Zdravotnictví
ZDRAVOTNICTVÍ
V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno 287 500 pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP.
Po roce 1989 se uskutečnily zásadní změny ve zdravotním systému. Vznikaly autonomní zdravotnické subjekty, občané si mohly svobodně zvolit lékaře, vznikl systém všeobecného zdravotního pojištění, kde se dnes ukazuje, že jsou zde veliké ztráty a nedořešenost celého systému. Zvýšily se náklady na zdravotní péči. Vznikl systém poskytování nadstandardní péče, kterou si občan platí sám. Například v nemocnicích (pokud to lze a je dostatek lůžek) lze žádat o nadstandardní péči týkající se pokojů,která je ovšem placena pacientem.
Díky konkurenčním vztahům na trhu zdravotnických služeb se pozitivně vyvíjí vztah lékařů a pacientů, a také se zlepšila nabídka a kvalita zdravotnických služeb.
Uskutečnila se privatizace lázeňských zařízení, před dokončením je změna v majetkových vztazích k lékárnám a ambulančním zařízením. Především došlo k prudkému nárůstu objemu poskytované zdravotní péče a v důsledku toho i nákladů. Česká republika disponuje nadbytkem kapacity jak v lůžkové, tak i v ambulantní péči. Co se týká počtu lékařů na 1000 obyvatel zaujímá Česká republika přední místo v Evropě.
Zdravotní péče je financována z prostředků pojišťoven, ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí a měst, přímými platbami obyvatel, z prostředků nadací, sponzorů.
V současné době je další vývoj zdravotnictví jedním z největších problémů v ČR,jelikož nestačí prostředky na mzdy ani na udržování provozu a základních fondů.
Je třeba založit fondový systém, do kterého lidé přispívají, aby z něho mohli v případě potřeby čerpat. Je třeba všechno proto, aby peníze, které se vydávají na zdravotnictví, byly užity co nejefektivněji, čili aby poměr nákladů a zisků byl co nejpříznivější, přičemž zisk je tady pro zdraví občanů, na počet ošetření, nemocnice, na přístroje apod..
Počítá se také s tím, že na výrobky které poškozují zdraví a občané je dobrovolně konzumují, bude uvalena daň. Důraz se klade také na prevence. Předpokládá se, že se vytvoří několik druhů zdravotnických pojištění, zdravotní služby standardního typu budou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění a na nadstandardní služby si bude pacient buď připlácet nebo nebo zcela platit sám.
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNICTVÍ
Veřejná ekonomika rozděluje zdravotnictví do jednotlivých bodů, které na sebe navzájem navazují a jedná se zejména o :
a) ambulantní péče všeobecná, stomatologická, první pomoci, transportní služba
- ordinace lékaře
- sdružená ambulantní zařízení
- domácí ošetřovací služba
b) ústavní péče
- fakultní nemocnice
- státní nemocnice
- odborné léčebné ústavy
- lázeňské léčebny, sanatoria
c) zvláštní zdravotnická zařízení a služby
- hygienická služba a ochrana veřejného zdraví
- lékárenská služba (léky, protézy a přístroje pro užití vně zdravotnických zařízeni)
- zdravotnická záchranná služba
d) zdravotnické programy
- prevence před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými návykovými látkami
- prevence HIV/AIDS
- programy pomoci zdravotně postiženým
- speciální zdravotnické programy a péče (např. bezlepkové diety)
e) správa, výzkum a další činnosti:
- ústřední státní správa (Ministerstvo zdravotnictví a ostatní orgány)
- organizace výzkumu, střediska vědeckých informací
- mezinárodní spolupráce ve zdravotnictví
- další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví
Zdravotnictví má svůj vlastní informační systém a evidenci, které mají vazbu na veřejný sektor. Zde jsou vedeny registry obsahující řadu informací:
1) Evidence práce neschopných občanů, kde je i zahrnuto nejen práce neschopných občanů, ale i lékařů
2) Registrace zdravotnických zařízení (centrální a též okresní úřady)
3) Rejstřík léčivých přípravků
4) Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky
Úkolem zdravotnického odvětví je pečovat o zdraví obyvatel. Přitom se předpokládá, že toto odvětví ovlivňuje zdravotní stav obyvatelstva pouze z 15%. Nejen zdravotnictví, ale především člověk se má starat o své zdraví sám. Ze zbývajících 85% se na zdraví občanů podílí především jejich momentální situaci, stres, práce, zábava, ale také i prostředí které ho obklopuje. Jedná se především o styl a životního prostředí. Tedy péče o zdraví není jenom záležitostí zdravotnictví, ale je věcí všech občanů a státu.
Neustále se projednává otázka ve zdravotnictví týkající se zdravotního pojištění. Občan,
jehož průměrná mzda dosahuje 5000,- měsíčně, zůstává raději doma ve stavu nemocném, jenž mu zůstává plat, která je pro něj stejně vysoký jako kdyby byl práce schopný.
Z hlediska financování zdravotnictví lze vyspělé země rozdělit do tří základních systémů zabezpečení zdravotní péče:
1) Systémy, jejichž podstatou jsou soukromá zařízení, komerční zásada prodeje a koupě zdravotnických služeb, velký podíl úhrady poskytnutých služeb obyvatelstva. Představitelem tohoto systému jsou USA.
2) Systémy, v nichž výdaje na zdravotní péči jsou do jisté výše hrazeny (stomatologická péče, brýle, příplatky na brýle, kosmetické úpravy atd.)
3) Systémy, v nichž rozhodující podíl výdajů na zdravotní péči hradí stát ze svého rozpočtu.
Příkladem tohoto systému je Velká Británie, Itálie.
FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ A NÁKLADY NA VÝROBU LÉKŮ. FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL.
Co se týká financování zdravotnictví v České republice je například schopen náš farmaceutický průmysl ročně ušetřit ve výdajích na zdravotnictví stamiliony korun.
Bohužel je pravdou, že náš právní systém a zákony (které jsou nedostačující a málo
rozpracované) mu v tom účinně brání.
V Evropské unii činí výdaje na léčiva z celkových výdajů na zdravotnictví v průměru 10%.
Například ve Španělsku je to 14,8% a v Německu kolem 15%. Česká republika je jednou z mála zemí, kde podíl výdajů na léčiva dosahuje v posledních letech více než 25%
z celkových výdajů na zdravotnictví z veřejných zdrojů.
Výdaje na léčiva v roce 1989 tvořily 5,7mld Kč (farmaceutický průmysl)
Výdaje na léčiva v roce 1990 byly 6,3mld Kč (farmaceutický průmysl)
Výdaje na léčiva v roce 1997 celkem 30,1mld Kč (farmaceutický průmysl)
Je třeba podotknout, že část léků si pacienti platí sami.
Je zřejmé, že výdaje na léčiva velmi rychle stouply, což se týká především v rozdílu roku 1990 – 97.
Zatímco tuzemská léčiva zastupovala v roce 1989 a 1990 polovinu těchto výdajů, v roce 1997 již pouze pětinu výdajů. Co se týká balení tvořila tuzemská léčiva v roce 1989 asi 55% a v roce 1997 pak 42%.Domácí léky jsou přitom mnohem levnější. Výdaje rostly převážně u zahraničních léčiv.
Farmaceutický průmysl u nás tvoří součást odvětví chemického průmyslu. Neustále vykazuje
růst produkce, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb od roku 1996 a včetně roku 1998
vykazují meziroční růst 12 až 17%. Ve srovnání našeho farmaceutického průmyslu se zeměmi Evropské unie vyrábí především generická léčiva. Dovážejí se především patentově chráněné léky (obdobně jako v mnoha jiných malých zemích). Zatím co v zemích Evropské unie farmaceutický průmysl svou domácí výrobou uspokojuje vlastní trh v průměru ze dvou třetin.Negativním účinkem pro náš farmaceutický průmysl bylo otevření trhu. To způsobilo vysoký dovoz zahraničních léků a to se objevilo ve zvýšení deficitu obchodní bilance a snížení podílu domácí výroby na kryti tuzemských potřeb.
K tomu abychom zvýšili vývoz léků na západní trhy, potřebujeme zvýšit konkurenceschopnost ve smyslu nového výzkumu a vývoje, k nimž by měla přispět zvýšená pozornost státu a Ministerstva zdravotnictví. Momentálně jsou trhy zcela zasyceny generickými léčivy, vysokou konkurencí, úrovní marketingu a finančně velmi náročnou a tedy těžko dostupnou registrací léků.
Proč vlastně dochází k neustálému růstu cen léků? Je to především z důvodu týkající se problému výzkumu. Výdaje na výzkum nových a účinnějších léků, také výdaje na vývoj a klinické zkoušky. Především vysoká cena je u léků, které jsou nově uvedeny na trh. Od objemu léků a jeho uvedení na trh obvykle uplyne 10 let a tím se tak vynaloží několik set milionů dolarů. Po uplynutí této doby nebo po okamžiku uvedení nového léku, předchozí léky ztrácí svou vysokou hodnotu a jsou v průměru o 30% levnější, i když stejně účinně léčí většinu chorob.
Pakliže chceme mít nové a drahé onkologické léky nebo léky proti AIDS, pak jediná cesta je zlevnit náklady na dosavadní sortiment.Generické léky (jenž jsou přípravky, které na trhu
vstupují po uplynutí lhůty ochrany duševního vlastnictví bez souhlasu původního vlastníka. Musí být terapeuticky srovnatelné s původním přípravkem, musí poskytovat stejný standart jakosti jako originální přípravek)pomáhají tento problém řešit. A právě používáním těchto generických přípravků vzniknou tak potřebné úspory, které jsou nezbytně nutné na nákup drahých originálů nutných pro léčbu nemocí, pro které neexistuje levnější alternativa.
Tímto problémem se především zabývá tzv. Léková politika, jež je nástrojem státu. Řeší především problémy, které vznikají mezi požadavky a možnostmi spotřebitelů, poskytovatelů zdravotní péče a plátců zdravotní péče. Cílem celé zdravotní politiky je především to, aby léky byly dostupné všem občanům, snaha o to aby náklady, které musí občan na léky vynaložit byly minimální,tato odpovědnost spadá pod Ministerstvo zdravotnictví. Také se snaží zajistit, aby léky byly kvalitní, bezpečné a účinné, kde odpovědnost za tyto věci
spadá pod Státní ústav pro kontrolu léčiv.
ZDRAVOTNICTVÍ A HODNOCENÍ TABULEK
Co se týče počtu nemocnic tabulka číslo 1 udává, že na celé Severní Moravě je celkem 35 nemocnic, z nichž má Karviná 6 a to samé se týká i počtu lůžek 2071. Na druhém místě
v počtu nemocnic jsou Bruntál, Frýdek Místek a Jičín, z nichž nejvíce lůžek má Frýdek Místek 1267.
Ve srovnání s tabulkou číslo 2 má největší počet nemocnic Olomouc a Ostrava město 4, z nichž nejvíce lůžek má Ostrava město 3014.
V počtu ambulantních zařízení v tabulce číslo 1 celkem na celé Severní Moravě je 1336, z nichž nejvíce jich má Frýdek Místek 6.Tabulka číslo 2 uvádí údaj, že nejvíce těchto zařízení má Olomouc 9.
V počtu samostatných ordinací (praktický lékař pro dospělé, děti, stomatolog) v tabulce číslo 1 máme na Severní Moravě v průměru celkem 716. Nejvíce z nich má potom v průměru
Karviná a to 94. V tabulce číslo2 má největší počet samostatných ordinací Ostrava město a to 114.
V počtu lékařů v okrese má Severní Morava celkem 6514 jak je uváděno v tabulce číslo1, z nichž největší počet má Karviná. U tabulky číslo 2 je to Ostrava město (což je jak již bylo uvedeno velmi dobré, co se týče lékařů na 1000 obyvatel ČR zaujímá přední místo v Evropě).
V počtu jeslí mu Severní Morava (viz. Tabulka číslo 1) celkem 20 a největší počet z nich pak dosahuje Karviná, je to zřejmě ovlivněno využitím jeslí. V tabulce číslo 2 má největší počet Opava. Například Šumperk a Vsetín nemají žádné jesle. Je tedy zjevné, že se v této oblasti jesle nevyužívají a rodiče raději zůstávají z dětmi doma. Co se týče let před rokem 1989 byla kapacita jeslí využívána více. Nyní je umožněno matkám zůstat z dětmi doma podobu 4 let.
V počtu zařízení lékárenské péče má Severní Morava celkem 6514, což není ani malý, ale ani velký počet. (viz. Tabulka číslo1). Největší počet zařízení má Karviná 36. V tabulce číslo 2 je to Ostrava město 57.
Pro zhodnocení tabulky číslo 1 a tabulky číslo 2 je zřejmé, že v tabulce číslo 1 má vesměs převahu ve zdravotnictví Karviná, kde je asi soustředěna velká část zdravotnictví.
V tabulce číslo 2 je to potom město Ostrava, které je na rozdíl např. od Přerova více vybavené.
SOCIÁLNÍ ZABERPEČENÍ
V počtu příjemců důchodu je celkem na Severní Moravě 464810, z nichž je nejvíce v Karviné 69454 (viz.tabulka číslo 3). V tabulce číslo 4 je to potom město Ostrava 77029.
Průměrná výše důchodu je celkem 5034 a opět nejvíce má Karviná a v tabulce číslo 4 Ostrava město.
Co se týče ostatních ukazatelů jako je počet příjemců starobního důchodu celkem na Severní Moravě 227989. Průměrná výše starobního důchodu v Kč je na Severní Moravě 5182, počet zařízení sociální péče celkem 184, z nichž počet míst 13553, počet ústavů sociální péče pro dospělé 96, z nichž počet míst 10036, ukazují tabulky číslo 3 a číslo 4,to znamená,že nejvíce v Karviné (tab.č. 3) a Ostrava město (tab.č. 4). Naopak nejmenší počet vykazují města Jeseník
(tab.č. 3) a Přerov ( tab.č. 4) a Šumperk. Je zřejmé, že v místech jako je Ostrava či Karviná je více lidí a také tedy potřebují více zařízení, proto jsou v tabulkách takové rozdíly.
Například Jeseník je určitě méně atraktivnější na získání pracovních příležitostí než velká města jako je Karviná či Ostrava. Je to také ovlivněno infrastrukturou , která se více rozvíjí ve velkých městech.
NEMOCNOST A ÚRAZOVOST
Tabulka číslo 5 uvádí počet nemocensky pojištěných osob celkem na celé Severní Moravě 858559 a největší počet mají Karviná a nejmenší Jeseník.
Průměrné procento neschopnosti je největší v Karviné a nejmenší v Jeseníku,z toho:
-pro nemoc je celkem na Severní Moravě 6,426 ( nejvíce Karviná a nejméně Nový Jičín)
-pro pracovní úraz na Severní Moravě celkem 0,281 a z toho nejvíce pracovních úrazů má město Karviná a nejméně vykazuje Jeseník.
-pro mimopracovní úraz celkem na Severní Moravě 0,524 (nejvíce Karviná a nejméně Jeseník).
Tabulka číslo 6
Počet nemocensky pojištěných osob je nejvíce v Ostravě město a nejméně v Šumperku.
Průměrné procento pracovní neschopnosti je nejvyšší v Šumperku a nejnižší v Opavě.
V tom pro nemoc: nejvyšší Šumperk a nejnižší Opava
pro pracovní úraz: nejvyšší Nový Jičín a nejnižší Opava, Ostrava město
pro mimopracovní úraz: nejvyšší Nový Jičín a nejnižší Olomouc
Tabulka č. 1
ZDRAVOTNICTVÍ
Počet Severní morava Bruntál Frídek Místek Jeseník Karviná Nový Jičín
Nemocnic 35 4 4 1 6 3
Lůžek 13 326 857 1 267 x 2 071 663
Ambulantní zařízení 42 3 6 x x 3
Sam. ord. prakt. lékaře pro dosp. 804 45 107 17 105 58
Sam. ord. prakt. lékaře pro děti 385 18 41 11 55 34
Sam. ord. prakt. lékaře stomatologa 961 49 105 19 123 67
Zařízení lékárnické péče 287 15 33 7 36 24
Jeslí 20 1 1 1 6 1
Lékařů v okrese 6 514 341 625 124 809 391
Tabulka č. 2
ZDRAVOTNICTVÍ
Počet Olomouc Opava Ostava město Přerov Šumperk Vsetín
Nemocnic 4 2 4 2 3 2
Lůžek 1852 847 3014 634 798 1106
Ambulantní zařízení 10 4 9 6 1 x
sam. ord. prakt. lékaře pro dosp. 97 74 122 58 62 59
Sam. ord. prakt. lékaře pro děti 53 34 55 26 29 29
Sam. ord. prakt. lékaře stomatologa 134 87 164 69 63 81
Zařízení lékárnické péče 36 18 57 22 21 18
Jeslí 3 4 2 1 x x
Lékařů v okrese 1134 527 1411 413 352 388
Tabulka č. 3
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Počet Severní morava Bruntál Frídek Místek Jeseník Karviná Nový Jičín
Příjemců důchodů 464 810 23 116 54 746 9 249 69 454 36 022
Prům. výše důch. v Kč 5 034 4 868 5 040 4 923 5 246 4 948
Příjemců starob. důch. v Kč 227 989 10 639 26 687 4 748 32 716 17 187
Prům. výše starob. důch. v Kč 5 182 4 988 5 242 5 026 5 515 5 042
Zařízení soc. péče cel. 184 15 19 8 19 8
Míst 13 553 969 1 451 374 1 159 587
Ústavů soc. péč. pro dosp. 96 7 10 5 6 7
Míst 10 036 610 1 192 226 957 567
Tabulka č. 4
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Počet Olomouc Opava Ostava město Přerov Šumperk Vsetín
Příjemců důchodů 52 446 43 758 77 029 32 633 29 502 34 855
Prům. výše důch. v Kč 4 962 4 975 5 190 4 921 4 930 4 868
Příjemců starobního důchodu v Kč 27 724 20 880 38 037 16 890 15 346 17 133
Prům. výše starob. důchodu v Kč 5 057 5 079 5 394 5 020 4 987 4 978
Zařízení soc. péče cel. 20 20 30 16 13 8
Míst 1 558 1 691 2 295 1 408 1 045 1 017
Ústavů soc. péče pro dospělé 8 11 12 8 10 12
Míst 829 1 076 1 694 1 094 899 892
Tabulka č. 5 a 6
NEMOCNOST A ÚRAZOVOST
Oblast Počet nemocen. pojištěných osob Průměrné procento pracovní neschopnosti V tom
Pro nemoc Pro pracovní úraz Pro mimoprac. úraz
Sevení Morava 858 559 7,230 6,426 0,281 0,524
Bruntál 42 591 7,738 6,984 0,278 0,476
Frýdek Místek 88 961 7,763 6,828 0,296 0,639
Jeseník 14 834 6,167 5,510 0,237 0,420
Karviná 105 738 8,507 7,212 0,549 0,745
Nový Jičín 64 106 7,047 6,294 0,227 0,526
Olomouc 444 990 6,503 5,952 0,235 0,322
Opava 69 117 6,225 5,576 0,205 0,444
Ostrava město 194 065 7,021 6,359 0,205 0,457
Přerov 52 760 6,758 6,041 0,252 0,465
Šumperk 51 815 7,504 6,689 0,260 0,555
Vsetín 62 582 7,635 6,602 0,313 0,720
Graf č.1
Graf č.2
Graf č. 3
Graf č.4
Graf č.5
Graf č.6
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát