pro každého člověka, který touží po poznání skutečných životních priorit. Bez jejichž nalezení a bez nalezení pravých lidských hodnot naše civilizace, dle mého názoru, zanikne.
Vypracoval: František Holý
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát