Skinheads
Skinheads
Skinheads jsou v současnosti často probíraným tématem. To co nejvíce a neblaze proslavuje tuto skupinu je především násilí a propagace fašismu a rasismu. Tento referát je o vzniku Skinheads o jeho původních myšlenkách a o tom v co se Skinheads změnily.
Počátky hnutí Skinheads bychom našli ve druhé polovině šedesátých let ve Velké Británii. V té době dochází k významným změnám na trhu práce. V důsledku modernizace narůstá nezaměstnanost a staré sociální struktury se rozpadají. V dělnických čtvrtích velkých měst (například v londýnském East-endu) vzniká nové hnutí dělnické mládeže. Jeho příslušníci kladli důraz především na svůj dělnický původ a ostře se vyhraňovali proti hnutí hippies, tvořenému hlavně mládeží ze středních vrstev.
Dělnický původ vyjadřovalo i typické oblečení těchto mladých lidí: vysoké těžké boty tzv. DocMartens (popř. pracovní boty s okovanou špičkou, jaké nosili dělníci v docích), vojenské bundy “bombery", džíny a kšandy nošené přes košili značky Ben Sherman nebo trička Fred Perry (aby byly dobře vidět). Nejnápadnější byly už tehdy nakrátko ostříhané vlasy, podle nichž se těmto lidem začalo říkat Skinheads (holé hlavy).
Původně se jednalo o nepolitické hnutí, kterému šlo především o odlišení se od “lepší" společnosti. Aktivity prvních skinheadů se omezovaly na návštěvy hudebních představení a fotbalových zápasů. Objevovaly se i první rvačky a násilnosti, které však nebyly vedeny motivy politickými, ale sociálními. Jejich cílem se stávali především hippies a bezdomovci. Po večerech se chodilo tancovat. Skinheads se převlékali do těch nejlepších šatů, jaké si mohli dovolit, aby na tanečním parketu vynikli mezi ostatními. Do Británie se tehdy dostal nový hudební styl, známý pod jménem Ska, který s sebou přinesli imigranti z Jamaiky. Postoj původních Skinheads k cizincům a přistěhovalcům nebyl jednoznačný. Na tanečních zábavách se družili s Jamaičany, ale cílem jejich násilných útoků se nezřídka stávali Pákistánci, o nichž se říkalo, že se nechtějí integrovat do společnosti.
V letech 72-76 nebylo o skins přílis slyšet. Nová vlna skins přišla s čerstvě vzniklým, do té doby nevídaným hnutím, kterým byl PUNK. Vznika nová hudba Skinheads - OI!. To se stává novým hnutím ulice spojující jak skins tak punks. Toto první období v historii hnutí skinheads netrvalo dlouho. Na počátku sedmdesátých let došlo k určitému zklidnění. Část mládeže se z nejrůznějších důvodů s hnutím rozešla. Některé uchvátila zbrusu nová “disco-móda" sedmdesátých let, další skupina se sblížila s punkery a jiní se pokusili přiblížit životním stylem středním vrstvám, i když i nadále zůstávali dělníky.
K výraznému zvratu dochází koncem sedmdesátých let, kdy britská národně-socialistická strana Národní fronta (the National Front) zneužila hnutí Skinheads ve svůj prospěch. Národní fronta (NF) rekrutovala mladíky z ulice a využívala je pro své pouliční bitky. Protože Skinheads měli pověst ostrých hochů, někoho napadlo, že když mladí “bojovníci" z řad NF napodobí image skinheads, stanou se ještě obávanějšími. Tak vznikla nová odnož hnutí Skinheads. Zatímco “tradiční Skinheads" byli nepolitickým hnutím dělnické mládeže a našli bychom u nich určité styčné body s punkery (např. hudba), noví skinheads se hlásili k extrémní pravici. Napětí mezi oběma skupinami postupně narůstalo. Zároveň docházelo k další diferenciaci uvnitř hnutí. Část nepolitických Skinheads se přiklonila k levici a začala nahlížet na třídní boj skrze politiku práce a zaměstnanosti.
Hnutí Skinheads se záhy rozšířilo do mnoha dalších zemí (Irsko, Francie, Rakousko, Itálie, Spojené státy, Německo...). Přestože v každé zemi má svá specifika, základní rysy zůstávají shodné. Od konce osmdesátých let dochází k oživení původního “tradičního" hnutí a jeho hodnot. Zároveň přibývá konfliktů mezi zastánci různých směrů. V současnosti existuje hnutí skinheads v různých podobách téměř v celém světě.
V české republice se skinheads nejviditelněji objevují po roce 1989. Nemůžeme říci, že by toto hnutí neexistovalo již za komunismu, ale jeho příchod na veřejnost je opravdu spojen s příchodem demokratického režimu. V těchto dobách se začalo výrazněji formovat i hnutí punk, které jak je již dnes skoro nepochopitelné se skiny dokonce spolupracovalo. Myšlenky byly v té době ještě nevyhraněné, spíše až zmatené. Nikdo nevěděl, která skupina mu co nabídne a jak se například svým zevnějškem rozlišuje. Tak se stávaly takové situace, kdy mladík s dlouhými vlasy nosil kožený kabát s nápisem skinheads.
K srovnání určitého standartu a myšlenkových proudů přispěla zejména hudební scéna, na které se objevila skupina Tři sestry a v letech 92-94 dnes již legendární skinheadská skupina Orlík. V té vystupovaly mladí herci Daniel Landa a David Matásek. Svými rasistickými a nacionalistickými texty byly pro mladé lidi odkojené hudbou Michala Davida něčím úplně novým a pravděpodobně i zajímavým, protože jejich druhá deska s názvem Demise byla toho roku nejprodávanější v České republice.
A kdo jsou vlastně skinheads kteří tvoří extrémní pravicovou scénu dnes?
Této skupině vévodí mužské pohlaví. Průměrný věk člena skinhedas se pohybuje od 15 do 25 let. To se týká hlavně běžné základny. Na vyšších organizačních postech se ale objevují muži i ve věku 30 let. Vzdělání převažuje učňovské. Nejdůležitější otázka ale je, proč tito mladí mužové vyhledávají členství v takovýchto organizacích. Jeden z hlavních důvodů je, že hledají uznání. To se jim ve velké míře nedostává doma ani ve škole. Naopak ve společnosti která neuznává žádné a nebo jen minimální hodnoty se toto uznání dá získat v celku snadno. Zde se opět ukazuje že jedna z příčin je ve výchově v rodině. Osoba, která nemá dostatečně vyvinutý žebříček hodnot, nemá určité vzory, má velkou šanci ztotožnit se s určitou radikální skupinou.
Jak už bylo zmíněno mladí lidé u skinheads hledají nějakou oporu. Chtějí se stát součástí skupiny, která drží za každé situace a okolnosti při sobě. Především ve vyšších patrech organizace je loajalita a naprostá oddanost skupině to nejhlavnější co drží skupinu pohromadě. Každý kdo zradí a nebo jen vyjádří pochybnosti o organizaci vystavuje se nebezpečí fyzické likvidace.
Dalším aspektem je finanční situace. Skini se nejvíce rekrutují ze sociálně slabých, nebo průměrně situovaných rodin. Pokud se k těmto skutečnostem přidá například nezaměstnanost je parta skinheads pro mnoho lidí řešení, protože ˛nabízí˛ možnost jak bojovat proti systému, který jejich neúspěch zapříčinil.
Pro integritu do společenství skinheads je v počátcích nejdůležitější vizuální obraz. Každý kdo se chce stát skinheadem musí nejdříve zkrátit a nebo úplně odstranit svůj porost na hlavě. Druhý důležitý bod je vybrat správné oblečení. Poté již stačí mít radikální názor na národnostní menšiny, za večer vypít 10 piv a něco a nebo někoho rozbít a nový skin je na světě. Pro postup do dalších pater společenství je však už nutné vykazovat činnost pro hnutí, prokázat oddanost atd.
V tu chvíli se skin stává součástí skupiny lidí, ze které má většina lidí strach a respekt. V tu chvíli sebevědomí jedince, které se pohybovalo tak dlouho kolem stupně nula se rázem dostává do neuvěřitelných výšin.
Na území České republiky působí několik hnutí, sdružení a stran, které jsou jak doma tak v zahraničí považovány za extrémistické. V těchto skupinách je více méně zařazená většina tzv. naci Skinheads.
Zde je uveden následující přehled neonacistických, fašistických a ultrapravicových organizací v České republice.
Blood and Honour (Krev a sláva) je neonacistická organizace s pobočkami v některých zemích. Pořádá koncerty rasistických kapel (Vlajka, Conflict 88, Buldok nebo Excalibur), demonstrace (např. proti vysílání Radio Free Europe nebo 28. října 1998) a vydává publikace (Phoenix, Národní výzva).
K této skupině lze přiřadit názorově nevyprofilované skinheady a "spontánní" hnutí, které se vyžívá v "honbě na Romy", účasti na koncertech a podobných aktivitách.
Combat 18 je teroristická skupina zaměřující se na útoky proti lidem. Čísla vyjadřují pořadí písmen v abecedě, 1=A, 8=H, tj. Adolf Hitler.
Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa prokazatelně šíří nacionalismus, nenávist a antisemitismus. I když v současné době není parlamentní stranou, zůstává svojí činností nadále nebezpečná. Aktivita této politické strany je zaměřena na vydávání týdeníku Republika a organizování tzv. "Republikánské mládeže". Tato organizace se snaží oslovit mladé lidi, také z řad Skinheads. Cílem Republikánské mládeže je po vzoru nacistické SA (Sturmabteilungen) a nacistické Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend) ochrana vedení strany, zastrašování odpůrců a v neposlední řadě zajišťování pořádku na srazech Republikánů. Výraz "Sládekjunge" je více než trefným označením.
Vlastenecká fronta propaguje antisemitismus, nacionalismus a rasismus. Jde o sdružení, které se snaží své členy zapojit do komunální politiky. Mezinárodní kontakty směřují především na britskou International Third Position. Tiskoviny Vlastenecké fronty jsou Obrana národa a Hlas národní mládeže.
Ideologie a aktivita neonacistů a fašistů
Nacisté a fašisté jsou obvykle ultranacionalisté, kteří jsou nepřátelští vůči jakékoliv formě demokracie. Odmítají zákonnost a porušují základní lidská práva. Jejich ideologie je namířena proti lidem jiné barvě kůže, jiné kultury, náboženského smýšlení, sexuálního založení případně jiného smýšlení.
V české republice dochází mezi skinheady k trestným činům a přestupkům, které jsou především spjaty s demonstracemi a různými srazy, s koncerty, různými oslavami pořádanými v tzv. "uzavřeném prostoru", s vydáváním neregistrovaných tiskovin, s veřejnou propagací fašismu, nacismu, rasismu a projevy sympatií k těmto ideologiím, s projevy antisemitismu, znesvěcováním židovských synagog a hřbitovů, s veřejným hanobením obyvatel romského původu pro jejich rasu, barvu pleti a způsob života, se sprejováním, různými sgrafity, s používáním symbolik, s verbálními a fyzickými útoky namířenými proti anarchistům a autonomům a především, s verbálními a fyzickými útoky s rasovým podtextem.
Nejvíce jsou páchány trestné činy výtržnictví, ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, porušování domovní svobody, násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, hanobení národa,
Můj osobní názor je, že by jak policie tak celá společnost měla proti těmto projevům rasismu a neonacismu tvrdě vystupovat. Jedině nulová tolerance a tvrdé postihy mohou rasisty zastavit. A když ne zastavit, tak alespoň znepříjemnit jim jejich existenci. Můžeme vidět, že i státy Evropské Unie se ještě s rasismem a hnutím Skiheads úplně nevypořádaly. Například v Německu jsou k vidění demonstrace proti azilové politice, nebo oslavy úmrtí pohlavárů fašistického Německa, kde Skinheadi za zvuků bubnů mašírují městy. Také Velká Británie před necelými čtyřmi měsíci prožívala noci plné násilností, ve kterých se střetávaly skupiny pravicových radikálů s Palestinskou komunitou.
Z jiného úhlu pohledu musíme zabránit paušalizování příslušníků Skinheads. Jak už bylo v úvodu řečeno ne všichni Skiheadi jsou rasisté a neonacisté. Nedopouštějme se tedy stejných chyb a neodsuzujme lidi jen pro krátký sestřih a vysoké boty.
Otázky:
Jsou Skinheads a neonacisté pro naší společnost opravdu tak nebezpeční a je třeba se bát, že by se mohli dostat až do vlivných politických pozic?
Může se společnost ztotožnit s určitými názory Skinheads?
Literatura:
Internetový časopis Natura
Oficielní internetové stránky originálních Skinheads
Internetový server idnes.cz
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát