16. Původ a vývoj člověka
Vývojová fakta vztahující se na člověka:
CH. Darvin - 1871 kniha „Původ člověka pohlavní výběr“
C. Linné
- systematika organismů
- nepřipouští si vývoj
- ve svém systému zařadit člověka do jedné skupiny s opicemi
E. Haeckel - teoreticky hledal chybějící články v Darwinově teorii, německý
biolog
E. Dubois - výzkumy na Jávě, holandský lékař, 1891 - 92 - objev části lebky
a kostí, Pithecanthropus erectus
Lamark - organismy se vyvíjí
Cuvier - připouští vývoj do určité doby
Dodatečné hodnocení nálezů z Neandertalu a Dusseldorfu z r. 1856.
Datování paleoantropologických a archeologických nálezů:
- je důležité při posouzení jednotlivých nálezů lidské vývojové řady.
- stratigrafické zařazení - podle geologické vrstvy, vrstvy jsou charakterizovány
vůdčími fosíliemi (společenstva rostlin a živočichů).
- artefakty
- doprovodné nálezy - lidské výrobky (keramika, kov, kámen,...)
- chemická a radioaktivní analýza
- na základě chemického rozpadu
Nejznámější je radioaktivní metoda - každá živá hmota obsahuje konstatní
množství radioaktivního izotopu uhlíku. Po smrti organismu není množství tohoto
izotopu v organismu. Doplňování a ubývá ho s poločasem rozpadu. Po změření
množství radioaktivního izotopu v kosti je možné vypočítat, jak dlouho již není
živý.
Prvoústní (primitivní otvor z gastruly)
Druhoústí
strunatci
ostnokožci - ježovky |
KMEN |
pláštěnci
kopytnatci (bezlebeční) |
PODKMEN |
obratlovci
kruhoústní
paryby |
|
ryby
obojživelníci
plazi
ptáci
|
TŘÍDA |
savci
primáti
hlodavci
|
ŘÁD |
šelmy
lichokopytníci
sudokopytníci
|
|
Nadčeleď třídy savců
hominoidea
|
|
ČELEĎ
hominidae
|
|
1. Ramapithecus
Parapitheucus
Australopithecus
2. Homo
homo habilis
homo eredus
homo sapiens
homo sapiens sapiens
|
ROD |
Druhohory - Třetihory: vývoj primátu
Třetihory
- před 50 mil. let - vývoj poloopic (lemur,..), od větve primátů se odděluje větev
Hominoidea
- před 30 mil. let - vytváří se čeleď hominidae, Algyptopithecus (nálezy v Egyptě)
- před 14 mil. let - Ramapithecus (nálezy v Africe a Asii), nejstarší zástupce
člověka, 1961 - v Tanzánii nálezy lebky, umožňují určit velikost - výška 90 -
100 cm
Čtvrtohory
- před 3 - 1 mil. let
- Australopithecus
- Paranthropus
- Australopithecus africanus - lidská vývojová řada
- drobná postava, výška 140 cm, váha 35 - 45 kg, vzpřímený postoj
- kapacita lebky 500 cm3, nyní ženy 1300 cm3, muži 1450 cm3,
1300 - 1700 g - hmotnost
- chrup - hominoidní charakter s malými řezáky a špičáky
- mohutná dolní čelist bez bradovitého výběžku
- obličej široký, plochý
- nadočnicové oblouky
- zuby poměrně drobné bez mezer
- obyvatelé lesostepí a otevřených prostor
- skalní převisy, jeskyně
- používali primitivní nástroje (není prokázáno, jestli se je sami vyráběli,
jestliže se prokáže u této skupiny systematické používání nástrojů, pak bude
přeřazen australopithecus do rodu homo jako homo africanus)
Proces Hominizace - polidšťění
1. začíná vzpřímený postoj
Přináší tyto změny:
|
dříve |
nyní |
| páteř |
obloukovitá |
2x esovitě prohnutá |
| pánev |
plochá |
miskovitá |
| hrudník |
delší |
širší |
2. končetiny
Horní
- zkracují se
- ruka - postavení palce, pohyblivost prstů, manuální schopnost
Dolní:
- sílí
- mizí uchopovací schopnost
- chodidla, nožní klenba
3. lebka
- zvětšuje se mozkovna
- zmenšuje se obličejová část
- zmenšují se nadočnicové oblouky
- bradavitý výběžek
- homiidní chrup
- postavení týlního otvoru
Sapientace - vývoj řeči, myšlení společnosti
- nejstarší nálezy rodu HOMO - Afrika, z období před 2 - 1. 4 mil. let
HOMO HABILIS
- zručný
- vyráběl primitivní kamenné nástroje
- vzpřímený, chůze po 2 nohou, dokonalá stavba ruky
- výška 120 - 140 cm, hmotnost 30 - 40 kg
- zaoblenější lebka, ploché čelo, nadočnicové oblouky
- přímý profil, masivní dolní čelist bez bradavitého výběžku, kratší zubní
oblouk
- kapacita lebky 590 - 690 cm
- vyvíjel se společně s Australopithéky (od poloviny jejich vývoje), ti se ve vývoji
ustrnuli a skončili jako slepá vývojová linie
HOMO ERECTUS - Asie, Afrika, Evropa (přes 1 mil. - 350 000 lety)
Pethecantropus
Sinathropus
Atlanthropus
- území Československa - nejsou nálezy kosterní, ale existuje tu několik lokalit,
kde žil (nálezy nástrojů)
Neandrtálci
- před 300 000 - 250 000 lety
- HOMO SAPIENS steinheimensis - antinenandrtálci
- HOMO SAPIENS neandertalensis - protoneandrtálci, neandrtálci, ...., slepá vývojová
linie
Území Československa - neandr. nálezy
travertinový výlitek mozkovny (Jánovce u Popradu); dolní čelist dítěte (Šipka u
Štransberka); pragmenty (jeskyně Kůlna); dolní čelist (jeskyně u Ochozu); čelní
kosti (Sala)
HOMO ERECTUS ERECTUS
- 155 - 170 cm, robustnější lebka, mohutné čelisti, shodné zuby s dnešním
člověkem, kapacita lebky 250 - 1050 cm3
HOMO SAPIENS SAPIENS
- starší doba kamenná (paleolit)
- tělesnou stavbu se nelišili od dneška
- lovci, sběrači
- neznali zemědělství, neuměli vyrobit keramiku
- zobrazovali zvířata a ženy
- území Československa - Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov, Brno, jeskyně Zlatý
kůň u Kuněprus, Svitávka, Mladeč