Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

J.A.Komenský

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

„Omnia sponte fluant, absit violentia rebus.“


Úvod

Pedagogické dílo J.A.Komenského tvoří ucelenou soustavu názorů na výchovu. Vychází z přesvědčení o velkém významu výchovy, určuje její cíl a úlohy. V duchu svého náboženského vyznání a víry v posmrtný život chápe Komenský výchovu jako přípravu na šťastný život na zemi a na věčný posmrtný život. Ve svých pedagogických spisech podrobně rozvádí otázky teorie výchovy a vyučování, podává pokrokový návrh jednotné školské soustavy, řeší otázky zřizování a sítě škol, vedení a správy školy, organizace školské práce a hovoří i o učitelích a o kontrole jejich práce. Mnohé otázky řeší Komenský v pedagogické literatuře jako první, některé novým způsobem, všechny však ve vzájemné souvislosti, takže utváří promyšlený pedagogický systém. V tomto systému má velmi významné místo předškolní výchova.



Význam a místo předškolní výchovy v pedagogickém systému J.A.Komenského

Komenský připisuje výchově v raném dětství velký význam. Podle jeho názoru „všeobecné porušení světa se začíná hned v kořenech“. Jde o kořeny, z kterých vyrůstá osobnost, a tyto kořeny musí být pevné, zdravé a neporušené.Vyjadřuje to i v podobenstvích, které jsou velmi přesvědčivé. Jak vzdělaného člověka přirovnává k urostlému košatému stromu, který rodí ovoce, klade v prvním období vývinu největší důraz na kořeny stromu. Šestileté dítě se má podobat stromečku dobře zakořeněnému s větvičkami rozumu a ctnosti.
Komenský ukazuje, že všechno je třeba začínat v pravý čas. Právě tak důrazně varuje před úsilím urychlovat anebo oddalovat začátek záměrné výchovy dítěte. V souladu s postupujícím vývinem je potřeba plnit úlohy přiměřené věku dětí.
Hodnocení výchovy v raném dětství u Komenského má kořeny i v jeho hluboké demokratičnosti, v požadavku vzdělávat všechny nejen bez rozdílu pohlaví a sociálního původu, ale i bez rozdílu věku. Vyplývá to i z požadavku promyšlené a záměrné výchovy a jejím postupem se zřetelem na tvárnost dětského věku a z přesvědčení, že mezi rozličnými činiteli vývinu osobnosti má výchova rozhodující vliv. Cíl a obsah výchovy a vzdělání v nejranějším stupni se v podstatných rysech neodlišují od cíle výchovy mládeže na všech věkových stupních a dospělých lidí.
Komenský rozděluje školskou soustavu na jednotlivé školy podle věkových etap.Prvním stupněm je dětství, první školou je mateřské lůno, prvními učiteli jsou matka a pěstounka, inspektory jsou otec a pěstouni. Mateřská škola má být v každém domě. Komenský uvádí pro tuto školu, tak jako pro další, název, rozmístění a úlohu, řeší otázku knih, učitelů a způsoby výchovně-vzdělávací činnosti. Dělí školskou soustavu na čtyři šestileté stupně, ale největší důraz klade na vzájemnou závislost jednotlivých stupňů.
Předškolní výchova má pevné a zdůvodněné místo v pedagogickém systému, je jeho nevyhnutelnou složkou. Není možné ji podceňovat ani zanedbávat, neboť soustava věcí je jediná, navzájem všude úzce souvislá, takže nikde není mezera.
Jednotlivé stupně na sebe navazují, protože v každé věci připravuje vše předešlé půdu pro vše následující a klade pro to základ.
Podle Komenského je pro člověka školou celé období od kolíbky až po hrob, jako je celému lidskému pokolení školou celý svět a vývin. V duchu náboženské ideologie pokládá život člověka za cestu, za přípravu na „vysokou školu nebeskou“.
Předškolní výchova je tedy organickou součástí pedagogického systému J.A.Komenského.Není dodatkem ani izolovanou částí, ale rovnoměrnou složkou, nevyhnutelným základním kamenem výchovy člověka. Mateřská škola je první článek školské soustavy.



Obsah a charakter předškolní výchovy v díle J. A. Komenského


V Informatoriu školy mateřské určil Komenský obsah předškolní výchovy podle způsobilosti předškolního věku.Uvažuje, kdy je dítě schopné zúčastňovat se školního vyučování. Šestý rok pokládá u většiny dětí za nejvhodnější rozhraní na přechod do výchovné instituce. Uznává však individuální rozdíly ve vývinu a doporučuje posunout tento mezník o půl roku, popř. o rok směrem dolu anebo nahoru podle vyspělosti dítěte.
K vymezení předškolního období vede Komenského zřetel na věkové osobitosti. Dítě se potřebuje do šesti let více individuální starostlivosti a péče, než se mu může poskytnout ve velké skupině dětí při společné výchově. Druhý důvod proti školské docházce před šestým rokem vidí Komenský v nehotovém vývinu nervové soustavy, tedy v nezralosti pro školské vyučování. Poukazuje na škodlivost přetěžování dětí a na přepínání jejich sil. Jestliže se počká se začátkem školního vyučování šestého roku, není to na úkor vývinu dítěte, jestliže se už před šestým rokem vychovávají schopnosti, které se začínají formovat v předškolním věku.
Komenský zdůrazňuje, že s vyučováním se má začít tehdy, pokud je dítě ke školnímu vzdělávání způsobilé, s přihlédnutím na individuální rozdíly mezi dětmi. Ukazatelem připravenosti dětí na školu je především jistý stupeň rozumového vývinu, schopnost porozumět otázce a věcně na ni odpovědět. Druhým znakem je soubor vědomostí, zručnosti a návyků, na kterých může škola budovat všeobecné vzdělání. Jejich rozsah je obsahem výchovy a vyučování v mateřské škole. Předškolní období je tedy vymezené vývinem a připraveností dítěte na školní vyučování.
Z hlediska doby, Když Informatorium vzniklo, je pozoruhodné zařazení a obsah tělesné výchovy. Komenský doporučuje rodičům, aby velmi starostlivě dbali na zdraví dětí. Dává jim konkrétní rady a pokyny, pokud jde o jídlo, oděv, pohyb venku, protože to nejvíce prospívá jejich zdraví a je základem dalšího pořádku. Z dnešního hlediska nejsou všechny náměty ve všech detailech přijatelné, ale je cenný rozumný souhrn požadavek pravidelné životosprávy dětí, „aby jejich slabé zdraví neutrpělo škodu ani úrazem, ani zimou, ani množstvím jídla a nápoje, ale ani hladem, ani přílišným teplem“ (Informatorium školy mateřské, kap. V.). Velmi pokrokový je požadavek, aby si děti společně hrály, běhaly venku, honily se a žertovaly. Na to je jim třeba zabezpečit vhodné a bezpečné místo, vymýšlet a ukazovat jim různá cvičení a dát jim příležitost na společné pohybové hry.
Komenský pokládá hru za velmi vhodnou formu dětské činnosti. Hodnotí nejen její pohybový, ale i vzdělávací význam, když doporučuje, aby se děti hravě obeznámily s věcmi a jevy prostředí, ve kterém žijí. „ A tomu velmi pomáhá, jestliže se dětem dají hračky, jako olověné koně, kravičky, ovečky, vozíčky…nejen na hru, ale i na to, aby jim umožnilo poznat tyto předměty.“ (Informatorium školy mateřské, kap. VI.). Výchovný význam hry se uplatňuje hlavně při kolektivních hrách. Proto se děti mají vzájemně sbližovat 0a každodenně si společně hrát.
Těžisko Informatoria je ve IV., kde Komenský zařadil obsah rozumové a mravní výchovy.
Komenský staví na první místo mravní výchovu, ve které se nejvíc projevuje jeho náboženské založení. Náboženské výchově věnoval samostatnou kapitolu (X). Některé vlastnosti, jako např. pořádnost, čistota, ctnost, pravdomluvnost, střídmost, zdvořilost a pozornost k dospělým, zájem o činnost, jsou v souladu se současnými požadavky.
Mezi metody výchovy Komenský zahrnuje poučná cvičení a kladný příklad dospělých.
Obsah vzdělání tvoří základ budoucích vyučovacích předmětů. Komenský vybírá z každého jen jednotlivé poznatky, aby dítě získalo správnou orientaci v nejbližším okolí. Používá běžnou vědeckou terminologii, hovoří o optice, astronomii, geografii, historii i o ekonomice a politice. Při určování rozsahu vědomostí projevuje velkou znalost dítěte a důsledně uplatňuje zásady přiměřenosti postupnosti,takže např. v optice žádá rozeznávat světlo a tmu, poznat některé barvy. Z astronomie se má dítě naučit rozeznávat Slunce, Měsíc a hvězdy atd. Komenský postupuje při určování pořadí vědných oborů se zřetelem na věkové osobitosti vždy od hmotné skutečnosti, která je smysly lehčeji vnímatelná, k abstraktnějším.
Komenský doporučuje jako účinnou metodu na rozvíjení řeči hru a příklad dospělých, hlavně jejich dobrou výslovnost, protože dítě si osvojuje řeč napodobováním. Děti se mají učit nejen rozumět řeči dospělých, ale i jejich gestům a mimice. Na bajkách a lidových příslovích se mají cvičit v poetice.
V Informatoriu nacházíme ukázky lidové slovesnosti, pokyny, jako uvádět děti do malířství, jako i program hudební výchovy. Na osvěžení těla i ducha dítěti neodepírat, „pokud se uvidí, že nějaká hračka lahodí jeho zraku, sluchu a jiným smyslům“ (Informatorium školy mateřské, kap. VII.).
Komenský doporučuje, aby se děti učily zacházet s některým jednoduchým náčiním a nářadím. Práce, které děti vykonávají samy, nazývá řemeslničením, protože děti při nich napodobují činnost dospělých. Rodiče by měli dítěti pomáhat, „aby to, co dělá, dělalo rozumně, a tak se připravovalo na další vážné práce“.
Komenský po úvahách, jak dlouho má dítě zůstávat v mateřské škole, končí Informatorium kapitolou „Jak rodičové a pěstounové mládež k obecné škole připravovati mají“. Příprava dětí na školu je taktéž jeden z pokrokových požadavků Komenského. Tato příprava zabezpečuje spojení a postupnost mezi prvním a druhým stupněm jeho soustavy jednotné školy. Rodiče mají splnit program mateřské školy, vzbuzovat u dětí zájem o školu a o učení a posilovat autoritu učitele.
Předškolní výchova má u Komenského ráz rodinné výchovy, uvědomělé a záměrně řízené. Nejde tedy o živelný vývin dítěte, o náhodné zásahy rodičů.
Komenský kladně hodnotí význam dětské společnosti. Doporučuje, aby se děti scházely už před vstupem do školy, aby si společně hrály, a to nejen pro zábavu, ale i pro vzájemné poučení a hlavně proto, aby se učily přátelsky a družně žít ve společnosti.
Komenský rozděluje obsah výchovy a vzdělávání ve škole dětství do šesti tříd : Úvodní I.třída (6 měsíců), II. kojenecká třída (6 měsíců), III. třída žvatlání a prvních krůčků, IV.třída mluvení a vnímání, V. třída mravů a zbožnosti, VI. Třída společná, pro první vyučování. Je to první náznak jednotného systému předškolní výchovy od narození dítěte do šesti let.
Když Komenský připravoval vydání Všech didakticých spisů, znovu hodnotil svoje životní dílo a k Informatoriu poznamenal: „ Při jeho načrtnutí, jak vidím, v ničem jsem se neodchýlil od cíle.“ Vyslovuje tu přání, aby si rodiče tuto knížečku oblíbili a brali si z ní podněty na výchovu dětí, „pokud by v tomto oboru nevyšlo něco lepšího“.

Závěr


Výchova je překonáváním, proměnou, ale také anticipací hodnot. Uplatní se v ní chovancova aktivita, která má myšlenkový i praktický ráz a v níž od prvopočátku je třeba počítat s prvky samovolnosti, hry a tvořivosti. Jsou skutečnouu zárukou, že výchova nesměřuje mimo lidskou přirozenost, ale k ní, do jejího středu, odkud na všechny strany vedou cestičky k sebezdokonalení. Výchova tak přestává být jen reprodukcí poznaného, ale vede přímo k produkci a seberealizaci.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT